Hraju si

neděle 31. května 2015
Než budu mít kreativní zaměstnání, budu si hrát, že takové mám. Baví mě k sobě kombinovat různé kousky. Koláže mě bavily odjakživa a dělat styling pro fotku mi připadá jako taková koláž. Když to na mě přijde, ocením, že mám velmi slušné zásoby všeho možného.
Mám nové krásné barevné obálky z Papírny a ty si fotky zaslouží. Proto jsem vybalila svůj papírenský "vercajk" a šla na věc. Konečně přišla na řadu má sbírka tužek, nůžek, balících papírů. Nově budu sbírat také obálky z Papírny.  Barev mají, až Vám budou oči přecházet a taky různou gramáž/tvrdost papíru, rozměr a tvary. Šestiúhelníková je můj favorit. 






 

Tato je formát A4 a bude výborná pro balení plakátů jako alternativa k hedvábnému papíru, do kterého Vám balím zboží teď.

Galerie Krystal

sobota 30. května 2015
Dnes žádné nastavení článku na 00.00. Dnes ho vkládám v přímém přenosu. Tak jsem plná dojmů a dobré nálady. Mé kultury chtivé já si (už je to včera) přišlo na své. Má první návštěva Krystalu, krásné nové galerie v Havířově. Galerie byla otevřena letos v březnu, více o ní se dočtete tady, facebook můžete sledovat zde. Lajkujte, sdílejte, sledujte a hlavně navštivte. Kromě výstav fotografií a designu jsou na programu také výtvarné dílny, přednášky, vzdělávací programy nebo besedy. Za sebou už má třeba Origami workshop. Moc mě mrzí, že ten mi utekl.
Včera byla zahájena výstava fotografií Jaroslava Kociána, která bude trvat až do konce června, takže máte příležitost. 
Mé dojmy...uvítal mě krásný, světlý, čistý prostor. Betonová podlaha, bílé stěny, velká okna. Přesně tak to mám ráda. Kolik práce za tím vším je a jak to celé bylo a probíhalo se dočtete na blogu Soni Malinové, která za Krystalem stojí. Líbí se mi věta v jejím článku: "Pořád mi to nějak nedochází, že jako opravdu jako doopravdy mám galerii." Tímto se hluboce klaním.
Krystal má jednu specialitu, můžete z něj po schodišti vyjít ven, do zeleného dvora, kde také proběhl (pro mě velmi netradičně, že venku, o to víc prima to bylo) úvod k výstavě. Součástí galerie je i Designshop a já mám úlovek. Uhádnete, co jsem si odnesla s sebou?
Těším se moc na další akce, držím pěsti a celému projektu přeji štěstí. Tetelím se radostí, že se v našem regionu "razovitem" začalo blýskat na lepší časy.





Rosi, díky, žes mě vzala s sebou! :)

Ladím vitrínu

pátek 29. května 2015
Konečně jsem se jala  uspořádat věci ve vitríně. Popravdě bych ji měla moc ráda v kuchyni a měla v  ní své jídelní soupravy a šálky a mísy a....prostě porcelán. Nebo v obýváku, kde bych ji naplnila dekoracemi a do spodních polic uložila plédy a polštáře, které se aktuálně nepoužívají...třeba. Protože je ale v ložnici a tam si moc ráda čtu, bude z ní knihovna á la galerie. Knížkám je vyčleněna ještě jedna velká skříň v obýváku, která je....říkejme tomu "naplněna". Knížek mám opravdu hodně a je mi líto, že nemůžou být všechny na očích. Bojujeme s místem, ale jednou, jednou budu mít knihovnu. Ne skříň, ale místnost. Budu tam mít psací stůl, u kterého budu blogovat a všude kolem budou police s knihami. Těším se. A teď? Když nemám místo? Tak aspoň mým oblíbeným dopřeju naparovat se.






