Bydlení je hra

pátek 31. července 2015
Poslední večery koukám na iVysílání České televize na staré díly pořadu Bydlení je hra, protože bydlení je hra (pochopí někdo, proč se v tak zdařilém projektu nepokračuje???). Musím říct, že proměny v tomto pořadu mě baví ohromně. Obzvlášť z toho důvodu, že se zde neplýtvá penězma, věci se nevyhazují, ale recyklují, nábytek dostává nový nátěr nebo nové využití. Designéři pracují s daným rozpočtem, někdy velmi omezeným a jde to! Neříkám, že vše je dle mého vkusu, ale líbí se mi nápady, které si pak můžu vyzkoušet podle svého gusta.

Není problém předělat bydlení za peníze sponzorů, jak je tomu třeba u Jak se staví sen. Ten mě neba nejvíc právě z důvodu mrhání financema i materiálem, a taky proto, že hlavní sponzor rovná se narveme podlahu s kamínky do všech předělávek, které máme v plánu. Výsledkem pak je stokrát stejná podlaha v několik po sobě jdoucích proměnách. A taky, řekněte sami, v čem mě má inspirovat "....šel designér/architekt do obchodu a koupil....". Nebaví.....

V Bydlení je hra miluju nejvíc Soňu a její nápady. Ona je prostě bezkonkurenční. Soňa je taková 100+1. Architekta, designérka, která navíc zastane práci čalouníka, švadleny, malíře a natěrače. Má nejen hlavu plnou úžasných nápadů, ale taky moc šikovné ruce. Tady, tady mě nadchla ohromně. Koukněte na stropní lampy Apollo nebo stojací svítidlo Sputnik. Po shlédnutí tohoto dílu jsem měla chuť jít obrážet bazary!





Léto

zdroj


Na lavičkách v slunci odpočívá sad,
bílá růže svléká se na klavír
a vrabci umějí v letu se milovat,
sameček pravý kavalír.

Poslechněte, Nuny, slova má,
velikou lásku jenom smrt vyléčí.
Když jedna ruka na srdci spočívá,
druhá na meči.

Delfín se vynořil v pomněnkách
a někde na moři mizí,
pavouček skryl se vám v lokýnkách
a přede zlatou přízi.

Ve vašich vlasech zrají pomeranče.
Jsou žhavé a zlaté.
Ve vašich vlasech trhám si pomeranče,
vy se usmíváte.

A vaše láska jde mi k duhu
jako mléko a zralé ovoce,
mít více zkoušek a méně dluhů,
stal bych se šťastným dokonce.

Léto
Konstantin Biebel

Help!

čtvrtek 30. července 2015
Dneska nebudu psát o ničem hezkém. Dnes napíšu o tom, jak hnusný je můj soukromý profil na facebooku. Nemám 400 přátel, nemám ho pro sdílení fotek ani pro oblažování druhých svýma hláškama. Mám ho pro sdílení toho, jak odporně se my lidi dokážeme chovat. Sdílím opuštěné psy, taky týrané a bité psy, sdílím sbírky na pomoc němým tvářím, taky petice proti jakémukoli zabíjení a ubližování. A pak hodně brečím, protože je mi opravdu hrozně smutno a hrozně hrozně špatně z toho, jak zlé věci se dějí. Pro mě to jsou chvíle naprostého zoufalství při představě, jak se s tím opravdu nedá nic dělat a že ani nekonečné podepisování se a snažení, nepomáhá. Kolik lidí se angažuje pro záchranu druhých a kolik práce přijde vniveč, protože těch "druhých" je pořád dost! Co mě utvrzuje v tom, že dělám dobře je ale to, že vím o pár psech, kteří dostali domov jen tím, že jsem nasdílela jejich smutný osud, že někdo poslal peníze na to, aby se zvíře mělo lépe....a to jsou chvíle, kdy vím, že to má cenu a že každá zachráněná dušička mi za to stojí. Oblastí, ve kterých je pomoc třeba je spousta. Já si vybrala ty, kteří nepromluví a nad které jsme se rozhodli povyšovat.

zdroj


Osobně se dost divím, že mám v přátelích ještě číslo okolo 70, protože kdo se na ten hnus na mé "zdi" dokáže dívat, klobouk dolů. Věříte, že je pořád dost těch, kteří říkají "Neukazuj mi to!!!"? Protože je to opravdu srdcervoucí a kdo by na to koukal. Nevidím = neděje se to???!!!

A článek je na blogu proto, ikdyž to tady má být jen o hezkých věcech, že pomáhat je to nejhezčí na světě! Tak pomáhejte...jakkoliv!

Chci skleník

středa 29. července 2015
Jasně a stručně. Když si něco přejete, není třeba kolem toho dělat zbytečné "štráchy". Toto je například má představa důchodu. Nevím, kdo z vás myslí na důchod už ve(od) třiceti....já na něj myslím už pěkných pár let a nehodlám ho "pronudit".  Proto mám plán. Budu důchodce "botanik"/pěstitel/zahradník. Budu mít skleník, respektive spíše oranžerii. Nechci klasický skleník. Chci prostor, kde můžu bádat, číst si, relaxovat, pít čaj a sázet a pěstovat! Podmínkou je podlaha ze starých cihel, pracovní stůl, oprýskaná lampa, slamák a gumáky. Při tom všem budu mít make-up, nalakované nehty a budu vonět chanelem (co na to asi hmyz??).

Toto je má vize pro důchod...







Pozn.: Venku je právě veliká bouřka a hodně prší, to jen, abych zdůvodnila tu přemíru fantazie. Mívám to tak. Bouřka je ohromně inspirující čas, alespoň pro mě. Vnímám to tak, že je to kouzelný okamžik. Čas na přání......

Bacha

úterý 28. července 2015
Už si dám pozor. Na takto ledabyle opřené rámy u zdi. Včera jsem si na jeden hezky dřepla, když jsem šla dávat prádlo do pračky. Mám pěkně roztržené stehno a modřinu v barvách duhy. Spím na jednom boku a sedím na půl zadku, já když něco dělám, tak pořádně.

Vy se ale pokochejte, moc hezký interiér to je! :)




 

Baf! Páv...

pondělí 27. července 2015
Po třech týdnech jsme zpátky doma. Ale nechtělo se mi. My máme tu výhodu, nebo aspoň já to tak vnímám, že ikdyž nejedeme na "opravdovou" dovolenou, můžem si takovou mini pidi dopřát. Sbalíme se a jedem k Tomášově rodině, do domečku se zahradou, na vesnici. Ikdyž tam máme jen jeden pokoj, jsme tam moc rádi.  Večer sedíme venku na houpačce, grilujeme, povídáme si a v práci buď volno máme nebo taky ne. Do práce to máme z obou našich "domovů" cca stejně daleko.

Tentokrát byl návrat do našeho bytu o moc příjemnější. Díky mým dvěma drahým, mamince a sesře. Jedna z našich tradic. Kamkoliv jedeme, přivezeme si dárek. Byly na dovolené a já dostala krabičku. Na první pohled byla z obchodu s porcelánem. Já v duchu "Prosím, prosím, ať je to cibulák...".... Byl to cibulák! A jaký! Miluju svého nového páva!






Zahradní slavnost

neděle 26. července 2015
Přála bych si, abych mohla jednou uspořádat velikou zahradní párty. I s prostřením stolu. Třeba ne jako hostitel, klidně by to mohla být práce. Musí to být úžasný zážitek. To není jako prostřít stůl pro nedělní oběd. Zapojit okolí, rozvěsit lampióny na stromy, připravit posezení, zapálit svíčky....





 




Letní dům

sobota 25. července 2015
Migréna, au. Já ta vedra nedávám. Hlava se mi točí, jak na kolotoči a do toho buší milion kovaříčků s kovadlinkama. Prosím, odvezte mě do letního domu, kde budou bílé záclony vát ve větru a přivezte, až v říjnu.....




Páteční moudro

pátek 24. července 2015
Nevím, proč zrovna v pátky mám touhu filozofovat, ale vždy na konci týdne hodnotím a shrnu zážitky a okamžiky uplynulých dní. Čím dál tím víc zjišťuju, jak důležité je občas vydechnout a umět pustit všechno z hlavy a radovat z těch denních "obyčejností", které vůbec obyčejné nejsou. Víkendy odteď budou ve znamení těchto pěti věcí...tak jednoduchých a tak pravdivých.

zdroj

Dávkování: Alespoň jednou denně v jakémkoliv pořadí! .)

Přemýšlivá

zdroj
 
 
Přemýšlivou
melodii zpívám
přemýšlivou
zahloubanou
a znamenanou
náladou zkrásněnou tmou
a touhou.

Přisedni blíž
nalaď na příjem a
přisedni blíž
zvládni tu chvíli
ať nevyplašíš
vůli, co láká tě výš.

Přemýšlivou
náladu právě mám.
Otazník s rébusem hádky má
          o to, co k životu sílu
          dává nám

to objevíš
za pravdou skrývanou,
jenom tak na chvíli
cítěnou,
život jde dál
každičkou vteřinou.

Myšlenku zlou
nepouštěj dál volnou
mohla by zmást i tu následnou
a spolu uvolnit pak
dlouhou lavinu času zlou.
A tak každou
chvíli, která chce být smutnou
prázdnou a navěky ztracenou
proměň tou písní na přemýšlivou.
 
Přemýšlivá
Miroslav Kvapil 

Pastelky

čtvrtek 23. července 2015
Pastelky mě napadly při pohledu na židle u jídelního stolu #tochci. Jemné pastelové barvy hezky oživí jinak bílý interiér. Veselé, ale nijak to "nekřičí". Mám ráda bílou a hodně hodně světla, ale úplně bez barev bydlet neumím. Však víte! :) Takto je to pro mě barevně naprosto vyvážené.






Zaujalo mě, jak je to vlastně podkrovní "nepodkroví" a střešní okna jsou od podlahy opravdu vysoko.



Polystyrenový stojan na víno #tochcitaky je bezvadný recy nápad.

Co říkáte na posezení v patře? Malinko bych se toho v kombinaci s lahví vína bála, aby pak hosté nepadali dolů jako hrušky. Je pravda, že bez zábradlí je to na pohled efektnější, ale jak to funguje v praxi, tím už si moc jistá nejsem.


zdroj

Více fotek zde.

Jane Birkin

středa 22. července 2015
Stejně jako miluju Twiggy, miluju Jane Birkin. Protože Serge Gainsbourg, protože Je t'aime, protože je nejkrásnější. Vždycky, když najdu její úžasnou fotku (každá fotka s ní totiž je úžasná), toužím po tom, mít ji ve velkém formátu na stěně. 

Taky mám moc ráda stánky u Seiny, kde prodávají staré knížky a pohlednice a novinové budky.....má to atmosféru. To je Paříž!

zdroj

Školní hodiny

úterý 21. července 2015
Tomu říkám nápad. Psát o školních hodinách! V červenci! O prázdninách! Já té fotce, včera nalezené na pinterestu, ale nemohla odolat. 

Mám svou základní školu na výhled z okna. Už od mala. Nikdy nezapomenu, jak hodiny i o prázdninách řinčely v pravidelných intervalech a škodolibě mi tak připomínaly, že září stejně přijde!! A kdo by tehdy řekl, že se jednou zblázním do černobílé a industriálních doplňků a po takových školních hodinách zatoužím a budu je chtít rovnou domů. 

Hodiny jsou fajn dekorace, zvlášť když jsou takto netradičně položené na zemi jen ležérně opřené o stěnu.

zdroj

Hned jsem zkoukla hodinovou nabídku IKEA. :) Mám už dlouhou dobu zálusk na stojací hodiny PENDEL z kolekce IKEA PS, jejichž ciferník splňuje mé požadavky dokonale.

1 | 2 | 3 | 4 | 5


Před časem jsem ve slevovém koutku ukořistila tyto, za krásné dvě stovky (jestli ne ještě méně) a máme je v našem "letním" bydlení. Ty už jsou však bohužel out of stock, jinak bych si byla bývala koupila ještě jedny.

Náhoda?

pondělí 20. července 2015
Věříte na náhodná setkání? A na náhody vůbec? Moje budoucí tchýně tvrdí, že náhody nejsou, že všechno se děje pro něco. 

Nedávno se mi přihodila zajímavá věc. Byla to situace, která určitě vzbuzovala pocit "boje" a  konkurence. Všichni přítomní mohli své okolí vnímat jako protivníka. Já si však ve skupině lidí vybrala jednu holku. "Seděla" mi od první chvíle a já měla okamžitě pocit, že je to kamarádka. Ikdyž jsme "bojovaly" o tutéž věc. Měla jsem pocit, že si zaslouží vyhrát. A taky jsem jí to řekla. Nemyslím, že bych byla naprostý sobec, ale když mi jde o něco, co si fakt přeju, tak to asi jsem. Povaha se mi mění, já se měním....  A já u sebe objevila novou vlastnost. Přeju štěstí druhým. Jí jsem to přála. Měla jsem pocit, že si "výhru" zaslouží víc než já.... A přání se splnilo. Nám oběma. Ona vyhrála a já taky.  Těším se moc, až vám budu moct prozradit víc. Brzy se dočkáte. Já se teď hodně raduju a nejen ze své výhry, ale taky z poznání, jaký umím být člověk....jakože umím být člověk. :)

zdroj




Chateau

neděle 19. července 2015
To je můj sen. Celý můj život je jeden velký sen a většina všeho se odehrává v mé hlavě. Mám peníze a koupím Chateau. :) Nemám okamžitě hotovost na celkovou rekonstrukci, ale vůbec mi to nevadí, protože je fajn právě ta fáze těšení se a je aspoň čas představovat si, jak to bude, až na to bude. A tak mě vůbec nerozčílí olezlé zdi a nábytek co má patinu, protože to je prostě atmosféra....












NOTINO

ZOOT

ZOOT

NOTINO