Píseň o panně Marii a o víně

pátek 11. listopadu 2016
zdroj


Namísto pnoucích růží, které nevoní,
namísto břečťanu, chmurného vavřínu,
jimž krášlí smrt svou skráň,
Hvězdo jitřní, Věži ze  sloni,

révovým keřem chtěl bych obepnout
Tvou sochu na stráni
u cudných studánek,
v nichž zrcadlí svá bříška skřivani,

když hrozen uzardělý
na vinném listě prudce spočine
nahý jak dítě.
Dome zlatý, jenž oslňuješ oči mé,

slyš hlasy vinařů i píseň poutníků
i hlas mé tesknice:
své berly položil jsem k nohám Tvým
a vína napil jsem se z jasné sklenice

pro chvíli blouznění,
když v plášti plném děr jsem spěchal za láskou,
od hvězdy k hvězdě jako po schodech
s kletbou žebráckou.

Jaroslav Seifert

6 komentářů

Děkuji Vám za milé komentáře!

FOOTSHOP

ZOOT

ZOOT

NOTINO