La vie est belle

čtvrtek 24. října 2013
Možná k tomu sentimentu a rozjímání svádí to, že se blíží dušičky.....ale já Vám to musím napsat....

Včera jsem dostala hrozně krásný e-mail. Vůbec jsem to nečekala. Četla jsem ho v práci a strašně mě dojal. Práce nepráce, kolegové nekolegové, slzy se koulely a měla jsem "zimomriavky". Byl hrozně smutný, ale v něčem pozitivní, a kromě jiného byl taky o tom, jak se cítí člověk, který někoho napořád ztratí. S tím Vám prostě nikdo nepomůže a musíte si to doslova "vyžrat". Ne, že by se mi lidé takto svěřovali. Myslím, že naše debaty začaly někde u rozbitého porcelánu po babičce. Mám pocit, že srdce každého je předurčeno k tomu stát se v průběhu života cedníkem (promiňte to přirovnání). Po každém o koho příjdete zůstává prostě díra a nikdo už ji nikdy nezalepí. Někdy má člověk taky jen špatné období, z jiného důvodu.
Nevím, jak to mají jiní, ale mě "pomoc" druhých nepomáhá. Nijak na mě nepůsobí věty typu "Bude líp...", "Buď ráda, že máš rodinu a jsou všichni zdraví", "Stávají se horší věci". Já vím, jak to vždycky dotyčný dobře myslí, ale to, že máte splín prostě nevyřeší věta "To zas bude dobrý". Za to, že jsem zdravá, že mám rodinu, přátele, jsem vděčná opravdu každný den a moc si toho vážím a v žádném případě to neberu jako samozřejmost. To ale přece neznamená, že někdy prostě nemůžu být smutná nebo bez nálady.
Já si vždycky nejlíp pomůžu sama :) nebo mi pomůže někdo aniž by o tom věděl. Dost často je to moje Rosa, která má osmý smysl a umí se ozvat v pravý čas a říct tu největší blbost na světě. Aniž by věděla, že jsem zrovna zlostí bez sebe nebo je mi do breku. A co tím chci říct? Že takovou "Rosou" byl pro jednu milou holku můj blog. A já ji v tom mailu hrozně rozuměla. Když je Vám špatně a třeba taky smutno, tak pomáhá koukat na něco hezkého. Na mě to teda zabírá. Ona pro to hezké chodí sem. Je to to nejhezčí poděkování jaké se mi mohlo dostat, i kdyby ho četla jenom ta jedna jediná milá dotyčná. Ale, že Vás je víc, a to já vím ;), tak to je samozřejmě úplně nejlepší!


a ještě "MY DEAR READERS"!

Mějte hezký den, protože La vie est belle...

A já taky děkuju všem co mi radí a myslí to se mnou dobře. Já to oceňuju, i když někdy dost nevybíravým způsobem! A za to mám teď na rtu aftu velkou jako pětikorunu (přeháním, ale je velká, fakt) a v práci mi řekli, že to mám z toho, že plivu síru! :D Taková jsem zmije jedovatá! :D

PS: Já to nakonec musela trochu odlehčit, konec alá olívka!

29 komentářů

  1. Krásné....a pravdivé...Díky za krásny blog!
    Dora

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju!! Vážně se jmenuješ Dora? To je tak hezké jmééno!! :))

      Vymazat
    2. Vážně, jooo:-)...a děkuju moc Olívko...ne, vždy se setkávám s kladným ohlasem, a někdy cítím, že lidi neví jak mi vlastně říkat, nejde jim to ,,z pusy,,...před x lety mi sestra u doktora odpověděla, na to, když jsem ji řekla své jméno...,,a co to jako máte za jméno?!,,

      Vymazat
    3. Jo a ještě k té dnešní myšlence, jak se píše níže o tom, že po každé ztrátě zůstane dírka...opravdu, pravda pravdoucí...za tento rok už mám taky pár ďourek, (včetně psí kamarádky...někdo nepochopí a bude se mu to zdát jako banalita...vím, že ty jo, páč máš taky psího kámu doma) a ty rady, ostatních (buď rada že máš rodiče, že jsi zdravá, už měli odžito atd.)jojo chápu je, ale nepomáhají ani trochu:-( tuhle jsem si tak zrovna nad tím přemýšlela, jestli nejsem divná, když mi ty řeči fakt jako nepomáhají..tak díky, že nejsem...D.

