Spící

pátek 4. listopadu 2016
zdroj



Dvě oči jako misky vah,
na jedné smích, na druhé žal,
ty sám jsi jako na vahách,
zda smíš jít blíž, zda smíš jít dál.

Když usne v lůžku setmělém,
sklopená víčka letí k tmám
jak plachty vzpjaté nad čelem,
ty nevíš proč a nevíš kam.

A unikajíc bez kotev,
čelo se vznáší nad slovy
svých dní do snů, kde hučí krev
jak vítr v rodném podkroví.

Zajímco spala, já jsem bděl
a šeptal jsem si, maje strach,
pak jsem ji víčka otevřel,
abych byl blíž, až na dosah

těm světlům, která před námi
lnou k neskutečným pevninám
a vždycky prchnou řasami,
však nevíš proč a nevíš kam.

Jaroslav Seifert
Spící

5 komentářů

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT