Staré vs. nové

čtvrtek 31. října 2013
Dva staré rámky, které jsem si přivezla z poslední návštěvy Tomášova dědečka. Doufám, že mu nikdy nedojdou zásoby pokladů. Asi ne. Nevím, jestli to znáte, ale na vesnici, když přivezou kontejner na všechno harampádí, které se přes rok doma nahromadilo, tak to vypadá jako takový větší blešák křížený s výměnným obchodem. Jednou jsem měla možnost přihlížet a ti lidi, kteří odváželi všechno nepotřebné na určené místo se navzájem potkávali na ulici a vyměňovali přímo tam, takže toho spousta na smetišti vlastně vůbec neskončí. Pán třeba vezl dvě kola a potkal paní, ta si na jedno hned nasedla, druhé lapla do ruky a odvezla si je domů. I babička se vždycky rozčiluje, že všichni vyhazujou, jenom náš děda to snáší domů. No jo? Ale když pak něco potřebujem, tak za kým jdeme, že jo?
Tak ty rámky. Původní záměr byl natřít je, na bílo. Všechno pořád natírám na bílo. Ale nakonec jsme je nechala tak. Krásně se doplňují s rámky z IKEA. Miluju kombinovat staré a "ikeácké". Je to prostě zábava. A protože to jsou rámky krásné, potřebují dvě krásné ženské. Je to něco jako "I Wanna Be Like Her". :)







A jinak to, co vidíte, je kousek mého pracovního koutku, tady tvořím, kreslím, natírám, rýsuju....a balím! :)

Kuchařská zástěra

středa 30. října 2013
Kdo sleduje facebook, tak už tuší. Kdo ne, nevadí, už se to taky dozví. Mám novou zástěru. Od Vintagelover. Kdo váhal, ať neváhá a jestli po ní touží i nějaký "nekuchař", tak do toho, protože já v ní taky vařit nebudu. Je tak krásná, že by byla škoda ji ušpinit. Když jsem ji vybalila, hned jsme ji na sebe navlíkla a letěla se ukázat mamce (bydlí o patro níž, jako že jsem v ní neběžela městem, ikdyž i toho jsem schopna). Máma otevřela dveře a říká "Jéééé, ta je nádherná. Pojď dál, ať se na ni pořádně podívám"...."Nemůžu, mami, smažíš tu řízky a ona tak krásně voní parfémem, načuchla by mi, je mi líto..." :D :D


Zhruba hodinu jsem se v ní točila před zrcadlem a dělala šílené pózy. Musím si ji užít. K vaření se holka nedostane, může koukat z obýváku, ale před zrcadlem se spolu nakrucovat budem i nadále! :) Zástěra, ve které se budete cítit jako anděl (s ďáblem v těle), zástěra, která voní jako anděl! Nevěříte? Věřte!

PS: Kdo si doteď myslel, že jsem normální...ten už si to jistě nemyslí, ale občanku furt mám. Dokonce jsem si včera vyzvedla novou, přísahám! :D


Floors to die for

úterý 29. října 2013
Když mám delší volno, moje hlava odpočívá a  pak dostává skvělé nápady a je plná inspirace. Můj drahý to moc (vůbec) nemá rád. Většinou z toho pro něj vyplyne nějaká práce :). V druhém případě to znamená, že možná nebude práce, ale peníze utracené budou zcela jistě. No, prostě mě napadlo, že když už máme maliličkatou kuchyň, tak bychom její rozlohy mohli využít a koupit si krásné dlaždice. Protože je malá, nebude to žádná závratná suma. Ano, na všem hledejte pozitivní! Kidó, těš se! Tu jednu, první dlaždici, kterou jsem si koupila naposled, když jsem byla za Rosou, tak tu mi Rosa vozila v kočáru, abych jí celý den nemusela vláčet po Praze. Kdo po Praze bude vozit dlažbu do celé kuchyně a jak s ní asi pojedu domů vlakem???
Než nastane den D, taky než to doma pomalu začnu nastiňovat :), založila jsem novou složku na pinterestu s názvem "Floors to die for". :)








Líbí se Vám výrazná dlažba?

Svícen z mědi

pondělí 28. října 2013
Víte, co si, mimo jiné, přeju na Vánoce? Tenhle svícen. 