Moc ráda schovávám různé krabičky a prázdné obaly a znovu je využívám. To je případ krabičky tekutého marseilleského mýdla od Compagnie de Provence. Na krabičce je vyobrazen třeba Van Gogh a jiné znaky typické pro Provence. A pak taky černé tubusy od plakátů Ilvy Skarp. Neustále přerámovávám a proto potřebuji plakáty někam uskladnit. Mně se prostě všechno hodí.



Vždyť...




Vždyť už to přece znáš,
to spolykané prázdno
nad mlčením v dopisu.

Vždyť už to přece znáš,
když rána osleplá
nás najdou, měkce a pojistu.

Vždyť už to přece znáš,
znáš pečeť jeřabin
a jejich tichou krev,
znáš počet vin
a znáš i déšť,
když temně bubnuje
a přečká krupobití našich cév,
když bubnuje,
a tedy vlastně dává
tu chvíli na buben.

Vždyť už to přece znáš,
vždyť už to přece všechno znáš...

Jen nevíš o dlažbě,
kde potom v cizích stopách vkládám
barevná slova
srážejí si vaz,
kuličky jeřabin,
co ti nepatří.

Petr Kabeš
* * *

Monochrome Home

čtvrtek 28. května 2015
Téměř dvě sta voňavých stránek plných nádherných fotografií originálního bydlení. Před pár týdny jsme ji zahlédla na instagramu a věděla, že ji musím mít. Je dokonalá. Kdo rád listuje v knihách zaměřených na bydlení a design, přijde si na své. Vy víte, jak moc jsem závislá na pinterestu a ukládání obrázků. Povím Vám, kam se hrabe pinterest. Zalézt si do postele a listovat v knížce, to je teprve ten správný požitek. Jsou chvíle, kdy už se na monitor nechci dívat, knížka ta se ale nikdy neomrzí. Kupovala jsem u Arara.

PS: A jako bonus si hezky potrénuji angličtinu.

 







Nová

středa 27. května 2015
Když jsme začali s přestavbou našeho bytu, pozvali jsme si elektrikáře. Byl to hrozný chytrolín a nakonec dělal elektřinu stejně Tomáš se svými kamarády. Elektrikář nás ale nabádal, abychom si už dopředu naplánovali, ve kterém koutě bude pracovní stůl a kde bude v ložnici postel a podle toho ať plánujem zásuvky. Ono se to dobře radí a možná to pak i funguje, ale ne tehdy, když v tom bytě bydlím já, která neustále něco přesouvám a měním. Z toho plyne, že máme zásuvky mnohdy na úplně pitomém místě (velmi často zastavěné nábytkem) a když nabíjím laptop nebo mobil, často zakopnu o kabel a sem tam taky něco shodím. Co se týká mobilních telefonů, nabíječky k nim mizí stejně rychle jako v pračce ponožky do páru. Nerozumím tomu, ale nabíječka je neustále nedostatkové zboží. I v práci se škubem čtyři lidi o jednu.



A tak máme novou lampičku. (zvolání "Zase lampa???" jako neslyším) A ona je prostě báječná. Nejen, že vypadá nádherně, a miluje ji i Tomáš, ale ona nabíjí telefon. Jen ho na ni položíte a je "vymalováno". Bože, jak já mám ráda krásné a funkční věci. Když jsem ji ukazovala v práci, vzbudila veliké nadšení, proto jsem se rozhodla pro tento článek a taky abych ukázala další kousek našeho obývacího pokoje.



Spousta telefonů už funkci pro bezdrátové nabíjení má, pokud však máte telefon, který Vám tento způsob nabití neumožňuje, existují pro ně kryty.


Naše lampička se jmenuje VARV a je z IKEA z nové kolekce uvedené na trh letos v dubnu. V nabídce kromě lamp najdete také noční stolky nebo podložky pro bezdrátové nabíjení. Líbí se mi myšlenka návrháře David Wahla, který popisuje, jak přemýšlel při vytváření nabíjecích podložek:
„Chtěl jsem, aby v domácnosti krásně splynuly s okolím, ale zároveň aby bylo jejich používání velmi jednoduché. Výsledkem je nabíjecí podložka s jednoduchým, ale zajímavým designem, kterou můžete používat na nejrůznějších místech v celé domácnosti.‟ Celá nabídka výrobků je k dispozici na webových stránkách IKEA.





Taky zkouším, kam nakonec umístím obrázky od Ivony Knechtlové. Zatím jsou ve "zkušebním provozu" pouze opřeny o pohovku, než je definitivně přibijem na zeď. Holkám se zatím v obýváku líbí.





Skříňky, které visí nad pohovkou byly původně, než byla pohovka, na stěně různě cikcak a proto jsou na stěně fleky, jak jsme tmelili původní díry. Šedou výmalbou už nedisponujeme, tak se čeká na malování. Tolik k vysvětlení šmouhaté zdi. :)





U kávy s...

úterý 26. května 2015
Moc ji obdivuju za všechno, co dokázala. Jak úspěšná je, jak je vytrvalá, ambiciózní a cílevědomá. To všechno jsou vlastnosti mně na hony vzdálené, o to víc po nich prahnu. Rozjet business ve velkém a zůstat při tom "člověk", za to má můj největší obdiv. Já sama často přemýšlím, jak bych třeba svou vlastní firmu zvládla a jak moc by mě to asi změnilo. Chce to odvahu a tu Martina má. Nejvíc mě baví, jak je pořád holka, ikdyž už je manželka, maminka tří dětí, majitelka dvou velmi úspěšných obchodů. Je s ní ohromná zábava, je vtipná a veselá. Jsem tolik ráda za to, že se známe osobně a za setkání naší party, na která se vždy hrozně moc těším, a ze kterých se stala tradice.
Jsem šťastná, že přijala mou žádost o rozhovor a proto mám dnes to potěšení zveřejnit povídání s Martinou, majitelkou krásného a romantického e-shopu Bella Rose, který byl mou první velkou vášní, než jsem přesedlala od vintage k malinko industriálnějšímu stylu, a proto teď trávím více času výběrem doplňků z Nordic Day, Martiny druhého obchodu. Byla jednou z prvních čtenářek mého blogu a toho si velmi cením. Bylo to pro mě velké povzbuzení. Vyměnily jsme si pár mailů a já k ní chovala a chovám velký respekt. Má obrovský přehled, nápady a cíle. Dokáže lidi motivovat, ponoukat, aby na sobě pracovali a hnát je kupředu. To nevím, jestli ví, ale na mě tak působí. :))




Jak jsi se dostala k tomu co teď děláš? Myslím ten první nápad, impuls.....a kdy to všechno začalo?
Zařizování domu mě vždycky bavilo. Už jako malá jsem pořád přesouvala univerzalový nábytek ve svém pokojíčku a první kapesné z prasátka utrácela za dekorace. Bella Rose jsem založila před 6 lety, bylo mi 24 let. Tou dobou jsem byla na mateřské s druhým dítětem a opět jsem se vyžívala v zařizování a přeměňování našeho prvního bytu. Bavilo mě sledovat interiérové fotky ze zahraničí, obdivovala jsem hlavně domovy ze Skandinávie, a bylo mi líto, že se tyto věci u nás nedají pořádně sehnat. Tehdy mě poprvé začala pronásledovat vize obchodu, který by všechny tyto věci nabízel a ukázal, jak je skandinávský styl krásný. Snila jsem i o kamenné prodejně, ale e-shop mi připadal jako lepší způsob, jak tento styl dostat do povědomí více lidí. Navíc v té době jsem měla dvě děti a e-shop se dal, narozdíl od kamenné prodejny, spravovat různě po nocích nebo když děti spí. Pak už to jelo jak na tobogánu. Byl to mazec (a vlastně stále je), ale stojí to za to. :-)

Co máš na své krásné práci nejradši? 
Nejraději mám ten pocit, že mohu neustále pracovat na své vizi a uskutečňovat ji svojí každodenní prací. Pro mě je práce, a tvoření samotné, opravdu cesta. Peníze nemám za cíl, beru je jen jako prostředek k realizování dalších nápadů a skvělých věcí. 
Miluji vytvářet krásnou atmosféru - ať už je to atmosféra estetická v životě, jako že ráno zapálím svíčky ke snídani nebo udělám kamarádce dobrou kávu do krásného hrnečku, tak i atmosféru v kolektivu - že se umíme zasmát, užít si společné chvíle a je nám spolu dobře. A přesně toto vše mi moje práce umožňuje. Posílat tu pěknou atmosféru dál k lidem. Inspirovat a ukazovat, jak krásné si to můžeme kolem sebe udělat. 
Také mám ráda inspirativní lidi a díky práci mám to štěstí, že jich potkávám stále více. Třeba Tebe, Olivko. :-)

A tvé povolání snů? Můžeš si vybrat cokoliv!!!
Povolání snů je pro mě opravdu to, které mám. Neměnila bych! Ale až budu v důchodu, budu chodit brigádně pomáhat do nějaké kavárny dělat lidem svělé latte a naučím se pořádně latte art. :-) 

Protože se na blogu věnuju taky bydlení....co máš doma nejradši, bez čeho by ses neobešla? Sbíráš třeba něco?
Pěkně nám to navazuje. :-) Doma se rozhodně neobejdu bez svého kávovaru. Je to klasický pákový s tryskou na šlehání mléka a celá ta příprava kávy mě už roky pořád baví. Jsem milovník kávy a požitkář obecně, takže si každý šálek náležitě vychutnávám. Miluji také krásný porcelán, slabost mám hlavně pro tradiční dánský Royal Copenhagen, který si vozím z Dánska a poslední dobou ho už i dostávám od blízkých, třeba na Vánoce. Takže už se pomalu rýsuje menší sbírečka. :-) Taky se doma neobejdu bez vonných svíček, ty mám v každé místnosti a zapaluji je skoro každý den. Nejraději mám ty od Meadows a Voluspa, provoní nádherně celý dům. Dokonce si vždy vozím malou svíčku Meadows i v kufru na dovolenou. Přijedu pěkně na hotel, zapálím svíčku na terase nebo na stole a hned se cítím jako doma. No, a potom jsou to různé polštáře a deky, těch nikdy není dost! Děti si z nich dělají pelíšky a bunkry po celém domě, a když si chci sednout na sedačku s čajem a knížkou, musím si jít pak nějakou ulovit. A samozřejmě děti a manžel, ty k pravé domácí pohodě taky potřebuji…ale lhala bych, kdybych nepřiznala, že se bez nich občas ráda obejdu. :-))))

Máš nějakou značku ze svého obchodu, která je Tvá srdeční záležitost?
No, každá značka, kterou do obchodu objednám, mě nejdříve nějak chytne za srdce, ale pokud bych měla vybrat jen ty nej…pro mě budou vždy všechny značky spojené s tvářemi a příběhy lidí, kteří za nimi stojí. Takže nejkrásnější vzpomínky mám spojené se značkou  Ib Laursen, kam roky pravidelně jezdíme. Také na Pernillu a Petera z Madam Stoltz a můj velký obdiv má i Tine z Tine K Home, od které mám doma opravdu hodně věcí. V minulém roce jsem propadla i plakátům od Ylvy Skarp. Například “rovnováha” je takové moje malé životní motto, a když jsem slovo Balance objevila na jejím nádherném plakátě, byla jsem úplně beze slov.

Díky svému podnikání máš možnost potkávat nejzajímavější lidi, kteří se určitě stali také tvými přáteli. Prozradíš nám třeba jaká je Tine K, Ylva Skarp nebo Nicolas Vahé…. 
Předem musím říct, jak velké štěstí mám na skandinávské dodavatele a obchodní partnery a jak jsem za to nesmírně vděčná. Když se s někým seznámím, většinou zjistím, že je to úplně obyčejný skromný člověk, který si na nic nehraje, a to je pro mě vždy příslib dobré spolupráce. Mám ráda osobní příběhy, smích a milou atmosféru a s těmito lidmi to jde samo. Ylva je nádherná žena, už od pohledu umělkyně a bohém. Je ale velmi milá a když vás obejme, cítíte vřelost a upřímnost. V byznyse jí pomáhá manžel, také sympaťák, který je na ni moc pyšný. Jednou jsem se Ylvy ptala nad jejím dílem, co znamená ten nápis na něm, a ona mi odpověděla, že nic, že se jen snažila co nejlépe zachytit tu krásu psaného písma. Prostě Creativity. :-)
Tine je strašně milý a skromný člověk. Má také tři děti a nezapomenu, jak jsme si jednou pozdě v noci psaly nějaký pracovní e-mail a skončili u toho, jak jsme rády, že nám děti konečně spí a jak ona má na stole vedle noťasu pivo a já víno a jak se chápeme…
Nicolase jsem potkala teprve nedávno na veletrhu na jeho stánku. Je to parádní týpek, co rád nosí dlouhé vlasy svázané čelenkou a pořád se směje. Je na něm krásně vidět mix obou zemí, ve kterých žil - pohodář po dánsku, ale šarmantní po francouzsku. Kdo by mu odolal?
A pak je tu třeba starý pán Ib z Ib Laursen. Elegantní vždy upravený muž, který moc rád zpívá. A zpívá opravdu krásně. Na vánoce máme vždy večírek, kde zpíváme společně koledy, ale Ib si rád zpívá i v kanceláři nebo jen tak u pracovních porad. Nejednou jsme všichni z týmu museli přestat diskutovat nad prodeji nebo novinkami a začít zpívat nějakou dánskou písničku s ním:-)
Také mám moc ráda Pernille z Madam Stoltz. Je to opět velmi skromná žena, nesmírně stylová a trendy, ale také dobrodruh a cestovatel. Jako mladá procestovala na vlastní pěst celou Indii a dodnes tam jezdí tvořit kolekce za dodavateli, kteří jsou zároveň i její přátelé. Když přijela Pernille za námi do Prahy, měla v jedné ruce batoh a v druhé tašku s válenkami UGG. To je celá ona. Vždy mě oslní její přirozená krása. Vůbec se nelíčí a má nádherné vlasy, které jí asi přirozeně vlní slaný bornholmský vítr v jejím domě na břehu moře, kde s rodinou bydlí. 
A nesmím zapomenout na veselého Flemminga z Hübsch, to je totiž opravdu ten nejveselejší člověk, kterého jsem v Dánsku poznala. Ten smajlík v jejich logu, to je celý on. 

