Jarní rondó

pátek 19. prosince 2014
....s ohledem na jarní počasí vybrala jsem Jarní rondó. A je dlouhá. Hrozně moc. Obvykle, když je báseň dlouhá, vyberu jen úryvek. Ale tady to nešlo. Musela jsem jí sem přepsat celou. A děkuji ze srdce té třetině čtenářů, kteří sem v pátky věrně chodí a čtou!



Máš po sněžence bledou pleť,
však ústa po růži ti voní.
Jsou slova lásky monotónní,
co počít mám si s nimi teď,

když čekám na tvou odpověď
a zmaten pospíchám si pro ni.
Máš po sněžence bledou pleť,
však ústa po růži ti voní.

Jen nakonec mě nepodveď
a strach, který ti oči cloní,
ať zmizí rychle, prosím, hleď,
jako ten sníh, co padal loni.
Máš po sněžence bledou pleť,
však ústa po růži ti voní.

V tvých polibcích je příchuť vín,
čím je jich více, tím jsou sladší,
ale to vše mi nepostačí,
chci s tebou jít, jak chodí stín.

Jsi zlá jak proutí ostružin
a myslím na tě jenom v pláči.
V tvých polibcích je příchuť vín,
čím je jich více, tím jsou sladší.

Vezmi mou hlavu ve svůj klín,
je hebký jako peří ptačí.
Zaženem rychle můry vin,
které tě svými křídly tlačí.
V tvých polibcích je příchuť vín,
čím je jich více, tím jsou sladší.

Už vím, proč jaro přišlo hned,
to jaro plné nepokoje,
když vezmeš poupě v ruce svoje,
počne si tiše rozvíjet.

Jen ještě jednou, naposled,
říkám si, trochu se tě boje:
už vím, proč jaro přišlo hned,
to jaro plné nepokoje.

To nebyl život, to byl let,
ó mládí! Jak už vzdáleno je!
Moci se vrátit jednou zpět
a usednouti u orloje.
Už vím, proč jaro přišlo hned,
to jaro plné nepokoje.

Já ptám se, ty však nejspíše
zavrtíš hlavou odmítavě,
však jaro, jaro ve vší slávě
jde po Petříně do výše. 

Počkám, až Mácha dopíše
tu báseň započatou právě,
já ptám se, ty však nejspíše
zavrtíš hlavou odmítavě.

Ty verše psal jsem do plyše,
smazat je může každý hravě,
kdo v jejich slova zadýše
jak v chmýří pampelišek v trávě.
Já ptám se, ty však nejspíše
zavrtíš hlavou odmítavě.

Kdybych v tvých očích mohl číst,
tak jako čte se v breviáři,
a obrátit strach na tvé tváři,
jak v knize obrací se list. 

Kdybych si jenom byl tak jist,
že je to touha, jež v nich září.
Kdybych v tvých očích mohl číst,
tak jako čte se v breviáři.

Ve spleti větví, v tichu hnízd,
jež zahlédnout se nepodaří,
plaše se ozve ptačí hvizd;
proč ještě lžeš mi, jaro, lháři?
Kdybych v tvých očích mohl číst,
tak jako čte se v breviáři.

Z konečků prstů poslal bych
ti polibek svůj plný smutku,
ať skane k ňadrům do živůtku
a rozplyne se jako sníh.

Když jsem je sevřel v rukou svých,
ta krása pomátla mě vskutku, 
z konečků prstů poslal bych
ti polibek svůj plný smutku.

Ty červenáš se, je to hřích,
já zasloužím si za to důtku,
vrať mi jej dlaní; na očích
budu mít slzu bez zármutku.
Z konečků prstů poslal bych
ti polibek svůj plný smutku.

Jen věř mi, byl bych k smrti rád,
by se tvé oči usmívaly,
až budeš večer přišívat,
co ti mé ruce potrhaly.

Ty ruce, jež mi posavad
se bez tvých ňader prázdné zdály.
Jen věř mi, byl bych k smrti rád,
by se tvé oči usmívaly.

Až budeš potom usínat,
ať spí se ti, jak spí se králi,
jenž vyhrál bitvu o svůj hrad
strmící na vrcholu skály.
Jen věř mi, byl bych k smrti rád,
by se tvé oči usmívaly.

Proč, jaro, vždy tak pospícháš,
třeba tě vidím naposledy.
Dívám se teskně na jehnědy
svítící jako čerstvý kvaš.

Ty si však šátkem rychle smaž
ten křížek z Popeleční středy.
Proč, jaro, vždy tak pospícháš,
třeba tě vidím naposledy.

Jen od fialek neumaž
si ret svůj, trochu ještě bledý,
vždyť přece jistě dávno znáš,
jak prudké jsou ty jarní jedy.
Proč, jaro, vždy tak pospícháš,
třeba tě vidím naposledy.


 Jaroslav Seifert
Čas plný písní




2 komentáře

  1. Páni, tak to mě potěšil takový páteční příspěvek - pan Seifert je pan Seifert.
    Díky. Jarka

    OdpovědětVymazat
  2. OurLiveOnTheSeaSide19. prosince 2014 19:51

    Dneska mne zaplavila nostalgie. Chybela mi Praha a vzpominala, jak jsem provazela Prahou skolacky ´po stopach Seiferta ´, s jeho basnemi v ruce, prosincova Praha, poletujici snih... Ach... Diky- opet- za dnesni basen... Potrebovala jsem ji, zrovna dnes... Terka

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

FOOTSHOP

ZOOT

ZOOT

NOTINO