Poslala jsem naprosto jasný e-mail, s fotkou, výstižným textem....něco jako "Zlato, tohle bych si moc přála od Ježíška". Žádná reakce. Doma jsem sondovala, jestli jako e-mail dorazil. Tak já Vám pak dám vědět. Máme dobrý zdroj co se mědi týká. Co z toho plyne? Nekamarádit jenom s čalouníkama, ale taky s instalatéry!! :)) Jestli svícen Ježuch nedonese, naučím se používat "céóčko" a smontuju si ho sama. Z toho zase plyne, že všechno zlé je k něčemu dobré a já se zas něco přiučím. Snad to taky přežiju! :)

Barevný podzim

neděle 27. října 2013
Rozchodník, šípky, větve mahónie, jehličí z tújí, ptačí zob, odkvetlá třapatka. Podzim je prostě prima. Tolik barev, tolik odstínů.






instax mini 7S

sobota 26. října 2013
Moje nová kámoška. Pro podzimní dny, i pro ty nepodzimní, prostě pro všechny. Miluju fotky a nejvíc ty, na které nemusím čekat. Ty, které vylezou hned. Polaroid se podělil o svůj patent s FUJI a tohle je výsledek. instax mini 7S. Je taky "nemini" verze, ale ta zrovna nebyla dostupná. Já, netrpělivěc ze všech netrpělivců největší, přece nebudu čekat. Chci ho hned. A od té doby cvakám a učím se. Je to foťák pro "blbečky". Mráček, slunko, domeček...všecko je jasné na první šup, ale výsledek je stejně nevyzpytatelný. :)


Láska z lístků kanadské borůvky, jediné červené co jsem na zahradě našla! :)

Zahrada bez kýče je jako zámek bez klíče (verš vlastní :D, takže copyright)

Moje nohy, moje boty a listí z naší jabloně :)

 Kdo si hraje, nezlobí! :)

Balet

pátek 25. října 2013
Pamatujete, jak jsem psala o "inventuře" mé složky na pinterestu, složky s názvem "I like"? Že tam mám spoustu baletek, protože baletky já obdivuju. Vždycky tomu tak bylo a bude. Protože já obdivuju lidi co mají odhodlání, pevnou vůli a píli a v neposlední řadě taky talent. Osmdesáté a starší ročníky si určitě budou pamatovat německý seriál Baletka Anna. Tím to určitě začalo. Já jsem ten seriál jako děcko strašně baštila (nebyl on dokonce dabován slovensky??). Já, špekoun od mala, tváře jako vzducholodě, já chtěla být baletka! :D
Našla jsem nádherné fotky z prostředí baletu od fotografa Marka Olicha (pěkný chlap!!). Tak ty fotky....


Že ony mají vždycky tak strašně dramatický výraz až to srdce rve...??




Více fotek tady.

PS: Jestli ony nemají hlad, si tak říkám....protože já se taky tvářím dramaticky, když mi kručí v břiše. :D

La vie est belle

čtvrtek 24. října 2013
Možná k tomu sentimentu a rozjímání svádí to, že se blíží dušičky.....ale já Vám to musím napsat....

Včera jsem dostala hrozně krásný e-mail. Vůbec jsem to nečekala. Četla jsem ho v práci a strašně mě dojal. Práce nepráce, kolegové nekolegové, slzy se koulely a měla jsem "zimomriavky". Byl hrozně smutný, ale v něčem pozitivní, a kromě jiného byl taky o tom, jak se cítí člověk, který někoho napořád ztratí. S tím Vám prostě nikdo nepomůže a musíte si to doslova "vyžrat". Ne, že by se mi lidé takto svěřovali. Myslím, že naše debaty začaly někde u rozbitého porcelánu po babičce. Mám pocit, že srdce každého je předurčeno k tomu stát se v průběhu života cedníkem (promiňte to přirovnání). Po každém o koho příjdete zůstává prostě díra a nikdo už ji nikdy nezalepí. Někdy má člověk taky jen špatné období, z jiného důvodu.
Nevím, jak to mají jiní, ale mě "pomoc" druhých nepomáhá. Nijak na mě nepůsobí věty typu "Bude líp...", "Buď ráda, že máš rodinu a jsou všichni zdraví", "Stávají se horší věci". Já vím, jak to vždycky dotyčný dobře myslí, ale to, že máte splín prostě nevyřeší věta "To zas bude dobrý". Za to, že jsem zdravá, že mám rodinu, přátele, jsem vděčná opravdu každný den a moc si toho vážím a v žádném případě to neberu jako samozřejmost. To ale přece neznamená, že někdy prostě nemůžu být smutná nebo bez nálady.
Já si vždycky nejlíp pomůžu sama :) nebo mi pomůže někdo aniž by o tom věděl. Dost často je to moje Rosa, která má osmý smysl a umí se ozvat v pravý čas a říct tu největší blbost na světě. Aniž by věděla, že jsem zrovna zlostí bez sebe nebo je mi do breku. A co tím chci říct? Že takovou "Rosou" byl pro jednu milou holku můj blog. A já ji v tom mailu hrozně rozuměla. Když je Vám špatně a třeba taky smutno, tak pomáhá koukat na něco hezkého. Na mě to teda zabírá. Ona pro to hezké chodí sem. Je to to nejhezčí poděkování jaké se mi mohlo dostat, i kdyby ho četla jenom ta jedna jediná milá dotyčná. Ale, že Vás je víc, a to já vím ;), tak to je samozřejmě úplně nejlepší!


a ještě "MY DEAR READERS"!

Mějte hezký den, protože La vie est belle...

A já taky děkuju všem co mi radí a myslí to se mnou dobře. Já to oceňuju, i když někdy dost nevybíravým způsobem! A za to mám teď na rtu aftu velkou jako pětikorunu (přeháním, ale je velká, fakt) a v práci mi řekli, že to mám z toho, že plivu síru! :D Taková jsem zmije jedovatá! :D

PS: Já to nakonec musela trochu odlehčit, konec alá olívka!

Úžasný prostor

středa 23. října 2013
Dnes mám pro Vás další nádherný interiér. Jakmile má nějaký byt velkou knihovnu, mám zatmění a víc nevnímám. Úžasný prostor, víc není třeba dodávat.





A tohle je pro mě top místnost! :) Asi mám trauma ze své mini pidi předsíně/chodby...

Myyna....."Made With Love"

úterý 22. října 2013
Včera dopoledne, v práci....přišel pošťák, s veéélkou zásilkou. Pošťáci, a taky jiní kurýři, ve mně vzbuzují samé hezké pocity. :D Nosí "dárky". Vždycky napjatě čekám, jestli je to něco pro mě. A zrovna včera, když jsem ani nedýchala, jestli řekne mé jméno (jsem jak malá, vím), tak se mi vybavilo, jak jsem vždycky ve škole v přírodě s napjetím čekala, jestli mi maminka s tatínkem, nebo bábí s dědou, poslali psaní. Paní učitelky hlásily jména a já už, už čekala....byly jsme ve třídě tři Jany!!!! Nejkrásnější psaní mi chodily od mé sestry. Některá slova v dopisech nahrazovala obrázkama, kreslenýma nebo vystřiženýma. Byly to dopisy plné překvapení.:)

No a ta obrovská zásilka, ať neodbíhám. Obrázky od Myyny. Nejkrásnější balení, roztomilé razítko, nálepka, překrásné písmo (závist!).....už víte proč mi to připomnělo školu v přírodě?! Nejmilejší zásilka poslední doby, protože "Made With Love"! Děkuju, Myyno!



A tady budou...ale ešče nemám rámky...tak se omlouvám za to provizorium....:)


Nápady...

pondělí 21. října 2013
...pro balkony a terasy. Celých 333 nápadů! Já si vytuním balkon a mamka příjde s křížkem po funuse. S knížkou plnou inspirace. :) Kniha je rozdělena na čtyři kapitoly podle ročních období. Mám pro Vás pár fotek podzimní inspirace...



Překvapilo mě, jak i bílá barva může působit podzimně....





....a taky co všechno se dá společně zasadit do jednoho truhlíku a ještě to působí tak krásně.










"Na podzim je v zahradách ticho, na které nemáme čas."
Victor Auburtin


Knihu máme z Knižního klubu, odkaz tady.

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT