Nechci tě

pátek 27. listopadu 2015
zdroj



Vlastně tě nechci, 
protože svět je tak zvláštní zblízka, -
mohu být bez tebe a nechci tě, když se mi stýská.

Byla jsem u moře
jak první,
ač znali je mnozí, s rybářskou sítí vln a s třiceti 
velkými vozy,
a bylo to nádherné, pobřeží z bárek a z dehtu
zbylo mi ve vlasech a zbylo mi v konečcích nehtů,
ale za to, co vždycky kradli pod mokrou Severkou
a venku,
si udatní plavčíci platili děvčata z šenku,
a nechci tě.

Byla jsem s babkou, co z ruky mi vyložit chtěla,
že ale nedělá vědu,
dyť ruka je z živýho těla a ty si také živoucí,
si mlsná a vobčas ti chutná,
touláš se po světě, si ale vosude smutná a moře ti
zvostalo,

teďka si kočka a plakej,
máš ďábelskej příliv, pokornej příliv a pámbuví jakej,
a nechci tě,

neboť znám severní nebe, jež třeští,
jsem klidná a nechci tě, ač jsme se potkali v dešti,
v němž námořník s krčmou, kde se už pila vodka,
si zpíval o ústech, o čisté soli,
již potká,
a líbal pak v kajutách a v šenku neboť jsme křehcí
a láska je nádherná 
jak moře, já tě však nechci, 

ale ta nesmí bejt samotná, ta nesmí, která se dočká,
si cítit vod vln a zřejmě tě milujou,
si kočka,
a jestli si bez muže, tak děláš jen bláznivý gesta,
taková pejcha je špatná a pámbu tě
ztrestá,

ale nechci tě, pískám si na déšt a baví mě,
nechci tě dosud,
protože nejsem kočka, věřím si a nevěřím v osud,
při němž se prohrává,
proroctví bývají lživá,
a tak jsem živoucí, ale mohu být bez tebe živa,

(můj milý!)

a neplakat:
jsem ta, jež se prodírá, jsem tráva,
žiju a nesplácím, ale nekradu, nemám-li práva,

(můj milý!)

a nechci tě
a tvou něhou, v níž spíme jak v hrobě,
neboť život chci ukrást
pod mokrou Severkou
a v sobě.


Jana Štroblová
nechci tě

2 komentáře

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT