Našla jsem se?

středa 29. června 2016
Dlouho jsem přemýšlela v čem se mi dobře bydlí. Čím se ráda obklopuju. Jestli já vůbec někdy najdu svůj styl, který mě bude vystihovat, který bude já. To vše s ohledem na mou velmi proměnlivou povahu, taky s příhlednutím k tomu, že mě všechno baví chvíli, že vkus se mi mění jako aprílové počasí, není vůbec jednoduchá věc. Dospěla jsem k závěru, že ideální pro mě je neutrální základ, nejlépe černá a bílá. Bez čeho se neobejdu jsou starožitnosti, mnohdy až kýče. Chci je mít doma. Bez nich se mi nebydlí dobře. Miluju je hledat, slídit v inzerátech a v bazarech, užívat si tu zvláštní náladu, kterou mám, když "lovím". Zažívat malá dobrodružství a vymýšlet příběhy věcí, které se mi podaří získat. Užít si pocit tajemství. Taky kytky, moje věrné kamarádky. Obrázky, ze kterých tvořím nesourodé, možná až nehodící se variace. To jsem já. Páté přes deváté, špetku toho a ždibec tamtoho, přiměřeně, přiměřeně. Potrpím si na zvláštní kombinování nábytku i dekorací. Taková jsem, tak bydlím. Díky tomu všemu zjišťuji, jako moc v Tomášovi mám. Kdo by to vydržel???

Život je o maličkostech a detailech, tak jako v tomto interiéru.













3 komentáře

  1. Krásný den, už Váš blog sleduji dlouho, ale dneska jste uhodila hřebíček na hlavičku. Přesně takhle bych charakterizovala i já sebe sama a můj styl. Za poslední rok jsem také několikrát musela ocenit svatou trpělivost mého muže (a není to žádný moula, je to inteligentní chlap, co se řídí heslem - moudřejší ustoupí). No a když jsme nedávno museli pracovně na "škoťák", tak mě všichni nenazvali jinak než "vetešníkem". Přeji hodně inspirace, tvůrčího ducha a štěstí. A také přeji krásné léto.
    PS: Ten školní plakát s obrázkem ryb už taky mám :) Je to 30 let starý originál z učebny přírodopisu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, udělala jste mi velkou radost! Jsem ráda, že v tom nejsem sama! :)

      PS: Školní plakát taky hledám, chci, aby mě chytil za srdce! Šuplík na šroubky ze včerejšího příspěvku je taky z učebny přírodopisu, byly v něm dřív horniny! :))

      Vymazat
  2. Mám to stejně, taky jsem se hledala dlouho. Každý můj byt byl vlastně trochu jiný a myslím, že teď konečně jsem dospěla do bodu, kdy už je to opravdu "moje" - tedy základ v černé, bílé a světlém dřevu, k tomu občas nějaký ten barevný úlet - ty se dají jednoduše vyměňovat. Adrenalin spojený s nákupem starožitností a různé veteše a následné těšení se, až tomu vlastnoručně dám nový kabát a z toho zašlého kousku se opět stane něco živého a zajímavého, mě ale na tom všem baví úplně nejvíce! Zjišťuju, že je to přesně ta věc, která dává mému bydlení ducha a umožňuje mi neustále jej proměňovat. Tedy... vlastně bych měla říct "našemu" bydlení, protože byt obývám s manželem. Ten můj to má zřejmě trochu jinak, než ten Váš, ale taky je naprosto zlatý - on totiž tyhle věci absolutně neřeší a jsou mu jedno, takže mám zcela volnou ruku! :-) Děkuji za moc příjemný blog, který jsem objevila před několika týdny, a přeji pěkné léto! Mája

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT