DIY: velikonoční vajíčka

úterý 31. března 2015
Víkend byl, co do natírání, velmi plodný. Barvy Annie Sloan velebím do nebe. Vajíčka pro letošek mi ležela v hlavě. Já Velikonoce ráda, vy ne, já vím. Já bych ale bez kraslic být nechtěla. Všechno však musí být "moje". Tradiční je pouze to, že dekorace je vejce, nic víc. Rozhodla jsem se natřít takové ty plastové hrůzy v nejhorším možném pojetí oranžové, zelené a červené, přesně tyto to byly. Barvy AS se sádrovým efektem jsou na to jak dělané. Skvěle kryjí.










Dala kůň

pondělí 30. března 2015
Natřela jsem koně na růžovo. Byl ze surového dřeva a byl krásný, ale v obýváku nic "dřevěného" nemáme, tak jsem ho natřela, aby lépe zapadal. Myslím, že mu to náramně prospělo a řehtá blahem.

Dala koně jsem si strašně přála a když ho IKEA začala prodávat, skoro jsem se zbláznila štěstím. Koupím si ještě jednoho a půjde na šedo.

 






Churros

neděle 29. března 2015
Včera jsem si usmažila své první churros. Měla jsem chuť na něco sladkého a dlouho jsem nic nepekla. Miluju recepty, na které mám všechny ingredience doma. Podle obrázků jsem měla představu, jak asi churros můžou chutnat a když jsem si přečetla, že se obalují v cukru se skořicí, už jsem neváhala a pustila se do toho.



Recept jsem našla v kuchařce Deník Dity P. a je to takto:

75 g másla nakrájeného na kousky
2 lžíce hnědého cukru
250 ml vody
125 g hladké mouky
1/2 lžičky soli
2 vejce
1/2 lžičky vanilkového extraktu (ten jsem neměla, tak jsem do těsta vydlabala vanilkový lusk)
 olej na smažení
50 g moučkového cukru
1/2 lžičky skořice



Do hrnce dáme máslo, cukr, vodu, pomalu přivedeme k  varu a necháme vařit tak dlouho, dokud se nerozpustí máslo. V té chvíli zesílíme plamen a do hrnce vsypeme mouku a sůl. Vařečkou mícháme, až se těsto přestane lepit na stěny hrnce - pak sundáme z plotny a necháme těsto trochu vychladnout.

Do těsta postupně přidáme vejce - jedno po druhém. Vymícháme hladké a lesklé těsto, kam nakonec vmícháme vanilkový extrakt.

Ve větším kastrolu rozpálíme olej. Těsto se má plnit do cukrářského sáčku s hvězdicovou trubičkou. Já sáček vyměnila za plničku. Do rozehřátého oleje pak vytlačujete kousky těsta dlouhé cca 10 cm. Smažíme dozlatova a během smažení obracíme dvěma vidličkami.

Usmažené churros vyndáme na papírovou utěrku, aby okapal přebytečný olej. V míse smícháme moučkový cukr se skořicí, v něm pak ještě teplé churros obalujeme.


V receptu se mají churros máčet do mexické čokolády, ale já nejsem čokoládová a žádná poleva mi nechyběla. Hrozně dobré to bylo!



ba&sh

sobota 28. března 2015
Pařížská značka ba&sh. Tak ženská, chic a sexy.... Jak to všechno dokážou pohřbít naprosto otřesné boty! Mně ani nevadí, že to jsou tenisky, ale že jsou takové hrozně "jeté".... Co na to říkáte?




Terasa

pátek 27. března 2015
To jsme s Tomem ještě nebydleli ve svém a vybírali si potencionální bydlení. Takové to "Tady...néé tady!", aniž bychom řešili, že tam zrovna někdo bydlí a odstěhovat se nehodlá. Představovali jsme si, jak se stěhujem, jak je to naše. Jediné kritérium bylo velká terasa. Tom miluje slunce, myslím, že dokonce víc, než mě! Ale já jsem takové jeho slunce, tak třeba přece! :D
Myslím, že na tomto bytě bychom se tenkrát shodli. Více fotek tady.







Soucit



Ve stínu halenky
se choulí tiše
dvě holubice.
Čí jsou to sněženky,
jež v závěj halenky
mým ústům schovala jsi?
Kalíšky sklánějíce
tulí se, tulí tiše,
hle, dvě jsou: mučenky.
Jak je jim zima asi
v tvé sněžné pýše.
Ty ukrutnice!


Zdeněk Kriebel
Soucit

U kávy s...

čtvrtek 26. března 2015
Líbí se mi páni, co nosí psaní. Tak jsem objevila Daniela, tvůrce značky Rychter_D, a seznámila se s ním tedy díky tomu, že jsem se stala jeho zákaznicí. Objednala jsem si kožené psaní pro Tomáše a taky pásek. Je to už rok. Bylo to k Tomovým loňským narozeninám. Pásek je nošený téměř denně a nikdo by mu rok nehádal. Cením si poctivě odvedené práce, preciznosti a kvality.
Mám ráda Danielův minimalistický styl s obrovským citem pro detail. Jeho výrobky poutají pozornost přesto, že jsou naprosto jednoduché. Všimnete si jich. Tak to mám ráda. Když si při jejich nošení připadám výjimečně. Jo, já si to psaní půjčuju!





Jak jsi se dostal k tomu co teď děláš? Myslím ten první nápad, myšlenka..... Čím a kdy to všechno začalo? Já se totiž v jednom rozhovoru s Tebou dočetla, že žádná umělecká škola tomu nepředcházela....

Vzešlo to čistě z mojí potřeby, chtěl jsem nosit svůj tablet v nějakém kvalitním pouzdře z kůže. Koukal jsem se všude možně a sháněl. Jediné co najdeš, jsou pouzdra z kůže, která mají tloušťku 0,3-0,5mm a zbytek je podšívka, strojně prošívaná. 100% ručně vyrobená, už skoro vůbec nekoupíš.

Co se týče té školy, nepyšním se žádnými tituly z uměleckých oborů. Jsem vyučený mechanik, po nějaké době jsem dostudoval logistiku a maturoval z ní.
Design dělám tak jak to cítím a čistě podle toho jaké věci bych si chtěl kupovat já sám.




Co je na Tvé krásné práci největší zábava a kterou její část máš úplně nejvíc rád?


Vůbec nejlepší pro mě, je jet do koželužny a prohrabovat se tam kusy kůží! Když se otevřou dveře, cítíš materiál po všech stránkách. Vidíš barvu, dotýkáš se, abys poznala kvalitu, měkkost, cítíš vůni. Slyšíš, jak pracují stroje a lidé. A samozřejmě mám taky nejvíc rád tu část, kdy zákazník používá moji věc každý den a je s ní spokojený.




Na co jsi nejvíc pyšný?
 

Na své rodiče, na to jak mě vedli.



A tvé povolání snů? Můžeš si vybrat cokoliv!!! 
Do budoucna chci být dobrým zaměstnavatelem. Chci vytvořit kolektiv, který bude uvažovat nad prací stejně jako já.

Nejlépe strávený den.... Čímž se dostáváme také ke koníčkům. Co tě baví? Sbíráš třeba něco?

Sbírám převážně zážitky z každého dne. S manželkou rádi cestujeme do zahraničí, vídáme se s přáteli, jsme prostě neustále v pohybu. S tím už je spjatý také nejlepší den, to je pro mě den, kdy se můžu projít, sedět někde u dobrého jídla, poznávat nové věci a lidi, poslouchat hudbu nebo jen tak si dát doma nohy na stůl. 

A na závěr, vnímám Tě trochu jako patriota Ostravy, možná se pletu, máš v Ostravě nějaké své místo, ať už je to kavárna, ulice nebo park....?

Mám rád převážně prostředí, kde se k tobě chovají přátelsky a jsou skutečně kvalitní se svojí nabídkou. Často jsem k zastižení v CO Kafe, občas jím v La Petite Conversation, cupcakes kupuji u Trishy ve Sladkém Království, Ostravanka Coffe Shop u Černého stromu, snídaně v Mléčném baru Naproti, víno+filmy Minikino, Dunbar, Dům umění. Celkově mě centrum Ostravy baví, podle mě svítá na lepší časy. Myslím, že v tomhle se spolu shodneme.


Moc díky, že sis udělal čas! :)



Více výrobků najdete na Daniela webových stránkách nebo facebooku.

V dobré společnosti

středa 25. března 2015
Kolem zrcadla chodím oklikou, vypadám příšerně. Neumím si představit, že toto půjde v pondělí, až se vrátím do práce, přelíčit. Potřebovala bych si alespoň nalakovat nehty, ale jsem ráda, že si dolezu uvařit čaj a dvacetkrát za den do sprchy! Nebloguju, nečtu....nemůžu. Já zakrním!!! A když už mi můj přehřátý mozek nedovolí psát, musím mozek bystřit jinak. Detektivky! Nejlepší volba. Žádná Kriminálka Las Vegas, ale stará dobrá klasika. Nevím, jestli víte, ale nejen básničky já louskám od raného mládí! Miluju Agathu Christie a myslím, že má sbírka jejich knih je víc než slušná. A tak sjíždím Hercula Poirota z iVysílání na ČT. Agatha mě baví, protože já nerada, když na první dobrou uhodnu, kdo je vrah. A to ona umí. Je to moje královna a vždycky bude mé číslo jedna!


Další seriál, který mě hrozně chytl, je Sherlock. Na ČSFD si vede moc dobře, 92 %. A to se mi herec, ztvárňující hlavní roli, tedy víc než nelíbil. Nyní je všechno jinak. Úplně jsem se do něj zamilovala, hrozně charismatický. Jeho velmi vtipné poznámky plné sarkasmu jsou děsně sexy! Uvažuju, že to sjedu ještě jednou a budu si dělat poznámky. Používá přesně tolik ironie, kolik já mám ráda, ikdyž to občas lehce sklouzává k urážkám. Já sama s tím teda dost často narážím, ale moc mě to netrápí. .)




Tolik dnes, kdy jsem využila pár vzácných chvil s teplotou jakž takž únosnou a zítra se snad opět přihlásím. Moc Vám všem děkuju za velkou podporu, pomáháte! ♥

Pro nemoc ZAVŘENO!

úterý 24. března 2015
Promiňte, už čtvrtý den mi hoří hlava. Nenávidím ležet. Nenávidím ležet v posteli, když za okny je den. Nenávidím pyžamo jindy než v čase vymezeném pro spaní. Nesnáším to příšerné hučení v hlavě, bolavá záda a probdělé noci. Prostě chřipka, jak má být. A z toho, jak jsem v sobotu machřila, jak dočtu všechny resty. Houby, houby, nemůžu číst, nemůžu koukat na filmy, můžu jen čumět do stropu! Užívejte sluníčka a snad jste zdraví!


Pusu, 
Vaše Olív

Není ocet jako ocet!

pondělí 23. března 2015
Dala jsem si závazek, že se naučím pořádně, chutně a vkusně vařit. Jakože to budu i na ten talíř čančat. Řekla bych, že estetika a chuť mého vaření trpí nejvíc tím, že si vařím do práce a pak to musí do "obědové krabičky", čímž jídlo ztrácí svůj glanc. Navíc nejlépe chutná čerstvě uvařené, co si budem povídat. Ale o víkendech, na to všechno budu mít čas, a proto se budu víc snažit. Začala jsem se tím pádem pídit po zdravých potravinách a hledat všemožné ochucovadla.
Začalo to těstovinama a pak jsem narazila na toto. Když má výrobek hezký obal, mám to v nákupním košíku. Případ těchto balsamico octů. A tak jsem ty krásky vyfotila, abyste chápali, proč jsem je koupila... ;)













To byla vážně príma noc!

neděle 22. března 2015
Pamatujete na větu z filmu Ducháček to zařídí "To by si moh jeden plííííce vymluvit"?? Bylo to úplně v jiném kontextu, ale já si vymluvila plíce, fakt! V pátek odpoledne jsme se sešli a povídali a povídali a povídali až do půlnoci. Bylo to nejlepší. Já miluju lidi, se kterými si toho máte tolik co říct, že vám endorfiny stříkají každým pórem na těle a smějete se tak, až se za břicho popadáte a je to samé "Počkej, počkej, teď já....". Já se tak bavila a tak křičela, abych se dostala ke slovu, že teď ležím jako placka, hrudník mě bolí (vymluvené plíce). Byla mi taky trochu (víc) zima a prochadla jsem a teď mám horečku, ale prímovní zážitek. 
Moc ráda si povídám, ale prostě není jedno s kým. Musí to být ono. A proto ta nemoc. Na znamení, že to bylo ono. Já totiž třeba po bezvadném zážitku dostanu migrénu....a někdy z toho onemocním. Asi samým vyčerpáním. Ale úsměv se mi z obličeje nevytratil a doufám, že to vyležím. 
A vám napovím, že máme zaděláno na další krásný a nejmilejší díl(y) U kávy s.... A taky, že se cítím být hrozně vděčná za to, jak krásný mám život a jaké zajímavé lidi můžu potkávat. Protože, řeknu Vám, já jsem vážně alergická na věty, myslím, že často takto odpovídají kandidátky na Miss, takové to přiblblé nic neříkající "Ráda poznávám nové lidi...", ale ony holky mají asi pravdu. Pokud to teda mají tak, jako to mám já. Je to bezvadné poznávat a potkávat výjimečné lidi. Díky za to! Byl to...prostě příběh!


....a realita je...


Hezkou neděli Vám přeju!! ♥

Loft

sobota 21. března 2015
Naprosto zbožňuju loftové bydlení. Lofty mají velká okna a "vychytávky", které obvykle v klasických bytech nenajdete. Patra, balkónky, schodiště, žebříky, vysokánské stropy, výklenky, pódia, niky a jiné extravagantní nezvyklosti. Více o tomto krásném bydlení zde.






NOTINO

ZOOT

ZOOT

NOTINO