Bydlet v kontejneru

čtvrtek 30. dubna 2015
Prosím Vás, nespojujte si to s mou zálibou sbírat vyhozené/odložené věci u popelnic (někdy "v"). Koukejte se, jak skvěle si můžete přetvořit lodní kontejnery v letní chatu! Prostě Tine K. To místo, to je sen. Fotky od Krista Keltanen.








Okna za to můžou

středa 29. dubna 2015
I když je tento byt z nabídky Fantastic Frank působí jinak. Ne jako z nabídky realitky, ale hezky útulně a příjemně zabydleně. Byty by měly vypovídat něco o svých majitelích/obyvatelích. Knížky, obrazy, dekorace, vzory...to všechno hodně prozradí. Tady mě kromě zmíněného zaujala okna. Nejvíc to "vnitřní" mezi kuchyní a ložnicí. Mám ráda netradiční záležitosti.







Povolání snů: Nákupčí

úterý 28. dubna 2015
A to by vážně bylo. To by mě určitě bavilo ze všeho nejvíc. Baví mě obchod. Baví mě prodej. Nejvíc ze všeho mě baví sledovat co je a bude v kurzu. Nic mi neuteče. V práci jsem teď "díky" absenci jedné žůžo bájo "kolegyně" přišla k dalším povinnostem a jen se utvrdila v tom, že jsem ve svém živlu nakupovat, doplňovat, ale být taky zodpovědná za to, že se to prodá. Je vzrušující sledovat jak se co hýbe, už ne tak moc sledovat to, co se ani nehne...to všechno k tomu ale patří. Jen to odvětví bych si, kdybych mohla, vybrala atraktivnější. Chci nakupovat něco hezkého...

zdroj

zdroj

zdroj

zdroj

zdroj

zdroj









Inspirace: ložnice

pondělí 27. dubna 2015
V ložnici ještě ladím detaily. Čekala jsem, že budu dávno se vším hotová, ale počasí bylo víc než krásné a tak měl přednost Eda a zahrádka. Ještě chybí doladit obrázky, maličkosti na nočním stolku a pár polic ve vitríně. Ráda si prohlížím obrázky jiných ložnic a čerpám inspiraci. Zjistila jsem, že mi chybí lněné povlečení, ty zpropadené štafle, o kterých pořád básním (obr. č. 3) a nějaká extravagantní "malůvka" (poslední fotka).









Ve Stockholmu

neděle 26. dubna 2015
Body za obrazovou galerii v jídelně, všudypřítomnou šedou, válecí pohovku a nízkou dřevěnou lavici v obýváku. A taky nastlanou postel plnou polštářů, do kterých bych vlezla a válela se (kdybych to uměla) celý celičký den s bezva čtením. Snídošku rovnou do postele si prosím, děkuji!
Pro více fotek sem.










Enyky benyky...

sobota 25. dubna 2015
...kliky bééé. Od té doby co peroxid není můj nejlepší kámoš a mé vlasy se z vlasového nebe vrátili na mou hlavu a žijou, tak i rostou. Možná neuvěříte, ale i krátké nejsou jen krátké. A já vybírám. V neděli jdu ke kadeřnici a přemýšlím nad barvou i střihem. Jako blond se cítím nejlíp. Hnědá mi ale taky, myslím, sluší. Chci patku, ale možná taky ne. Líbí se mi střihy hříbkoidní a hodně krátké mikáda.... Co Vy na to? Jaká barva, jaký střih?? :-)


Když si vlasy po umytí "pomačkám" můžou být vlnité jako trojka...



Osmička je největší přání, ale bohužel, myslím, že tento střih fakt potřebuje úzký obličej! Fňuk... Více inspirace tu.

O motivaci aneb Óda na Moniku

pátek 24. dubna 2015
Jo, jsem tlustá. Všechno oblečení mě škrtí a cítím se strašně špatně. Běhat nejdu, protože jestli ten kolos rozpohybuju, tak se sádlem hezky vyfackuju a to bych fakt nerada. Nemůžu nosit trika s krátkým rukávem, protože mé paže jsou prostě nepublikovatelné. S blížícím se jaroletém je to dost problém. To nemluvím o tom, že začne období šatů a sukní. No, mám co dělat. Potřebovala jsem motivaci. Ta nejlepší je, když jste zamilovaní. To já sice jsem a to dost, ale už to na mě nemá ty hubnoucí účinky jako na začátku a trochu se bojím, myslím, že jsem to už i psala, mám kila štěstí. 

Pak to ale přišlo. Potřebovali jsme do práce asistentku. Znáte to, příjde Vám milión životopisů a já už mám pocit, že uchazeči snad ani nečtou požadavky a odepisují na všechny inzeráty, na které na webu natrefí. A tak se jedno odpoledne dostavila Monika. S životopisem v ruce, krásná, voněla (to není pravidlo!!), blonďatá, v perfektním outfitu. Víla. Přišla osobně. Byla jiná. Hezky mluvila, neměla přehnané nároky, rozumná. "Děkuju, že jste přišla. Já Vám zavolám."....letím za šéfem a povídám "Šéfíčku, vezmeme ji, je hrozně krásná!". Což jsem jí taky řekla a myslím, že ji to zaskočilo. Píšu to sem jako odkaz na Myyny včerejší post o tom, jak přijímat lichotky! Šéf se zasmál a řekl že to je vskutku 'velmi důležité'." Vzali jsme ji. Má ještě jeden bonus. V pořádku a čistotě je nepřekonatelná. V úklidu se vyrovná snad jedinému člověku, kterého znám a to je moje máma. Všechno kolem sebe ma vypucované a někdy mám pocit, že nás postříká savem a přetře hadrem. Ona je opravdu zaměstnanec snů.



"Jak to, že k obědu sníš takovou porci a jsi tak hubená?" "Víš, já cvičím, každý den..." Monika pracuje u nás a pak po večerech ve fitku jako cvičitelka. Hopsá na trampolínách. Ona to miluje a já byla pevně rozhodnuta vyzkoušet to taky, než mi ukázala video ze svých skákacích hodin. Řeknu Vám to narovinu, nehodlala jsem se ztrapňovat a svá kila na tom vratkém a pružném zařízení uvést do pohybu. Navíc, Monika na tom videu hrozně křičí a ponouká své "žáky" ať přidají a "jedou" a jinak je vybízí, aby prostě pohli kostrou! Na mě teda nikdo křičet nebude! Od křičení jsem na světě já, přeci??!! Pro jistotu jsem druhý den dostala hroznou chřipku a vzala to jako varování, že na hopsání mám zapomenout. Ona však má perfektně vyrýsované paže, nohy, o kterých se mi ani nesnilo, břicho jako želvička ninja a nejpanenkovštější obličej, jaký jsem kdy viděla a přesto je pořád holka, žádný vzpěrač. Celá je prostě cukrů cukrů. Mám zakázáno sem dávat odkaz na její instagramový profil (jsou tam ta videa!!!). Doslova řekla, že jestli to sem dám, tak jsem koza a já bych kozou byla nerada. 

Ať se vrátím k nadpisu článku, ona je má motivace. Šla jsem do sebe. Zatím se ještě nehýbu (rozumějte necvičím), ale hrozně jsem upravila stravu a snažím se a kdykoliv dostanu chuť na něco dobrého, vzpomenu si na ni! Už po pár dnech mám o moc lepší pocit a myslím, že co nevidět se začnu i hýbat. Motivace může být prostě cokoliv, už se nebojím! :)

Ústa



Vlhká ústa střemch nad řekou,
vlhká ústa tvá,
vodo dovádivá,
louko zelená.

Vlhká ústa oblak nad lesy,
ústa sedmikrás na tvých rtech,
se stříbrnými nebesy
se líbá klas i mech.

Stále hlasitěj zpívá pták,
zvedá se hlas
krve v nás.

A sluncem obnažen
pod polibek
na vlhká ústa žen.

Josef Hora
Ústa

Nové číslo SOFFA

čtvrtek 23. dubna 2015
Co má tato hromádka společného? Je to bezvadné, kvalitní čtení a všechno to krásně voní. Miluju vůni papíru. Ušmudlané knihy (nepochopím, jak se toto povede???) z antikvariátu a nové číslo SOFFA. To je to, na co se celý den těším. Až příjdu domů a obložím se něčím hezkým ke čtení. SOFFA je úžasná, jarní, květinová, plná lásky. Jednoduše čtení nejlepší pro blížící se květen! <3






 




Paulina Arcklin

středa 22. dubna 2015
Udělat dobrý styling je pro mě stejné umění, jako namalovat obraz nebo pořídit skvělou fotku. Je to talent, po kterém toužím asi ze všeho nejvíc. Komu není shůry dáno v apatyce nekoupí. A tak se snažím. Je to asi to jediné co jsem nevzdala a pracuju na sobě. Než to budu taky umět (třeba nikdy), budu mít své modly, ke kterým budu vzhlížet. Jednou takovou je Paulina Arcklin. Více krásných fotek tady.




 


ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT