Moje "doma"

pátek 15. května 2015
Když jsem včera narazila na pinterestu na tento obrázek napadlo mě, jak je z něj cítit radost a štěstí, a jak pro mě vystihuje domov. Uvědomila jsem si, jak ráda jsem u nás doma, jak je mi tady hezky. Naše "doma" je pro mě moc důležité. Velmi často se v průběhu dne setkávám s nepříjemnými lidmi a situacemi, proto zázemí potřebuju. Chci svou "ulitu". Musím mít prostor, kde bude ticho a klid. Jsem nejupovídanější člověk, jakého znám, ale dokážu klidně mlčet celý den. Jezdila jsem i na dovolené sama a necítila potřebu někoho u sebe mít.
U nás se cítím v bezpečí, tady na mě nic zlého nemůže. Zavřu dveře a nepustím. Tady mi nic nezkazí náladu. Tady se věnuju jen hezkým věcem, jen tomu co mě baví a obklopuju se tím, co mám ráda. Co máme rádi. Taky se učím dělat kompromisy, ikdyž to moc neumím. Jsem sobec a jsem ráda, když je po mém, ale pracuju na sobě a baví mě to. :) Co je důležité pro vás a týká se to vůbec bydlení?
Obrázek je součást fajn článku, jestli chcete, nakoukněte.



7 komentářů

  1. Sama na dovolenou, to bych chtěla umět!

    A ulity jsou nejdůležitější, máš nějaký úplně nejoblíbenější místo, nějakej kout? Já rozhodně postel :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musíš vyjet a pak zjistíš, jestli umíš! :)

      Uvažuju, že kout asi ten "kavárenský", ale když pokoj, tak určitě ložnice a postel, ráda tam píšu články, ráda si tam čtu. Je mi tam hezky a klidně! Je to taky první co vidíme, když vejdeme do bytu (krom koupelny do pokojů nemáme dveře) a už ten výhled mě hřeje... :)

      Vymazat
  2. My teď s norečkem bydlíme poprvé spolu sami, jen my dva, a občas je to boj. Já jsem hrozný sobec když jde o interiérový design a chci mít všechno po svém do posledního hrnku. "Bohužel" mám muže, kterému to není jedno a chce mít zase všechno po tom jeho. Občas mám takové záchvaty, že bych radši byla sama jen abych mohla sama bydlet a mít vše po svém :D Ale bydlíme spolu takhle chvíli, tak myslím, že se to časem nějak vyvrbí a snad si vydupu nějaký koutek, který bude jen a jen po mém a noreček si zvykne říkat něco jako "aaaale, to moje praštěná holka to takhle udělala, co se dá dělat, hlavně, ať je šťastná a já mám vypraný ponožky" ;) No zatím mu to moc nejde :P

    U nás v bytě zatím žádný svůj kutlošek nemám, ale chci si udělat takový nějaký ještě nevím co, možná jen maličký pracovní koutek nebo prostě nějakou hezkou skříňku s rámečky pod shody nahoru na postel. Takové místo na všechny poklady, kde by byl třeba i malinký vyklápěcí stoleček pro psaní blogu. Úplně nejradši bych měla útlý stoleček podélně s oknem, sedět za ním a koukat ven na lidi, no to ale kvůli místu není možné. Tak příště :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Úplný elaborát dneska! :)

      Vymazat
    2. Díky, díky, díky! Hned si připadám lépe! Myslím, že přesvědčit mého drahého, že tak jak to chci já, že to nejvíc, trvalo roky! Neboj, určitě se k tomu dopracuješ! On se tak nějak přehodil na mou vlnu a všechno se mu najednou líbí a někdy je to dokonce i jeho nápad. :)) Je fakt, že já jsem byla zvyklá si všechno vydupat a něco z toho pak stálo za houby, tak jsem se snažila ne na všem urputně trvat, abych pak brzy nelitovala. Pracujem na sobě určitě oba a teď si myslím, že je to OK. Největší problém byl s mými starožitnými a "popelnicovými" úlovky, ale už dobrý! :D

      Barba, máte úžasné bydlení! Fakt!

      Vymazat
    3. No tak to jsem čuměla, když mi August schválil křeslo, co jsem získala na inzerát zdarma a potahuju ho, to nebyl problém. Ale třeba dekorace nebo takové ty různé nepotřebnosti, to s tím jeho minimalismem v kostech jde těžko :D Ale tak když to vezmu kolem a kolem, zase mi toho prošlo už docela dost, tak musím vždycky sama sobě nafackovat, že jako jestli toho nechci moc a že všechno po mém být nemůže ;) (ale mohlo by!) A děkuju <3

      Vymazat
    4. Mám to úplně stejně. Až mě to kolikrát opravdu mrzí, jak dokážu být urputná! :)

      Vymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

TCHIBO

ZOOT

NOTINO

BAŤA