Den Blbec!

neděle 11. srpna 2013
Tak takový byl včera a doufám, že skončil. Já Vám to musím povědět, protože jsem strašně smutná oliva. V pátek jsme měli vymalováno, pověsili zpět na místo horní skříňky linky, po dvou letech bydlení jsem se dočkala světýlek nad pracovní plochou, prostě šťastná jak blecha, jak se v sobotu ráno pustím do plnění polic a vracení všech věcí na místo. Vstala jsem plná elánu. Nablýskala koupelnu, dala si kávičku a pak s chutí do toho. Plnili jsme horní police, v jedné z nich poklad pokladů, porcelánová jídelní souprava po mé nejdražší babičce. Zrovna mi máma, která nám přišla na pomoc, popisovala kam by si jí vystavila ona, kdybych se já nerozhodla nechat si ji, když na mě jedna z horních skříněk začala padat. Snažila jsem se ji chytit, ale skříň sama o sobě má třicet kilo, natož plně naložená....pak už vše vidím, jak ve zpomaleném filmu. Porcelánový servis se říti k zemi, vypadával jeden talíř za druhým, pak salátová mísa, dortový podnos...a pak už jsem zavřela oči a čekala až to skončí. Já jen slyšela ten třesk a cítila, jak mě bolí ruka. Bylo to pár sekund, ale pro mě to trvalo neskutečně dlouho. Rychle ke mně přiskočili, aby mě vysvobodili zpod skříňky, já skoro přeraženou ruku, na které mám bouli jako horu Říp a ještě je krásně azurově modrá, ale ruku pal čert. 
Porcelán jsem obrečela, hrozně. Zůstal mi jeden dezertní talíř, dva jídelní a solnička s pepřenkou. To ostatní se ve tře kýblech odneslo do popelnice. Je mi to tak strašně líto. Nemohla spadnout ta, ve které jsou utěrky a obyč sklenky z IKEA, které si můžu kdykoliv koupit znovu. Nebo ta, ve které jsou čaje a koření. Při pádu se skříň samozřejmě rozbila, lišta ve které jsou vedena světla má tvar písmene "L", světýlky vyletěla ven a skříň dopadla "šťastně! na varnou desku, kde naštěstí rozbila jen jeden kohoutek na plyn. Půldenní práce přišla vniveč, hromada věcí rozbitých. Vše jsme museli znovu vyklízet a šrouby znovu kotvit.....
Vy víte, že mám ke svým věcem opravdu vztah, a přestože se někomu může zdát, že mám všeho hodně, každou tu věc mám opravdu ráda a nenechávám si nic, na čem by mi nezáleželo. Zvlášť něco jako je taková památka! A tak jsem si jen posteskla nad tím, jak asi bylo lidem, kterým při povodních uplaval třeba celý dům, se vším co v něm měli......A ukončím to maminčinou oblíbenou větou "Lepší než noha zlomená"! A já vím, že je na tom spousta lidí daleko hůř. Já ale přišla o pro mě velmi vzácnou vzpomínku, kterou mi už nic nemůže nahradit.
Pak jsem otevřela mail a znovu se ujistila o tom, že hodní lidé ještě žijí. Čekal mě milý mail od Michaely, které se líbí blog a je jí inspirací. Nika napsala úžasný příspěvek do soutěže o knihu IKEA. A taky psala paní Iveta, která má kytku, o které jsem psala včera, kterou bych si moc přála a nevím jak se jmenuje. Já ji pojmenovala "putovnice", protože paní Iveta jí má od své maminky a ta jí má od sousedky. Iveta mi nabídla, že mi zakořeněný kousek pošle, jakmile pominou vedra a ještě se můj blog líbí také její dceři. Chci Vám napsat, jak jste všechny nejmilejší, jak jste mě pomilionté utvrdily v tom, že mě to s Váma neskutečně baví a je mi tady s Váma dobře, jak mi pomáháte, když mám splín! Děkuju za všechno! Včera jsem to opravdu potřebovala!!!

37 komentářů

  1. Milá Janka, je naozaj neskutočná strata, naozaj nenahraditeľná,ale dôležité je, že sa Tebe a ani nikomu inému nič vážne nestalo. Lebo taká ťažká skrinka ako píšeš mohla narobiť omnoho viac paseky. Časom Ťa smútok prejde, lebo je isto veľa vecí, z ktorých budeš mať znova a znova veľkú radosť. Babička by so mnou istotne súhlasila. Pozdravuje Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Andrejko, moc Ti děkuji za velkou podporu!!

      Vymazat
  2. Olivko, to je mi opravdu hrozně líto, jak jsi to popsala, tak to rozesmutnilo i mě. Asi bych střepy ze servisu vzala a udělala si z nich někde na zdi mozaiku. Je to smůla, ale hlavně, že nemáš zlomenou ruku a že ti to nespadlo na hlavu! Asi si budeš muset pořídit nějakej pekelně drahej design teďkonc:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věříš, že já to nemohla ani vidět, že to za mě uklidili a vynesli naši a já bulela v jiné místnosti. Ani na těch pár talířů se nemůžu podívat...ještě teď! :( Máma to uzavřela tím, že než by mi to spadlo na hlavu, tak to bábí shora viděla a obětovala raději ten servis ;(

      Vymazat
  3. Olivko, to me moc mrzi, to musel byt hrozny zazitek :-( Ja bych to asi taky vsechno pekne obrecela, hlavne ty pamatecni veci po babicce... Ale hlavne ze se ti nic vazneho nestalo a nakonec vse zle je k necemu dobre ;-) Tak hodne sil a at uz se nic nekazi a nepada!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jo a střepy znamanají štěstí, že jo? :) Děkuji moc za podporu!!

      Vymazat
  4. Clovek si rika, ze.jsou to jen veci....ale jsou to hmotne pripominky nasich vzpominek, je mi to moc lito...ja takhle brecela minuly tyden, kdyz jsme se zbavovali naseho stareho auta!!! Nikdy by me nenapadlo, ze budu bulet nad tou hromadou plechu...ale zacaly mi vyplouvat vzpominky,.co.vsechno uz jsme s.autickem prozili....
    Nemas nejakou fotku servisu? Treba by se dal.sehnat? Anebo vyraz do obchodu a kul.si nejaky nadherny a pekelne drahy sevis, ktery zas jednou podedi tvoje vnucka...P.S. jak dopadla.ruka?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já své první auto prodala ségře, protože jsem se nemohla smířit s tím, že v něm bude jezdit někdo cizí. :) Jak já Ti rozumím!
      P.S: Ruka "hoří" a modrá :), vypadá jak bouřkový mrak na meteorologické mapě :) a špatně se mi zvedá, ale jinak dobrý! :)

      Vymazat
  5. Milá Oli, když se mi něco ne zcela pozitivního stane vždy si řeknu..." jsou věci, které se dějí z nějakého důvodu" ... Snad ruka nebolí! Hodně sil do práce L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I já...a přemýšlím z jakého důvodu.... Děkuji, Lucie :)

      Vymazat
  6. Oliv, když jsi psala o servisu, tak jsem začala tušit. Věřím, že bolest v srdci byla asi větší než bolest ruky. Taky bych to obrečela a mám pocit, že mám k věcem naprosto stejný vztah. Ano, nemáme být závislí na materiálních věcech, vždy si to v takové situaci zopakuji, ale nic to nemění na tom, že s tím problém mám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu se snažit nebýt závislá, ale myslím, že to mám prostě v povaze. Vážím si všeho co dostanu, na co si vydělám a koupím pro radost...ke všemu mám vzpomínku, příhodu...:)

      Vymazat
    2. Jani, mám to opravdu stejně. A jak jsem dole četla komentář pro odlehčení. Zničili mi dítě u porodu a řádně, takže vím mnohem lépe než většina, že když nejde o život jde o ......., ale i v mé situaci by mě něco takového také na chvíli zabolelo. A navíc si myslím, že to, že někdo utrpí nějakou ztrátu, ještě neznamená, že se musí srovnávat s někým dalším a porovnávat, zda jeho ztráta, bolest větší nebo menší a podle toho na to reagovat, zda opravdu musí řešit, že to byl jen porcelán. Proč by nemohl mít takovou tu chvilku "truchlení"? To jsou takové ty naše bolístky, všichni víme, že v porovnáním s problémy ve světě je to nic. Horší by bylo, kdybych si mysleli, že ty naše bolístky jsou ty nejhorší na světě. :-) Ale to se tě netýká. :-)

      Vymazat
    3. Moc si vážím toho, cos napsala, protože přesně tak to je. Přesto, že si uvědomuji to, jak jiní trpí, jsou nemocní, strádají...přesto všechno mi to prostě přišlo jen líto. A jsem ráda, že ne před všema se musím obhajovat proč! Moc Ti za to děkuji!❤

      Vymazat
  7. Jak ti rozumím! Můj vysněný servis mi babička darovala po narození našeho prvorozeného. Byl to její svatební, roky jsem jí ho okukovala ve skříni. Zabalili jsme všechno do dvou tašek. Můj muž nesl tašky se servisem a já mimino. A pak si jen pamatuju- přesně jak ve zpomaleným filmu- jak mi ujela noha na schodech. A Jirka pustil jednu tašku a začal tou rukou chytat našeho Kubíčka. Nic se nestalo, jen ta taška se servisem. A co myslíš že v ní bylo.... Všechny talíře. Takže mám mísy a podobné a jen dva talíře.... A babička samozřejmě dodnes nic netuší....Ale přišlo mi to v ten moment trochu jako vztyčenou prst- jako že lpět příliš na materiálních věcech není úplně správný.... Ale to nic nemění na tom, že jsem to obrečela....takže se drž a udělej si nějakou radost......

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavně, že ty i mimi jste byli v pořádku! To je nejhlavnější. A já se budu snažit nelpět, ale nejde mi to, zvlášť u věcí, které mám po ní!! :(

      Vymazat
  8. Zlatíčko ... já se musela za poslední roky vzdát tolika věcí ( a lidí), že bych o tom mohla přednášet :-(. Posílám VELIKÉ objetí, moc mě Tvá ztráta mrzí. Pláč a čas - jediné dva léky. Pusu z Hané !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo mi, jako by znovu odešla...všechno se mi připomnělo....děkuji!! :(

      Vymazat
  9. Ahoj Olívko...
    to se tak někdy semele...bohužel. Ve středu jsem si přivezla opravené auto a ve čtvrtek do mě narazil chlápek...nedal mi přednost, vůbec nekoukal, a tak to musím nechat opravit znovu a ještě k tomu běhání po pojišťovnách atp. Vždycky si říkám, kdybych přijela o vteřinu později...ale víš jak to je, na "kdyby" se nehraje. Asi se to tak mělo stát a maminka má pravdu...hlavně, že se nám nic nestalo.
    Tak držím pěstičky, ať to už vše probíhá v pohodě.
    Pa pa Martina ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Marti, slibuju, že už odteď budu myslet jen na něco hezkého a přestanu se tím trápit. A je to tak, hlavně, že jsme všichni v pořádku. Děkuju!! :)

      Vymazat
  10. Olivko, bylo to "jen" nádobí... Úplně stejně jsme přišli o kostěný porcelán po prababičce i my. Jen s tím rozdílem, že mezi střepy stála moje mamka a kromě toho porcelánu se strachovala o svou nohu, která byla "v léčbě". Taky jen čekala až to všechno popadá dolů a bude se moct podívat, jestli má nohu celou nebo ne. Sice nám to bylo líto, ale před lety mamka (vlastně celá naše rodina) přišla o skoro dospělého syna, takže tyhle věci bere trochu jinak.
    Tak teď už jen krásné dny bez ztrát :-). Renča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, že "jen" nádobí. :) A je mi líto toho co Vás potkalo.... Tak nápodobně, krásné dny bez ztrát!

      Vymazat
  11. jezis zlati moje, to nee.. :( tak jak jsem se smala tve historce sekani travy, tak jsem si ted s tebou plakla.. raduj se, ze jsi cela, a ruka at je brzy v poradku! Mam te rada <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, zlatíčko. Jsou věci, co fakt příjdou líto...

      Vymazat
  12. Citim s Vami, Oliv! S.

    OdpovědětVymazat
  13. slabo si bojovala!! mala si položiť život!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukám, že nejenom "den blbec"!

      Vymazat
    2. A víte co? Děkuju, protože teď vím, že jsou na tom lidi fakt i o dost hůř...a od včera jsem se poprvé zasmála :D!

      Vymazat
    3. presne tak som to myslela..chcela som, aby si sa zasmiala..!
      tie ľútostivé komentáre sú síce empatické, ale asi ťa len viac rozplačú..
      a nie som "blbá",
      viem, že niekedy bohužiaľ nestačí ani život položiť....

      Vymazat
    4. Nechtěla jsem, aby mě někdo litoval. Denně píšu o tom co dělám a jak se mám. Je mi líto, že se někomu děje něco hrozného a obrečím každou tragédii...i tu, která se netýká mě. Je mi zle z toho, jak špatně se některým žije. Každý měsíc posílám peníze na děti trpící hladem, na výzkum rakoviny. I mí blízcí umírají na tuto nemoc a rozbitý porcelán opravdu není to nejhorší co mě kdy potkalo. Věř mi, že kdyby nebyl po babičce, o kterou jsem přišla a rozbil se za jejího života, tak mávnu rukou! A nejsi blbá, ale lidi prostě nebrečí jenom kvůli tragédiím. Prostě ti některý den příjde něco líto víc a někdy méně...

      Vymazat
  14. Jani, doufám, že už je aspoň trochu líp... Pěkný zbytek neděle, L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já věřím, že to rychle přejde a budu hledat to pozitivní.... I Tobě hezký zbytek neděle, Luci :)

      Vymazat
  15. Tak už neviem čo by som dodala, všetci to tu už za mňa dali. Maminka má úplnú pravdu, zariadila to babička a dobre spravila, si živá a, vlastne črepy prinášajú vraj šťastie...ale chápem, je to ako keby si si to musela prežiť druhý krát a to je veľmi ťažké. Drž sa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli střepy fakt přinášejí štěstí, budu šťastná ještě v příštích třech životech :)...tolik jich bylo...:(. Děkuju, Niko :*

      Vymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT