Vždyť...

pátek 29. května 2015



Vždyť už to přece znáš,
to spolykané prázdno
nad mlčením v dopisu.

Vždyť už to přece znáš,
když rána osleplá
nás najdou, měkce a pojistu.

Vždyť už to přece znáš,
znáš pečeť jeřabin
a jejich tichou krev,
znáš počet vin
a znáš i déšť,
když temně bubnuje
a přečká krupobití našich cév,
když bubnuje,
a tedy vlastně dává
tu chvíli na buben.

Vždyť už to přece znáš,
vždyť už to přece všechno znáš...

Jen nevíš o dlažbě,
kde potom v cizích stopách vkládám
barevná slova
srážejí si vaz,
kuličky jeřabin,
co ti nepatří.

Petr Kabeš
* * *

2 komentáře

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT