DIY: dřevo

sobota 31. května 2014
Chodím si tak po lese a najdu klacek. Moc hezký, pomyslím si. Chvíli ho nesu......a po pár desítkách metrů s ním metnu zpátky na zem. K čemu klacek? Příště už to neudělám, příště si ho odnesu domů, udělám z něj věšák a vystavím si na něho něco hezkého krajkového a basta!







Razítka

pátek 30. května 2014
Miluju razítka, už jsem to tu psala milionkrát. A musím znovu. Našla jsem zase překrásné kousky, na etsy, a jsou od BesottedBrand. Koupíte tady.







A kdo taky rád razítkuje, tak ho bude bavit tento článek u Myyny na blogu a víte, že bude pořádat razítkový workshop (klik)??

Jako vánek

čtvrtek 29. května 2014
Dá se o bydlení říct, že je lehké jako vánek??? Se neví, ale co se ví je, že tento byt je světlý, vzdušný, milováníhodný a takový trochu holčičí. Obklopen zelení, což zaručuje náramně uklidňující a příjemný výhled z okna. A nakonec to vypadá, že bych ho koupila i s tou zrzavou slečnou, protože ona tam prostě tak nějak patří! Nezdá se Vám?

Pojďte dál!





 





Květen...

středa 28. května 2014
...není měsíc moudrých lásek. V žádném případě ne! Dnes vyvrátím toto květnové rčení. Furt se mi na něm totiž něco nepozdávalo. To, které mi visí v pracovním koutku. Že prý je květen měsíc moudrých lásek. Velká blbost. Jsem se nad tím tak trochu zamyslela a zavzpomínala. Byl jednou jeden květen. Dávno, díky bohu! A jsem se tak trochu zakoukala. Ale on furt neměl čas. Pořád pracoval nebo pomáhal známému rekonstruovat garáž. Když jsem se tak jednou rozhodla být za vtipnou a čekala, že on se dovtípí..... "Já si snad koupím garáž!" napsala jsem sms, když zas a opět neměl čas. "Jestli je to dobrý kup, tak bych do toho určitě šel!" zněla jeho odpověď. Studená sprcha mi v tu chvíli přišla jako horká lázeň. A bylo po lásce! Nedovtípil se. Za to já jo, buran!

Od té doby vím, že.....



....taky že mám fakt spoléhat na....

....a když už nic, tak platí....




A něco jsem si z toho vzala. Od té doby radím kamarádkám: "Hele, toho ne, to je garáž!"

Budu si hrát

úterý 27. května 2014
Moc bych si přála tenhle pracovní bordel ve svém rádoby uměleckém koutku. Pastelky, tužky, štětce, barvičky....a pak ten výsledek, aby byl zdařilý. Jediné co já zvládnu, je udělat nepořádek v kuchyni, když vařím. Takže, o víkendu vytáhnu všechno své umělecké náčiní a budu si hrát na to, že to jako umím, a že mám spěšnou zakázku, honí mě termín a budu u toho hrozně důležitá! A zástěru si na to vezmu, jako tadydle pán (Richard Haines, ilustrátor). Těším se!






Etažér

pondělí 26. května 2014
Mám nový etažér. Zlatá rybka opět plnila přání. Mám takovou tradici, vždycky před svýma narozeninama zkouším nové buchty, dorty, zákusky, abych se jako předvedla. Skončí to vždy stejně a peču něco klasického, odzkoušeného léty praxe. Před týdnem jsem si zase nedala říct, protože komu není rady......a jala se testovat Schwarzwaldský dort podle FoodLover. Taky jsem si mohla zavčasu uvědomit, že tento blog je o kapku jiný level než moje patlání v kuchyni. Zase se mi chce říct, komu není rady, ale zde by se také dalo použít komu není shůry dáno... Dopadlo to strašně. Bylo to moc dobré, to zase jooo, ale na žádné vystavování na etažéru to nebylo. Hlavně bych musela stavět lešení, protože tři patra dortu se rozjížděla do všech možných stran (trošku vypadal, jako že si do něho někdo sedl)....tak jsou na etažéru kytky, no.



 
 


Nezlobte...

neděle 25. května 2014
...se, prosím! Já se ještě musím vrátit ke včerejšku. Já budu ještě chvíli malinko otravná svým psaním. Já včera zažila zvláštní pocit. Za celý můj dlouhý život se mi ještě nestalo, že bych si tak pět minut nic nepřála. Já včera najednou měla pocit, že už si víc přát ani nemůžu. A bylo to víc než pět minut. Bylo to dlouho! Určitě si brzy zase začnu přát. Hodně přát. A taky snít. Ale teď mám ještě pocit blažený.
Zajíkala jsem se radostí u Vašich komentářů. Nic jsem si nekoupila, přesto to pro mě bylo drahé (od Vás) a já se radovala. A to je přesně ono! Tak to má být! Utvrdila jsem se v tom, že hodní lidi nevymřeli (ne, že byste mě o tom nepřesvědčovali dennodenně, ale včera to bylo nejmileší!). ♥

Pojďme si dnešní den užít společně! Pojďme dělat samé príma věci!!



 











33

sobota 24. května 2014
Dnes mi bude třicet tři. Bude, protože jsem se narodila před třiceti třemi lety přesně ve 22,20. Takže si užívám posledních pár hodin třicet dvojku. 33 je číslo vhodné k zamyšlení. A tak myslím. A výsledek? Já myslím, že jsem se jako člověk povedla. Když tak na sebe koukám, jsem spokojená. Pomáhám druhým, přispívám na charitu, slušně se chovám, nekradu, jsem hodná na lidi... Všichni, na které jsem v posledních dnech, nebo kdy vůbec, křičela, promiňte mi to. Zřejmě jste si to zasloužili. Vy, na které jsem byla milá, tak jste si to taky jistě zasloužili. Jsem drzá a prostořeká, nekamufluji to upřímností, říkám věci na plnou pusu. Občas (=vždycky) dřív mluvím, než myslím. Toho všeho si na sobě ale fakt cením, protože mám pak kolem sebe lidi podobného ražení a to je mi blízké. Nemám ráda přetvářku. A když už to se mnou vážně není k vydržení, tak moje sestra vždycky řekne "A takové to bylo milé děcko!"

1984 .)
Mám ráda lidi upřímné, chytré a sečtělé. Lidi, co jsou veselí a umí se radovat tak moc, že se až zajíkají! Umíte se radostí zajíkat? Zkuste to někdy. Vážně prima věc. Baví mě dělat věci s radostí. Všechny činnosti, včetně úklízení a vaření a pečení a kreslení a sázení kytek na zahradě a focení a tvoření a psaní blogu! Věřím, že se to pak ve všech těchto věcech promítne. Ráda se hezkým obklopuji a ráda na hezké koukám. A s Váma všema mi je moc hezky, tak Vám za to děkuji! :*
A taky moc děkuji za všechny milé, které mám kolem sebe. Mou rodinu, mou lásku, mé přátelé a mé psí přátelé! Doufám, že spolu budeme co nejdéle!
Odpusťte mi ten sentiment, to já na své narozeniny dělám vždycky! Tak CHEERS! .)

Zahradní knihovna

pátek 23. května 2014
Toto si nechám postavit. Budu si číst do zemdlení a po obídku si dám dvacet na terase se slamákem na hlavě. Sen!
A na zadek jsem si sedla, když jsem právě "toto" našla na zahraničních stránkách a jedná se o české architekty!!! Seznamte se....architektonické studio Mjölk.

 




Více o této stavbě zde.

Koupací čepice

čtvrtek 22. května 2014
Moc se mi líbí tyto fotky, z pinterestu, jak jinak. Už se těším na koupání. Léto je ve vzduchu. Pamatujete na koupací čepice? Já kvůli nim celou základku nenáviděla plavání. Měla jsem vlasy dlouhé do půl zad a smotat je pod čepici byl vážně kumšt. Hrozně to tahalo, moje noční můra. Sundávání snad ještě větší hrůza než si to na tu hlavu navléct. Ale tu poslední, kterou si pamatuji, tak ta byla vážně velmi šik. Skoro jako ty na druhé fotografii. Byla s růžema! Byla jsem ochotna vydržet i to tahání .)





NOTINO

ZOOT

ZOOT

NOTINO