Povolání snů: Dámská krejčová

pátek 24. ledna 2014
Moje babička uměla šít. Taky jsme měli moc šikovnou tetu. Máma to moc neumí, za to moje ségra velmi dobře. Šije od základní školy. Jako malá jsem jí obkreslovala střihy z Burdy, pomáhala špendlit, a taky stála v sukni a musela se pomalu otáčet, když dělala délku (to mě ale hrozně nebavilo!). :) Je to legrační, "Burda" nebo "Vlasta" teď s kolegou v práci hanlivě nazýváme klientky, které se se svou vizáží zasekly ve zlaté éře účesu Saskie Burešové.
Moc by mě bavilo vybírat a nakupovat látky. Dodnes s otevřenou pusou a velkým zaujetím pozoruju, jak prodavačky v metráži v Prioru :) obratně odmotávají látky z rolí a na metru vyznačeném na stole odměřují požadované množství. Bylo by fajn mít ten obrovský stůl, na něm rozprostřít látku a křídou krestlit jednotlivé díly k sešití. Já si to zas maluju a přitom zvládnu přišít jenom knoflík! Když to tak shrnu, měla bych být "paní mistrová" nebo majitelka salónu :), chodit se založenýma rukama a jenom komandovat druhé, jak to mají dělat! Neumím si představit ten blažený pocit, který se určitě dostaví, když došijete třebaáá....vypodšívkované sako! Jo, a tohle řemeslo má taky svou vůni! :)





14 komentářů

  1. Jo, něco si ušít na sebe je pěkná věc, to znám. Já jsem totiž vyučená dámská krejčová, a ono to není zase taková zábava, jak se může zdát. Ono stát celý den u skládání polohy (špendlení střihu nebo pokládání šablon na látku), pak sedět za šicím strojem a nakonec výrobek pořádně vyžehlit, není žádná legrace. Moc dobře si pamatuju, jak mě hrozně bolala záda a to jsem pominula třeba nažehlování výztužně vložky, to mě nikdy nebavilo. :-)
    Ušít sukni je jednoduché, horší jsou šaty, nebo vypodšívkované sako - udělat to tak, aby všude perfektně seděle, jo, to je hotové umění a hlavně dřina. Ale sni dál o svém povolání snů. :-D I když být mistrovou v nějakém salónu by mohla být vážně legrace. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tyhle články se nemůžou brát vážně :), jsou o tom snění a fantazírování :). O tom, jak si představujeme, že to asi může probíhat :). V žádném případě si nemyslím, že to není dřina a je to samá sranda! ;)

      Vymazat
    2. Já tě chápu, snít je potřeba. Třeba moje dlouholetá práce snů je knihovník nebo práce v psím útulku. To jsou nádherné sny o tom, že budu celý den s knihami a pejsky, ale přitom to je taky dost velká práce... Ale snít je vážně důležité. :-)

      Vymazat
    3. ach... i moje (s realitou nesouvisející) vysněné povolání je knihovnice/majitelka knihkupectví...

      ...a teď odcházím, pokusím se ušít svoje první teplé zimní šaty :) (a potkám "krejčovskou" realitu)

      Vymazat
    4. :D :D "krejčovská realita"....to jsem se zasmála :))))

      Vymazat
  2. A som spat.... Moja babka bola vyucena krajcirka
    Nestiham dopisat, este sa vratim...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak....ja vlastne ani neviem, čo babka robila, ale v medzivojnovom období as starala o rodinu a pomáhala dedkovi v jeho biznise. Mal obchod a krajčírsku dielňu(to je ten neskorší stolár). Ak as dobre pamätám z rozprávania, tak šili aj kožuchy....Po vojne a vrátení z evakuácie im všetko vzali....obchod, sklady, stroje zrekvírovali a oni museli s deťmi začínať odznova....a dedko bol dokonca väznený...zradili ho najbližší...on totiž z jedného transportu vytiahol židovskú rodinu a dal im prácu u seba v dielni. Rodina napokon ušla a zachránili sa, ale dedko to schytal...
      takže späť ku krajčírstvu....babka nám stále niečo šila a ja som milovala "hrkútanie" šľapacieho šijacieho stroja. Tak som začala aj ja niečo šiť...moje technické nadanie nemalo so strihmi žiadnu prácu...
      Obšila som si celú rodinu...spáchala som aj oblek pre manžela, oteplené overaly...a také ako košele, košieľky, nohavice, sukne ani nespomínam...teraz sa mi už odev nechce šiť....radšej šijem dekorácie...
      ale ten obrázok s balmi látok( predpokladám iba prírodné materiály)...hmm...tam by som ich iba hladkala a hladkala..
      celkom veľa som popísala...kto toto prečíta, má odo mňa obdiv...jana

      Vymazat
    2. Ani nevíš, jak hezky se to čte! Ikdyž velmi smutný, zároveň taky hezký příběh :)

      Vymazat
  3. Najlepšie si si vybrala. Aj moja mamina je krajčírka a mnňa to nikdy nebavilo a tiež som nebola ukážková modelka vždy nadšená modelom...potom čarovný prútik, a za pár rokov sa potvrdilo zaznávaného najväčší kus. Teraz je stroj najväčší kamarát a bude navždy. nika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to věděla, jsem jediné nemehlo co to neumí! :D

      Vymazat
  4. Ono navrhnout je sranda ale vytvorit strih nastrihnout pripravit ooo jee neni to jednoduche . Jen pro sebe mi to da premlouvani:-P ale zas si rikam i kdyz sem ing. tak mam remeslo ktery me nikdo nevezme

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si vůbec nemyslím, že je to sranda. Jen si myslím, že když to někdo opravdu umí, tak to je krásná práce. :)

      Vymazat
  5. No nevím nakolik to je povolání snů. Ale každopádně to asi patří k těm zajímavějším činnostem, kterými si vydělávat na chleba:-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jak pro koho, je jasné, že ne každý touží po tom samém :)

      Vymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

ANSWEAR

ZOOT

ZOOT

NOTINO