Jak jsem zase slzela

pondělí 30. listopadu 2015
Mám to velké štěstí pracovat s lidma, které mám doopravdy ráda. Že jsou to navíc lidi talentovaní, je velmi příjemná přidaná hodnota. O holčičím kolektivu se netraduje nic dobrého, ale já, která přešla z téměř mužského do téměř ženského, mám pocit, že je to přesně naopak, a že i pánové mají svá specifika a dokáží si pěkně znepříjemnit život. Já si teda nestěžuju a s holkama jsem opravdu šťastná. Už jsme spolu měly vánoční večírek a před jeho konáním jsme si losovaly, která které koupí/vyrobí malý dárek. A podívejte co já jsem dostala!!

Všechno se mi před očima rozmazalo a dobře, že byl můj překrásný akvarel za sklem! 


   







Děkuju, Teri! <3

Nedělní koláž

neděle 29. listopadu 2015
.....jen kávu dnes. .)


zdroj

Přehnaně vánoční dneska budu

sobota 28. listopadu 2015
Mně už se chce myslet na Vánoce a začít svítit. Všechno je totiž o světlech. Neustále mě na to upozorňují v práci. Celý jeden den mého školení v minulém týdnu byl věnován komerčnímu svícení. A Vánoce, to je spousta světýlek. Tak dnes to inspiračně úplně hrozně moc přeženu, protože pro mě jsou Vánoce právě o tom. Hodně vánočních ozdob a hodně výrazných. Jdu si udělat kávu a vytáhnout světýlka.

Krásnou sobotu mějte!


Styling: Sophie Brown
Livingetc Christmas
Photographer: Simon Bevan


















Kreativní zaměstnání

pátek 27. listopadu 2015
Už je to skoro dva měsíce v nové práci, a protože já si na nějaká "zaoblená" data nepotrpím, tak třeba teď je čas udělat zase malé shrnutí. Proč jsem ráda za kreativní zaměstnání, čeho jsem se bála, co jsem si přála, co jsem si nepřála, jak to vlastně je...


Kreativní práce mě nutí (ale v tom dobrém slova smyslu) být ještě víc kreativní a hledat inspiraci. Jestli jsem dřív měla pinterest nebo složky plné obrázků, tak teď je toho všeho "triliarda". Bála jsem se, že se mi bydlení, a všechno to kolem, zprotiví. Díky, že to tak není. Bála jsem se, že když bude třeba, nedostanu nápad....zatím dobrý. Mezi všemi těmi lidmi s praxí, jsem měla velké obavy svůj nápad vůbec vyslovit nahlas, protože já amatér....zbytečně. Často se mě kolegové v práci nebo moji blízcí ptají, jestli je to to nebo jestli mě to zklamalo. Nezklamalo. Je to to.  Každý den jsem vděčná, že jsem v práci, ve které jsem. Jsem tam ráda a jsem tam nejšťastnější. Musím se hodně učit a já u sebe poprvé v životě pozoruju, že chci! A jaké já, hurrrááá, dělám pokroky...

zdroj
Krásný víkéééénd! <3

Nechci tě

zdroj



Vlastně tě nechci, 
protože svět je tak zvláštní zblízka, -
mohu být bez tebe a nechci tě, když se mi stýská.

Byla jsem u moře
jak první,
ač znali je mnozí, s rybářskou sítí vln a s třiceti 
velkými vozy,
a bylo to nádherné, pobřeží z bárek a z dehtu
zbylo mi ve vlasech a zbylo mi v konečcích nehtů,
ale za to, co vždycky kradli pod mokrou Severkou
a venku,
si udatní plavčíci platili děvčata z šenku,
a nechci tě.

Byla jsem s babkou, co z ruky mi vyložit chtěla,
že ale nedělá vědu,
dyť ruka je z živýho těla a ty si také živoucí,
si mlsná a vobčas ti chutná,
touláš se po světě, si ale vosude smutná a moře ti
zvostalo,

teďka si kočka a plakej,
máš ďábelskej příliv, pokornej příliv a pámbuví jakej,
a nechci tě,

neboť znám severní nebe, jež třeští,
jsem klidná a nechci tě, ač jsme se potkali v dešti,
v němž námořník s krčmou, kde se už pila vodka,
si zpíval o ústech, o čisté soli,
již potká,
a líbal pak v kajutách a v šenku neboť jsme křehcí
a láska je nádherná 
jak moře, já tě však nechci, 

ale ta nesmí bejt samotná, ta nesmí, která se dočká,
si cítit vod vln a zřejmě tě milujou,
si kočka,
a jestli si bez muže, tak děláš jen bláznivý gesta,
taková pejcha je špatná a pámbu tě
ztrestá,

ale nechci tě, pískám si na déšt a baví mě,
nechci tě dosud,
protože nejsem kočka, věřím si a nevěřím v osud,
při němž se prohrává,
proroctví bývají lživá,
a tak jsem živoucí, ale mohu být bez tebe živa,

(můj milý!)

a neplakat:
jsem ta, jež se prodírá, jsem tráva,
žiju a nesplácím, ale nekradu, nemám-li práva,

(můj milý!)

a nechci tě
a tvou něhou, v níž spíme jak v hrobě,
neboť život chci ukrást
pod mokrou Severkou
a v sobě.


Jana Štroblová
nechci tě

Šuplíčkovník

čtvrtek 26. listopadu 2015
Ten bych doma vážně chtěla. Ještě úplně přesně nevím, co bych do něj dávala, ale já už bych mu využití jistě našla. Hodil by se k tomuto "mladšímu bráchovi".





zdroj

Co by....copy

středa 25. listopadu 2015
Nejlepší je ostříhat se nakrátko, půlku hlavy hodně nakrátko a pak si chtít plést copy. Celá já.





Ale protože mám dlouhou ofinu, tak pletu z patky. :) Už jsem vymyslela celkem tři způsoby. Ofinu nahoru totiž při práci potřebuju. Patka je krásná, když sedím a nehýbu se. Ovšem moje vlasy se splaší při jakékoliv změně teploty a velmi citlivě reagují na vlhkost. Někdy makám tak, že se mi rosí čelo a toto je skvělé "protikudrlinové" řešení, abych na čele neměla "lokýnku".



Ten "francouzský cop" musím ještě vypilovat. :D

Ateliér IV

úterý 24. listopadu 2015
Další do "sbírky". Ateliér. Přidaná hodnota? Loft jako bonus. Tak mi pohled na něj zvedl tlak, že věřím tomu, že i já bych se v něm naučila malovat. Picasso by se ze mě asi nestal, ale já opravdu věřím v to, že prostor a okolí Vás může natolik inspirovat a ovlivnit, že se pohne zem. .)



Šitíčko

pondělí 23. listopadu 2015
Tuhle jsem potřebovala něco zašít a řeknu Vám, my jsme teda domácnost. Jehlu a nit u nás jen tak nenajdete. Pak jsem si vzpomněla, že když jsem si koupila svůj první šicí stroj, přinesl mi táta po babičce nějaké jehly, křídy a náprstky. Dal mi tu výbavičku v malé tašce a já se popravdě dovnitř podívala až teď.

Balení jehel nemá chybu.



 


Je to jako skvělý nákup z blešáku, prostě poklad. 

I´m so proud!

neděle 22. listopadu 2015
Jestli jsem včera psala, že jsem pyšná, tak dnes jsem nejpyšnější! Nedělní koláž plná včerejších zážitků. Děkuji všem, za milé setkání! Mým nejmilejším čtenářkám <3 a taky Karolíně, Adélce, Pavlíně Blahotové a Petru Šlejmarovi z Nových proměn bydlení, Janě, Kláře, Lence, Soni, Magdalén, In. A Karolíně a jejímu týmu ještě jednou za tuto skvělou akci.
















....tato koláž beze slov být nemohla! :)



Meat Design Ostrava

sobota 21. listopadu 2015
Kdo nebyl včera, může ještě dnes a zítra. Já se chystám a moc se těším!

První ročník Meat Design Ostrava, v unikátním areálu Dolu Hlubina 20. – 22. 11. 2015, představí přední české designéry.

Nábytek, svítidla, bytové doplňky, interiér, architektura a za vším příběh věcí a lidí, kteří za nimi stojí a všechno se dá koupit a VŠECHNO "made in czech". Jsem tak pyšná!


zdroj


Přituhne

pátek 20. listopadu 2015
Prý... A já opět, jako vždy se změnou ročního období, zjišťuji, že mi chybí svetry a mikiny. Pár jsem si jich loni nakoupila v Mangu a letos vypadají jako z dětského oddělení. Skoro je nenavleču na triko a rukáv bych označila jako 3/4. Ne, že bych já zvětšila objem jednou tolik, ale vážně se ty věci smrskly. Tvořím si wishlist. Pomáhá mi to zabránit tomu, abych nakoupila všechno. .) Koláž v mých oblíbených barvách.



zdroj

Noc lásky

 
zdroj



Po písku promenád
noc lásky kreslí stíny.
Šat z těla na zem spad
a dozněl do tišiny.

Nad rukou zdráhavou
plá žádostivá zář
a plachty krve jdou
přes ozářenou tvář.

- Mlč, mlč jen proboha
a nesvlékej mi šat,
jsem horká, ubohá
a musím se ti vzdát.

Na bílá kolena
mi spadl dech tvých úst.
Ó cesto šílená,
kam, kam chceš ještě růst?

Kam ještě jíti chceš
po mapě mého těla?
A co v ní nalezneš,
o čem bych nevěděla?

- Jez hučí do noci
tvé pleti a tvých úst
a není pomoci,
vše růst chce, růst a růst

jak rozčísnutý strom,
jenž hoří v nebes tvář,
jak požár v domě tom,
kol něhož chodí žhář,

jak poděšený zvon,
když bije v divý sluch
a drtí mnichův ston,
jejž neukojí bůh,

jak bílých koní cval,
jak smrt, jež v lůžku skučí,
jak vše, co miloval
kdy člověk a co mučí.

Josef Hora
Noc lásky

Lustr z peří

čtvrtek 19. listopadu 2015
Pořád se mi plete do cesty. Neustále na něj někde narážím... Na lustr z peří. Chce mi tím snad někdo něco naznačit? Líbil by se me, líbil. V ložnici. To by bylo probuzení.

Světla a svícny jsou v tomto bytě vůbec krásné, včetně světelného řetězu. Fotky ostatních pokojů tady







Vánočně?

středa 18. listopadu 2015
Včera jsem na procházce s Edou našla dvě větvičky jehličí. Už jsou ve váze a já se znovu zatetelila radostí, že mám krásné papírové ozdoby od Marti.Už jsem o nich psala tady. Další jsem dostala na našem srazu a tak už jich mám pěknou sbírku. Jsou tak krásné, že se na ně musím pořád dívat a obdivovat titěrnou práci. Já už mám asi vánoční náladu, že ano?













U kávy s...

úterý 17. listopadu 2015
Dnes si dáme šálek kávy s Karolínou Skórkovou. Právě ona stojí za skvělým nápadem vytvořit projektem Meat Design Ostrava. Potkaly jsem se na mé první Pecha Kucha Night a já jsem za to setkání moc ráda. Málokdo by věřil, kolik má tahle holka energie. Třicet kilo i s postelí, ale ta když spustí, není k zastavení. To miluju, protože jsem sama taková. Mám ráda lidi, kteří mají co říct. Říká, že je introvert, ale to je asi nějaký error. .)

Je krásná, sluší jí červená rtěnka, stejně jako tento ležérní styl, vždycky má šmrnc. 


 

Aktuálně je Karolína na rodičovské "dovolené", před ní psala scénáře pro Českou televizi a dělala v reklamní agentuře. Podporuje různé komunitní aktivity v Ostravě (USE-IT mapa, PKNO). Má ráda architekturu, design, velkoměsta a lidi - ideální dovolená pro ni není opuštěný ostrov, ale New York. Má dceru Emu (4), syna Nikolu (2), je vdaná a žije celý život v Ostravě. Ostravu miluje a jak říká: "Jediná černá skvrnka na téhle "životní lásce"  je vzduch - to je pro mě velké téma bohužel". Já musím říct, že s takovými lidmi se mi tady dýchá o moc líp!




Jak vznikl nápad vytvořit Meat Design Ostrava? Myslím ten první impuls, myšlenka..... Čím a kdy to všechno začalo?

Prapůvodní myšlenka přišla na první Pecha Kucha night Ostrava (která se shodou okolností odehrávala na Dole Hlubina). Byla jsem nadšená z tolika inspirativních lidí, produktů a krásných věcí a říkala jsem si tehdy, že by bylo fajn jejich věci moct hned "osahat" a koupit. To bylo léto 2010. O rok později se mi narodila dcera a já začala po večerech pátrat na internetu po pěkných (nejlépe českých) věcech pro vybavení pokojíčku, protože nabídka v obchodech je opravdu tristní. A rozhodla jsem se, že se pomocí prodejní přehlídky pokusím tu cestu k českému designu lidem maximálně zkrátit :-)




Co je na práci na Meat Design Ostrava největší zábava a kterou její část máš úplně nejvíc ráda? 
Strašně mě baví komunikace s vystavujícími, ladění jejich prezentace, doprovodného programu, ta kreativní stránka - tady jsem ve svém živlu. Jsem v podstatě takovým obchodníkem s "komoditou Ostrava". Musela jsem ji každému jednomu skutečně  "prodat", protože má bohužel stále trochu pověst ušmudlané popelky. Musíme to změnit.






Umím si představit, jak časově náročné to je. Má tedy organizace MDO nějaké stinné stránky?

Poslední týdny příprav už jsou hodně náročné. Mám dvě malé děti, největší klid na práci mám proto večer a v noci, když už spí, takže jedu na dvě směny a pravidelně do jedné, do dvou do noci sedím u počítače a pracuju. A v týmu je nás takových víc. Tím, že všichni pracují na plné úvazky jinde a taky mají děti, rodiny, je Meat design výplň veškerého našeho volného času, Musíme tomu dát teď maximum, ale už cítím na týmu i sama na sobě tu únavu.


Na co jsi v životě nejvíc pyšná?
Pokud sobecky pominu rodinu a děti, tak určitě na to, že jsem dokázala vystoupit ze své "komfortní zóny" introverta a tichého pozorovatele a vyjít se svou myšlenkou ven. Je to pro mě obrovská a krásná zkušenost a stále nevěřím tomu, že se Meat Design v Ostravě za týden opravdu uskuteční. Šla jsem si za svým a ono se to asi opravdu povede.
 

A tvé povolání snů? Můžeš si vybrat cokoliv!!!

Určitě to musí být práce, která bude mít smysl, budu tomu stoprocentně věřit, bude mě to bavit a odbourám takový ten pocit, že je to "jen práce". Už jsem parkrát za život ve své práci vyhořela a vždycky proto, že jedna z těchto složek nefungovala. 8 (a víc) hodin denně je moc na to,abych dělala něco, co je mi vyloženě proti srsti. Aktuální téma pro mě je teď skloubit práci s rodinou, oficiálně jsem totiž ještě na rodičovské dovolené. Snad to bude mít dál něco společněho s Meat design Ostrava. A tajně sním o vlastní kavárně nebo galerií či obchodu s designem. Ale psst :-)
 

Nejlépe strávený den.... Čímž se dostáváme také ke koníčkům. Co tě baví?
Sbíráš třeba něco?

Miluju grafiku a plakátovou tvorbu - české filmové plakáty 60., 70. let třeba. V každém městě, kam se dostanu, projdu antikvariáty, jestli náhodou nenarazím na nějaký poklad. Taky ráda obcházím různá vetešnictví a bazary s nábytkem. Ideálně strávený den je pro mě určitě na naši chatě v Jeseníkách - v lese, na vzduchu, bez mobilu, televize, mailů. U krbu s rodinou a s dobrým vínem.
 

A na závěr, vnímám Tě jako patriota Ostravy, máš v Ostravě nějaké své místo, ať už je to kavárna, ulice nebo park.

S dětmi určitě Komenského sady - mám to kousek od domu a dokážeme tam strávit klidně půl dne. Taky v poslední době často navštěvuju "Malou Kodaň" - kavárny a kluby situované kolem Kostelní ulice v centru Ostravy. Roste tady nové kulturní tepna přímo v historickém centru města a s nadšením to sleduju. Nadšencům, kteří kopou za Malou Kodaň, strašně držím palce.


Karolíno, děkuju mockrát!!! <3

ANSWEAR

ZOOT

ZOOT

NOTINO