Píseň o lásce

pátek 6. června 2014
Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.

Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.

Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.

Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.

Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.

Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.

Kdo mé naději však zabrání,
- ani strach, že přijde zklamání,

abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.

Jaroslav Seifert, Píseň o lásce 

4 komentáře

  1. Dík, po ránu příjemné pohlazení....pa Vokopka

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, šílená, opojná a dechberoucí. Děkuji za zpříjemnění snídaně a pátečního rána ;-) bára.kára blog

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

ANSWEAR

ZOOT

ZOOT

NOTINO