A činnost? Třeba nejlépe strávený den.... Čímž se dostáváme také ke koníčkům. Co tě baví?
Nejraději mám na svém životě to, že každý den strávím úplně jinak - jednou je to celý den doma s rodinou, kdy sázíme kytičky na zahradě. Podruhé náročný pracovní den plný schůzek, kdy ale zase potkám hodně zajímavých lidí nebo domluvím zajímavé věci. Pak třeba pracovní cesta nebo skvělé firemní focení…každý den je zkrátka úplně jiný.
A nejlépe strávený den? To hodně záleží na tom, jakou mám zrovna náladu nebo energetickou hladinu. Když chci odpočívat, nejlépe strávený den může být třeba s dětmi na zahradě s vypnutým telefonem nebo zašitá s manželem někde na wellness hotelu u dobrému filmu. Když mám ale kreativní fázi, může být skvělý den třeba i na veletrhu při hledání novinek nebo odpovídání na hromadu mailů, kdy vidím, že se projekty posouvají dále. Obecně jsem ale požitkář, takže mě baví vše co je krásné a útočí na mé smysly - krásná kavárna a v ní skvělé espresso s kamarádkou, oběd v dobré restauraci, kde si povídáme s manželem, procházka krásnou přírodou s dětmi, dobrá knížka, masáže, posezení mezi polštářky s vonnou svíčkou a dobrým filmem, mazlení večer s dětmi v nadýchaných peřinách, legrace s kolegyňkami z práce u vínka po dobrém divadelním představení…a hlavně si vždy užít každý takový okamžik. Tehdy cítím opravdu vděčnost a štěstí. Teď jsme třeba relaxovali s manželem v penzion Cafe Fara, kde jsme zároveň i slavili desetileté výročí svatby. V noci jsem tam pak i s peřinou vyšla na terasu, lehla si do houpací sítě a pozorovala naprosto překrásné noční nebe plné hvězd. To bylo neskutečné.

Hodně cestuješ, podělíš se s námi o tři nejoblíbenější místa na světě, která jsi navštívila? A které z nich by bylo to vysněné místo pro život, kdybys měla tu možnost a mohla tam žít.
Jen tři? A jéje…tak prvním místě je rozhodně Ribe v Dánsku, o kterém jsem psala i několikrát i na mém blogu. Je to nádherné historické městečko, které se pyšní titulem nejstarší město v Dánsku. Lidé tu stále bydlí v těch stejných malinkých domech s černými dřevěnými trámy, jako tomu bylo před 300 lety. Jsou na ně pyšní a pečlivě je opravují a opečovávají tak, aby udrželi původní vzhled. Všichni se tu znají. Vše je tu takové rodinné.
Druhé místo má u mě asi Kodaň. Když jsem tam letěla poprvé, bála jsem se, jestli se mi oproti malinkému Ribe nebude zdát moc velká a hlučná, ale byla to opět láska na první pohled. Tady by se mi i líbilo žít možná - někde kousek za Kodaní v klidném domku, ale ve spojení s rušným centrem. I když, těžko říct…mám ráda svůj domov tady v Česku a možná mě Kodaň o to víc baví právě proto, že tam jezdím jen na výlety.
A poslední místo je těžké vybrat, ale asi to bude Ubud na Bali, kde jsme byli letos v zimě. Konkrétně nádherný hotel Hanging Gardens, to bylo opravdu neskutečné místo. Měli jsme samostatnou vilku ve stráni a z postele i terasy výhled na okolní džungli a do údolí. Ráno nám skákali po stříšce z palmového listí opice a trhaly si avokáda ze stromu. Když jsem vstala hodně brzy, stihla jsem východ slunce na kopci a stoupající ranní páru z údolí. Byl tam neskutečný klid a energie. Tam bych se určitě ještě někdy chtěla vrátit. I na Bali obecně. Je to opravdu inspirující místo a hodně mě oslovila i filozofie místních.


Marti, děkuju!! ♥

Martinu můžete sledovat na instagramu a Bella Rose i Nordic Day mají blog i stránky na facebooku.

Krásný den

pondělí 25. května 2015
Byl to krásný den. Miluju narozeniny, ne pro ty dárky (ale i pro ně), ale pro to krásné, co Vám lidi přejí. Když je to upřímné a od srdce, jsem z toho hrozně na měkko. A já byla. Děkuju, že jste na mé radosti měli velký podíl. 
Kdo mě zná, případně čte můj blog delší dobu, ví, jak miluju kytky jen tak, bez mašlí, jen svazek, prosté, jednoduché, čisté. Jako nevěstin závoj. Nechápu, proč si ho sama nekoupím častěji. od Giorgio Armaniho jsem si strašně přála. Voní neuvěřitelně, má nádherný flakón a ještě se mi krásně hodil do zátiší, které jsem vyfotila a dala mu jméno. Říkám mu "moje malé velké radosti"... :)





Nejvoňavější



 

Blíženci

neděle 24. května 2015
Moje znamení. Kdybych se mohla narodit znovu, znovu bych chtěla být blíženec. Jsem ráda za povahu, jakou mám. Jsem ráda za neustále korzující věty v mé hlavě. Jsem ráda za rozhovory, které sama se sebou často vedu. Jsem ráda za to, že mám vždy na všechno odpověď. Nevadí mi, že jsem často neoblíbená, a že mám celý svůj život jednoho až dva skutečné přátele. A teď mám partu úžasných holek ♥. Jsem ráda, že mě každou chvíli baví něco jiného, někdy trochu, někdy moc. Nikdy se nenudím, protože je pořád několik věcí, které mám rozpracované. Často tak i zůstanou. Prostě blíženec.




Protože mám narozeniny, nadělila jsem si jednu básničku, protože báseň, to je nejvíc!


A už to víš:
nic není nikdy zdarma.
Jaro svou chtivost létu zaplatí.
Z vody se páří,
zas už slunce žár má,
a žízní prahnou horská úpatí.

Vysychá studna jako džbánek vína
a v hlavě zbývá tetelivé chvění.

Pochopit růst je nebetyčná dřina.
Jak asi bylo Bohu po stvoření?

Blíženci
Miloň Čepelka
sbírka básní  Bdění ve zvěrokruhu


Když mám narozeniny, vždycky se hrozně dojímám... Tak chci ještě říct, že cítím velký vděk za to, jak skvělé lidi mám kolem sebe. Svou rodinu a své přátele,  a že si toho strašně moc vážím a děkuju jim, že mě mají rádi "takovou jaká jsem" (to je z Brigitte Jones má nejoblíbenější věta!!!). :))

Vy, moji čtenáři, jste už čtvrtý rok můj největší a celoroční dárek! Děkuju Vám za to strašně moc z celého mého olivového srdce! ♥




Tento den je krásný ještě z jednoho důvodu. Ještě má drahá přítelkyně má narozeniny.


Milá Moniko ♥


přeji Ti ze srdce všechno nejlepší. Ať se máš krásně a ať máš v životě velkou hromadu štěstí. Hodně hodně lásky a splněných přání. Ať se ti i nadále daří péct Tvé úžasné dorty a aranžovat ty nejkrásnější kytky. Ať máš pořád spoustu nápadů a daří se Ti je realizovat, protože tím přinášíš lidem velkou radost. Jsi jeden z nejhodnějších lidí co znám. Mám Tě moc ráda, a proto jsem si na hlavu narazila Tvou pivoňku a oblékla zástěru od Tebe a posílám ti "fotoblahopřání",aby ses hodně hodně smála! :D :D :D ♥



Pusu (mám úžasně růžovou rtěnku, ale můj nekvalitní mobil mi to celé pokazil a není to vidět) a veliké objetí,
s láskou Olív *


Pelargonie

sobota 23. května 2015
Chci tu malůvku a chci ji rovnou na zeď. Žádné plátýnko, žádná roletka, hezky přímo na stěnu. Mám ráda muškáty, protože je to jediná kytka, která mi na balkóně bez jakýchkoliv potíží vydrží od jara až do podzimu. Kvete, žádná havět na ní neleze a dělá parádu.  Hodně se mi taky líbí modrý vzor na bílém podkladu. Nic se nemá přehánět, takže to neznamená, že založím sbírku cibuláku, ale pár dekorací by šlo. Už jsem na mamku hodila psí oči a získala tak vázu. Pochlubím se, nebojte. A celkově je toto příjemný interiér, pro více fotek můžete sem.







TCHIBO

ZOOT

NOTINO

BAŤA