Na dávný verš

pátek 18. září 2015
zdroj



Plášť toho léta tkám si stranou,
jménem tvým navlékaje zas
ten verš jak nitku vypáranou.
Pod hvězdami, jež zhasly v nás,

já snil: až rytmus jeho zmizí
a tvé krve, do níž z moji vplul,
zábst budou v každé ruce cizí
tvá ňadra bílá jako sůl.

A po letech kdo okouzlený
zaslech v tobě rytmus ten?
Já miloval jsem jiné ženy
jinými verši okouzlen.

A dnes na dávnou uvítanou
plášť toho léta tkám si stranou,
jménem tvým navlékaje zas
ten verš jak nitku vypáranou -

větrem se zaleskl a zhas
jak na hřebínku zlatý vlas.

František Hrubín
Na Dávný verš

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

FOOTSHOP

NOTINO