      Vymazat
    4. Vezmu to postupně! :D Jak se znám, sestře bych pověděla něco velmi "milého" ....ta by pak asi oprávněně řekla, že "plivu síru" :D.
      A pro mě je psí kámo právoplatným členem rodiny, takže to všechno probíhá naprosto stejně a je to díra pořádná, protože jednoho už taky pár let nemáme a bulíme doteď všichni při každé vzpomínce. Když jsem naposled narazila úplnou náhodou na jeho fotky, bylo to na panáka a pár kapesníků padlo taky!
      Nejsi divná, určitě ne, věřím, že nás je takových hodně :)). Vítej v klubu! :))

      Vymazat
    5. Díky:)...přiznám se, bez mučení, že sem chodím už pěkných pár měsíců denně šmírovat. Prostě Olívka a její post musí být denně k ranní kávě, přes to nejede vlak! :)

      Vymazat
  2. Olí, přinášíš nám radost... Moc díky za Tvůj blog ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A mně zas přinášíte velkou radost VY, moje čtenářky! A Tvůj blog, Tvoje fotky, Tvá květinová aranžmá.....a zástěry! ♥

      Vymazat
  3. to je moc hezký napsaný, líbí se mi to přirovnání k cedníku!!! svatá pravda! Tak jsem si vzpoměla po ránu na lidi, co jsem ztratila, ukápla slza a začíná nový den.
    Díky.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Magdalén a už žádné slzy, protože leje jako z konve a to je vody dost! :)) :*

      Vymazat
  4. Já bych byla bývala nikdy nevěřila na (teď nevím, jak to napsat)...to, že si budu rozumnět s někým jenom přes internet. A holky vy dvě, vy jste mi tolik daly do života elánu, srandy a naděje..prostě všeho hodně moc...víc si asi i vážím sama sebe...a....tečka....Vokopka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vokopko, ty jsi přece z naší party! Ty jsi nejvíc srandovní a je s Tebou legranda a my máme rády Tvoje komentáře a Tvou společnost a jsme rády, že jsi s náma!!! Važ si sama sebe, protože jsi nejvíc prímovní a žádná tečka, vykřičník! :*

      PS: My budeme s Rosou dál rozdávat elán a srandu a naději, ještě neumíme plnit přání, ale my to doženem, dostudujem!!!

      Vymazat
    2. Ještě jednou DÍKY. Vokopka

      Vymazat
    3. Jo jo, Vokopko - jsi náš gang, i když ses narodila v jiné porodnici než my dvě!

      (konec věty je taková ta má tradiční blbost - viz výše)
      Pardon, že jsem se tu tak vetřela.
      Pác a pusu.
      Líbá Vaše vtěrka RM

      Vymazat
  5. To jsou věci, co se to dějí v tom virtuálním světě, že? Před rokem by mě ani ve snu nenapadlo, co všechno díky blogu zažiju, prožiju, odžiju! Vidím, že nás je takhle víc :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fakt, že jo a myslím, že virtuální svět je skvělé místo plné skvělých lidí! A taky anonymů :D :D

      Vymazat
  6. ajaaaaj...tady se brečí....no nie, ale veru téma srdiečková....janka, to otrepané "bude líp" človek prijme až v tom okamihu, keď už naozaj začína byť lepšie...dovtedy iba irituje....aspoň mňa...
    ale určite som to aj ja niekomu povedala a potom si uvedomila, že ešte nenastal ten pravý čas ..aj ma to potom mrzí, ale čo už...
    zlosť, bolesť, smútok jednoducho musíme prežiť sami...a pozbierať sa tak, ako to každému vyhovuje...
    .
    no a hneď je deň ešte krajší...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nenene, my už nebrečíme :)). A máš naprostou pravdu, ve všem! Čas je prostě na všecko :))))

      Vymazat
  7. Odpovědi
    1. Kami, děkuju, za Tvé návštěvy a časté komentáře...dělá mi to velkou radost! ♥ :)

      Vymazat
  8. Jani - kdo jiný, když ne Ty ? Krásný blog, krásné místo, krásná slova.
    Koukám téměř denně, ne vždy je síla v noci psát reakce, ale holt - myslím na Vás, holky virtuálky ♥

    OdpovědětVymazat
  9. Jéé tak to určitě zahřeje u srdíčka :) máš úžasný blog! :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jane, děkuju, je to od Tebe moc milé! :))

      Vymazat
  10. Uz bolo povedane vsetko. Nemam slov. Mozno len...neprestavaj blogovat :-) Adika

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT