Kulinářské potěšení ze severu

středa 30. listopadu 2016

Mám takovou vášeň. Ráda si s lidmi povídám o jídle a vaření. Řeknu Vám, při takových rozhovorech se dozvíte tolik zajímavostí z kuchyní jiných zemí. Získáte spousty receptů, tipů na koření a jiné přísady, mnohdy uslyšíte o neslýchaných kombinacích. Zbožňuji to. O jídle bych si dokázala povídat hodiny. Pojídat u toho lahůdky různého druhu, to už se rovná naprosté euforii. Ráda poznávám zvyky a recepty jiných zemí. U svého zkoumání a ochutnávání jsem zjistila, že mi chutná téměř vše, jak překvapivé. Od indické kuchyně, přes asijskou až zpět do Evropy. Tleskám italské, miluju recepty mé kamarádky z předchozího zaměstnaní, jejíž manžel je Bulhar. Ráda recepty sbírám a zkouším. Při svém "výzkumu" jsem nejednou dospěla k závěru, že když dva dělají totéž, není to totéž.

Jídlo pro mě neznamená jen požitek z chuti. Jídlo povýší výborná společnost a krásně prostřený stůl. V Praze jsem se ze všech podniků nejvíc těšila na návštěvu Gastropubu Reinsdyr, který do Česka přináší severskou kuchyni. K mému velkému zklamání však v něm právě probíhá rekonstrukce. Vaří se zde kuchyně švédská a norská, finská i dánská. Jídla jsou připravována hlavně z čerstvé tresky, lososa, catfish a spousty jiných mořských plodů. Ochutnat můžete i husté polévky, dezerty s lesním ovocem a smetanou. Ano,
Markéta popsala vše velmi barvitě. Snad tedy příště.

Na blogu jsem Finsko dosud zmínila pouze v souvislosti s architekturou, interiéry a bydlením, díky projektům YIT. Protože jsem se už přiznala, jak jídlo a povídání si o něm miluji, na bydlení od YIT mě zajímalo i to, jak velkoryse je řešená kuchyně z hlediska prostoru. A potěšilo mě, že trend spojovat kuchyň a jídelnu s obývacím pokojem je ve Finsku ještě starší, než u nás. Lidé jsou zkrátka i ve Finsku při přípravě jídla rádi spolu - a ten, kdo zrovna vaří, tak nemusí být stranou společnosti :-). Chtěla jsem proto o Finsku vědět víc a poznat tuto zemi také z jiné stránky. Já jsem totiž už kdysi dávno rozšířila motto "Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi!" o Pověz mi, co jíš a já Ti řeknu, jaký jsi člověk". 

Obytná kuchyň v projektu Green Motol. © YIT

Pokud se tedy hovoří o severské kuchyni, většinou si lidé představí různé druhy ryb a jednoduché přílohy. Právě finská kuchyně je přitom mnohem bohatší. Možná víte, že se ve Finsku podává sobí maso, ale co vás možná překvapí, že Finové jsou vášnivými jedlíky sladkých zákusků, ke kterým popíjejí kávu. Možná i proto jsou v pití kávy světovou velmocí. Země zaslíbená. Baví mě zvyky severských zemí, obzvlášť co se jídla týká. Nejvíc pro ten požitek. Přesně jako přistupují ke svému bydlení, stejně tak si umí užívat jídlo. Když budete hledat recepty a fotky, ve většině případů tak narazíte na bohatě prostřené stoly, na kterých najdete od všeho něco. Spousty talířků, misek a táců, plných malých porcí. Líbí se mi ochutnat všechno a proto nejraději "uzobávám". Čímž jsem nechtěla říct, že Skandinávci žijí z jednohubek. Typickým obědem je například karjalanpaisti, což je hovězí pečeně s omáčkou z kořenové zeleniny, která svou chutí připomíná českou svíčkovou. Finové svá jídla hodně ochucují houbami a to je mi blízké. Tento zvyk pochází již z 19. století, kdy bylo Finsko součástí ruské říše. V práci už jsem k smíchu, protože pokud se ve výběru jídel objeví nějaké s houbami, všichni už vědí, co si vyberu!

© YIT


K tradičním potravinám ve Finsku kromě čerstvých ryb patří také mléčné výrobky, lesní plody i různé druhy masa. Skladba jídla je založená na místních surovinách, proto se v průběhu sezóny obměňuje. Třeba v létě se na talíři často objevují raci, v období Vánoc zase šunka (kinkku) s mrkvovou přílohou a o Velikonocích sladké jídlo mämmi. Finové jsou vůbec milovníky sladkého. Třeba dezerty laskiaispulla, Runebergův dortík nebo šátečky s lesními plody si nenechají ujít. Zalévají je hektolitry kávy, ovšem ne takové, kterou známe u nás. Finové pijí slabší, pořádně sladkou rozpustnou kávu z konvic ve stylu amerických rychlých občerstvení. Specifická je finská pochoutka salmiakki (černý pendrek).

Finové, jak už jsem psala, jsou vášnivými rybáři − a moře i sladkovodní jezera jsou na tento zdroj potravy opravdu bohatá. V jihozápadním Finsku jsou četné tresky a sledě. Sledě jsem ochutnala nedávno a můžu říct, že nic tak dobrého jsem už dlouho nejedla.

Na rozdíl od Švédska je losos ve Finsku upozaděn a využíván hlavně pro předkrmy. Finové konzumují i vepřové a hovězí maso. Není však výjimkou, že se podává maso ze soba nebo losa. Ve finském menu nechybí ani masové kuličky, které se sem dostaly ze sousedního Švédska. Finská kuchyně je propojená díky geografické poloze i historii s kuchyní švédskou a ruskou. I proto je pestrou kombinací jejich vlivu a zcela běžné jsou zde třeba pirohy plněné marmeládami nebo strouhanou mrkví. Tradičním finským jídlem je kalakukko, což je bochník tmavého žitného chleba se zapečenými malými rybičkami muikku. Dříve se jím na své výpravy zásobovali zdejší rybáři, dnes je možné ochutnat i luxusnější varianty s lososím masem nebo celými krevetami. Příprava tohoto jídla trvá až pět hodin a dá se konzumovat jak teplé, tak studené; většinou se zapíjí podmáslím. Finové hojně konzumují mléčné výrobky, které jsou nedílnou součástí finské gastronomie. Mléko a mléčné nápoje běžně popíjejí i k hlavnímu jídlu. To už mi tak blízké není.

A na závěr mám pro Vás jeden recept, třeba jako inspiraci pro Vaše domácí Vánoce.

„Täytetty kirjolohi“ 

Plněný pstruh se spoustou zeleniny a máslovou omáčkou




© YIT


·       4  celí pstruzi

·      sůl, pepř

·      1 citron

·      100 g másla


·      300 g brambor


·      100 g cibule


·      100 g mrkve


·      svazek kopru


·      100 ml olivového oleje



Z vykuchaného pstruha můžete použít kosti na zhotovení vývaru, který použijete k podlévání masa při pečení. Postačí však i voda. Rybu okořeňte zevnitř i zvenku a připravte na vymazaný pekáč. Brambory uvařené do poloměkka a cibuli poduste v hrnci, osolte a opepřete a přidejte najemno nakrájený kopr. S takto připravenou nádivkou naplňte ryby a pečte v troubě asi při 200 stupních. Často podlévejte rybím vývarem, nebo vodou. Vypečenou šťávu lze podávat jako omáčku, zahuštěnou máslem.

Recept: zdroj Cream Catering a YIT

Pokud byste si chtěli uvařit sami doma, širokou nabídku například švédských specialit nabízí IKEA, a to nejen těch rybích. Co je pro mě důležité je, že veškeří lososi v IKEA pocházejí z odpovědně vedeného farmového chovu, sledě a krevety ze zaručeně zodpovědných zdrojů, od šetrně vedených chovů a z těch, které jsou certifikované jako udržitelné. Pravidelně tak kupuji právě lososa. Toho si také připravujeme na Štědrý den spolu s jinou rybou. Kapra nejíme, obvykle je to tedy pstruh. Z dalších delikates pak v sobotu zmíněný vánoční Glogg. Pravidlem je také sýr, ovesné sušenky, nebo hořčičný dressing s koprem.



Užívejte si chvíle, kdy jste spolu, vychutnávejte každý okamžik všemi smysly. Nakonec dnešního příspěvku jsem úplnou náhodou našla na instagramu dánské značky Skandinavisk krásné finské přísloví: "God did not create hurry". Krásný předvánoční čas Vám přeji!



zdroj: Livet Hemma IKEA





Forma článku, celé jeho pojetí a názory jsou mé vlastní.






Papírové ozdoby

úterý 29. listopadu 2016
Na rovinu říkám, že na těchto ozdobách jsem se podílela pouze vařením čaje, oběda a vyražením koleček raznicí. I tak jsem jich vyrazila v rámci "šetření" několik nekompletních, neboť jsem raznici umístila blízko místa, kde bylo vyraženo kolečko předchozí... Více mou šikovnost komentovat nebudu. Vám, kteří jste zručnější, což v mém případě není problém, nabídnu aspoň malý návod.

Návody na papírové ozdoby jsou běžně ke stažení na různých blozích, v knížkách nebo na pinterestu. Na Vás už pak jen je, jak si přizpůsobíte velikost papíru, tvar šablony, druh papíru...

V případě červených kouliček vyrazíte kolečka raznicí. Počet koleček pak udává hustotu. Každé kolečko přeložíte napůl, tyto díly přitisknete k sobě, hřbet potřete lepidlem na papír a do uschnutí lepidla necháte díly upevněné v klipsu nebo kolíčku. Středem pak můžete za pomocí jehly protáhnout silon, nit nebo ketlovací jehlu. Mně se líbí zlatý detail v kombinaci s červenou, a proto je středová dírka schovaná pod zlatým flitrem.




Skládané ozdoby jsou všechny dle jednoho způsobu, tvar udává pouze to, v jakém úhlu a délce vyryjete kosočtverce. Návod třeba zde.



 

Poslední typ jsou ozdoby vystřižené podle šablon a tady se opět Vaší fantazii meze nekladou.










Švadlena

pondělí 28. listopadu 2016


Film bych shrnula do jedné věty. V poslední době mé oblíbené. Karma je zdarma. Po staru: "Jak se do lesa volá...." Nádherná Kate Winslet jako Tilly navrátivší se do rodného zapadákova se znalostmi haute couture, které s všudypřítomnou malostí místních vytváří obrovský kontrast. Vzpomeňte si na mě při prvním podpatku zapíchnutém do písku. Okamžiky místy úsměvné střídají ty, kdy Vás bolí u srdce. Ti z Vás, kteří vynikají velkým smyslem pro spravedlnost se prosím obrňte trpělivostí, neboť Vás jisté momenty budou zvedat z gauče. Povahy lidí jsou vskutku zarážející, což bohužel platí nejen ve filmu. Posuďte sami. Dávám pět hvězdiček (z pěti!).


zdroj

Sunday mood

neděle 27. listopadu 2016
. . .

1 | 2 | 3 | 4 | 5

Svařák

sobota 26. listopadu 2016
Jsem posedlá vůní skořice, hřebíčku a taky badyánu... Tolik mi připomínají Vánoce a těšení se na štědrý den. Kupuju svíčky s touto vůní, taky vánoční čaje a úplně nejvíc připravuju svařené víno. Se svařákem mám spojenou procházku, která mu předchází, u té musím dokonale promrznout (letos asi ne, pravda), abych se pak s o to větším požitkem zabalila do deky, sedla na pohovku, pustila film a usrkávala vonící horkou dobrotu.

Každoročně si zpestřuju výběr o Glögg, který má IKEA v nabídce vždy v předvánočním čase (miluju tu etiketu). Glögg je tradiční švédský vánoční nápoj, který je obvykle ochucen kořením, jako je skořice, kardamom, zázvor. Podává se horký s mandlemi a rozinkami, nebo i právě se zmíněným nakrájeným zázvorem (ten já vynechávám). Nápoj můžete podávat také studený, ale já jsem prostě svařákový typ a navíc se mi líbí, když se celým bytem rozvoní koření.

A co voní u Vás? Máte raději punč nebo dáváte přednost svařenému vínu.....nebo je to něco úplně jiného?







 




PS: Světe div se, u nás asi letos budou Vánoce s červenou!


Výherkyně

pátek 25. listopadu 2016
Hezký večer,

v první řadě bych Vám chtěla z celého srdce poděkovat za účast v soutěži a úplně nejvíc za Vaše nejmilejší komentáře. Při každé giveaway mě velmi mrzí, že nemůžu obdarovat všechny. Proto jsem se rozhodla do Vánoc ještě minimálně jednu soutěž uspořádat. Dnes jsem však vylosovala dvě výherkyně designových plakátů. Plakáty židlí vyhrála majitelka mailu kata@naiser.cz a plakáty měst pak Eva s mailem e.srbova@volny.cz. Vítězkám gratuluji a velmi děkuji za přízeň!


zdroj



Ještě jednou děkuji, přeji Vám všem krásný víkend a těším se na Vás každý den s Vámi u nových příspěvků! <3


Stojící žena

zdroj
 
 
 
Vlasy, přes den stažené do uzlu,
splývají nyní celou délkou.
Ze šíje odepjala sis létavici,
stříbrný řetízek.
Dívám se:
tep světel drobounký
a temná jeteliště,
noc, vysoká noc - 
tvůj akt.
 
Miroslav Florian

Meat Design začíná

čtvrtek 24. listopadu 2016
Už dneska. Přesně v 16,00 startuje Meat Design Ostrava a potrvá do neděle. Seznam vystavujících najdete přímo zde. Nejdřív jsem ho chtěla začít vypisovat, ale pak mi přišlo, že pořadí vyjmenovaných bude přiliš určující. A já se tak těším, na všechno a všechny, že nikoho nijak "řadit" nechci.


Chystáte se? Těšíte se? Přijede někdo do Ostravy jen kvůli Meat Design? Kdo ještě nemá vstupenku, tak na místě možnost k zakoupení samozřejmě bude!





A nezapomeňte, že dnes o půlnoci končí giveaway adventního kalendáře a zítra večer se dozvíte vítěze! Dnes máte tedy poslední možnost zanechat komentář! :)

Jak na ubrousky

středa 23. listopadu 2016
Sbírám ubrousky. Respektive je ani tak nesbírám, jako neodolám jejich koupi pokaždé, když objevím nějaké s hezkým dekorem. Chjo! Je nejvyšší čas začít je taky používat. Od dnešního dne přesně za měsíc a den bude Štědrý den, a proto jsem se rozhodla natrénovat skládání ubrousků. To aby prostřený stůl měl nápad, aby to nebyl jen položený ubrousek pod příborem.....a protože moje sestra disponuje návody na vše, má v knihovně i knížku 80 nejkrásnější nápadů z ubrousků. Toto jsou některé z nich.














Knižní tipy

úterý 22. listopadu 2016
Knížky jsou pro mě velmi oblíbený dárek. K Vánocům nejvíc, neboť zima za okny vybízí k zakuklení do deky, pití svařeného vína a čtení/prohlížení knih. Aktuálně mám na svém ježíškovském seznamu tyto. Po The Kinfolk Home toužím delší čas a další tři ze seznamu, Kitchen Kulture, Scandinavia Dreaming a Evergreen,Living with plants, jsem si měla možnost osahat v Page Five, krásném to knihkupectví sídlícím v Praze Holešovicích ve Veverkově ulici. Doporučuji navštívit osobně. Pokud však tuto možnost nemáte, mají rovněž e-shop. U něj dost oceňuji, mimo širokánské nabídky zahraničních titulů, také možnost náhledu dovnitř knížky. Zvlášť u publikací zaměřených na interiéry by to měla být povinnost. :)




zdroj PageFive

Smaragdová

pondělí 21. listopadu 2016
Je tu zas, barva jedna, co mi nejde z hlavy. Smaragdově zelená, emerald green chcete-li. Každý rok se to stane. Už je to pravidlo. Vždycky v předvánočním čase toužím po temných barvách... Letos mi to připomněl parfém Decadence od Marca Jacobse, který jsem dostala od kamarádky. Jí nevoněl. Mně voní moc, protože jasmín a růže. Parfém je těžký a lehce ponurý, jak už tak trochu napovídá obal sám, který na této vůni mimochodem zbožňuju. Hezky se mi teď vyjímá na nočním stolku a k němu čekající na zavěšení papírové ozdoby. Baví mě barvy na drobnostech a doplňcích, protože nijak zásadně nemění interiér. Ještě si pořídím tmavě zelené sametové povlaky na polštář z H&M Home a to bude zelené tak akorát.









Sunday mood

neděle 20. listopadu 2016
. . .

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8

Gramofon

sobota 19. listopadu 2016
Minulou sobotu jsem trávila s Tinkou. Tinka je má kamarádka a naše cesty svedl dohromady blog. Poprvé jsme se potkaly na představení IKEA katalogu pro rok 2016. To ona je na fotce u nás doma v reportáži v časopise Bydlení a pracuje rovněž pro IKEA. Během roku nemáme moc příležitostí vidět se, proto jsme si to letošní podzim mohly vynahradit. Sobotu jsme začaly vydatnou snídaní (mohli jste vidět na instagramu), pak pokračovaly na Czech Design Week, procházely jsme se Prahou, občas to proložily kávou, polívkou, dortíkem.....a pak se rozhodly jít do kina. Já řekla, že bych chtěla a Tina měla přehled co hrají. To bylo toto. No, ale protože kino bylo až večer a do začátku filmu byla spousta času, šly jsme k Tince na svařák. Ukázala mi jejich bydlení a já byla šťastná, že mě provádí celým bytem. Byt ve starém domě, kdy na každém patře můžete vyjít na překrásný balkón s výhledem do zahrad vnitrobloku, noblesní schodiště, na kterém se rozléhá každičký ťuk podpatku.... Zpět do bytu, sedíme u jídelního stolu a srkáme svařák....Tinko? Vy nemáte televizi.... (ne, že já bych na telku koukala, ale moc ráda si pouštím filmy, nemůžu bez filmů být a z monitoru laptopu to nějak není ono....)....Ne! My máme jeden druhého! ......

Nemají televizi, ale mají gramofon. A já na něj nemůžu zapomenout. Nejde mi z hlavy. Pouštět si desky, to není jako poslouchat hudbu z cédéček nebo z youtube (ikdyž díky bohu za youtube). Má to šmrnc. Má to styl. Je to naprosto jiná atmosféra, pět písniček, otočit desku, setřít z desky prach, čtyři písničky, desku uložit do papírového obalu.... Och, toužím po gramofonu. Když jsem byla malá a byla jsem nemocná, pouštěla jsem si pohádky zásadně z gramofonových desek. Teď už jsme velká a poslouchám Edith Piaf a Serge Gainsbourga. Nejlíp se mi u nich vaří a víno chutná taky jinak, lépe.... Když mi Tina pustila Zaz, bylo rozhodnuto. Potřebuju gramofon a první deska, kterou si koupím, bude Paris.

Máte gramofon? :) Já myslím, že je to tip na velmi originální vánoční dárek, třeba.
 


Triko ZOOT Original | Gramofony
 

Baret

pátek 18. listopadu 2016
Miluju pokrývky hlavy. Vlastně, jak už jsem psala, si kvůli tomu teď nechávám dorůst vlasy. Aby mi čouhaly z pod čepice. Toužím po klobouku, ale chybí mi odvaha, asi, a taky příležitost, asi. Minulý týden na Czech Design Weeku vystavovala své produkty mimo jiné také naše česká TOvárna NA Klobouky. Ano, TONAK. Na ukázku (bohužel ne ke koupi) měli s sebou nejen klobouky, ale také barety a ty já teda nosím od základní školy. Baret je totiž úžasně chic! Řekněte samy. A na ZOOT je mají ve dvou mých top barvách! Vínové a tmavě zelené!

A za mě tvoří dokonalou dvojici baret a rudá rtěnka! .)


1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8


1 | 2 | 3 | 4 | 5 




U malíře Vladimíra Komárka

zdroj



Do křiku ptáků zavolal jsem cestou:
Ať žije malířství!
Ta závrať očí,
věčný neklid krve.
S ostychem klepám, bylo otevřeno.

Nejdřív jsem spatřil známý košík.
Byl růžový.
Malíř v něm kdysi namaloval
půl tuctu zabitých holoubátek.
V okně však vlála mu krajka
utržená z Eiffelky.

Ať žije Paříž! říkal jsem si v duchu.
To město chrlí nové obrazy,
obraz za obrazem,
jako včelí královna po svatebním reji
svá vajíčka.

Kdypak ta Paříž vlastně spí?
A hukot úlu, to je vodopád
slyšený z dálky.

Tu však je klid. Netopýří ticho
visí za drápky na čtyřech stěnách
hlavou dolů.
Jen občas zapraská tu stará skříň
a posteskne si,
jak bývalo dřív.
Zatím však malíř počal vyprávět.

- Kdybych měl někdy namalovat akt
a před stojanem vačkávala žena,
jako čeká pacientka v ordinaci
na stříbrné jehly akupunktury,
snad bych raději maloval
tichý smutek věcí,
které jsou tu a kolem dokola,
než živou dívčí pleť,
v jejichž sladkých odstínech
jako ve studánce
smáčí jaro nedočkavé oči.

- V obrysech věcí, na které se dívám,
maluji to,
co oči nevidí.
A to je umění.

- Však jako rybář vymne z živých ryb
průsvitné jiskry,
vynutím z věcí třeba násilím
jejich slzy.
A to je báseň.

Když jsem se chystal již k odchodu
a bylo kvečeru,
požádal jsem pana Komárka,
aby mi ukázal cestu
z pastelových krajin svých obrazů
k stanici autobusu.

- Jděte dolů po schodech,
přejděte most,
ale jen do poloviny,
až se octnete v obláčcích stromů.
A máte-li rád holubičí šeď,
stojíte před Notre-Dame.


Jaroslav Seifert

Je to tu!

čtvrtek 17. listopadu 2016
Jak už jsem psala, jsem jedním z pomyslných "okének" blogerského adventního kalendáře a můj den je právě dnes. 17. listopadu. Tímto mi dovolte malé odběhnutí: Moji milovaní rodičové, přeji Vám krásné výročí a díky, že můžu být Vaše holka! :-* ♥ ...pokračujeme. Já jsem se rozhodla jako dárky věnovat designové plakáty. Protože kromě sbírání starých a krásných věcí je to, co mě vystihuje nejvíc, neustálé přerámovávání obrázků. Tak tady jsou!

Plakáty ikonických židlí Arne Jacobsena z dílny Visual Philosophy


Stockholm a Londýn od Laury Amiss





Výherci budou dva a každý tedy ode mě dostane dva plakáty. Soutěž potrvá přesně týden, to je do 24. listopadu! Ano měsíc do Vánoc! :) Jediné co musíte udělat je, že necháte komentář pod tímto článkem a napíšete mi, jak jste našli můj blog a co se Vám na něm líbí nejvíc a co je vlastně důvod, že jste mí čtenáři. Hodně štěstí!

Vánočně

středa 16. listopadu 2016
IKEA mě samozřejmě baví celoročně, o Vánocích však ještě o něco víc. Její vánoční aranžmá, načančané pokojíčky, útulno a měkoučko, teplo svíček, to vše cítím jen z fotek. Koukám a voní skořice s badyánem a taky jehličí.






Budu natírat

úterý 15. listopadu 2016
Své natěračské počiny Vám jistě představovat nemusím. S ohledem na svou lásku ke starým věcem, kterým ráda vracím život, je pro mě "nový kabát" nejjednodušší způsob jak dát nábytku a doplňkům druhou šanci.

Návrat domů se přiblížil a tím také čas na tvoření a vylepšování bydlení. Jupí! Ve sklepě už netrpělivě čekají mé popelnicové úlovky a těší se, až budou opět dělat parádu. Ideální barvy pro mé tvoření už jsem našla dávno. Pro jednoduchost při natírání, dobré krytí, rychlé schnutí a přijatelnou cenu ráda pracuji s Balakrylem a barvami s křídovým efektem od Annie Sloan. Co se lazur týká, pak si nemůžu vynachválit Behandlu od IKEA. V čem však stále tápu a ideální pomůcky hledám, to jsou kvalitní štětce za rozumný peníz. Nic mě nedokáže rozlítit tak moc, jako chlup v nátěru. Tolik štětců pelichá, že už mě to opravdu donutilo hledat v profi značkách. O hobby a profi nářadí by se daly psát eseje. Dobré recenze od odborníků na slovo vzatých mám na štětce značky Engelbert Strauss. Oni jsou totiž navíc i velmi hezké na pohled. Já vím, já vím, co si asi myslíte, ale proč nemít věci, které jsou praktické, zároveň taky stylové a pěkné?

Jaké jsou vaše zkušenosti? Máte nějaký typ na štětce, se kterýma jste spokojeni?



Kuchyňský stůl a pracovní deska natřela matným Balakrylem, dřevěný koník pak křídovou barvou Annie Sloan.

Paris Grey od Annie Sloan jsem použlta na stoličku Frosta.


Egon Schiele

pondělí 14. listopadu 2016
Někdy stačí říct nahlas, že se Vám prostě chce jít do kina a když máte štěstí, Vaše společnost má přehled co se hraje. Když máte velké štěstí, je to film přesně podle Vašeho gusta. Miluju filmy z prostředí umělců, malířů pak obzvlášť. Egon Schiele je film, který mi vyrazil dech. Byla jsem tak nadšená, že jsem i při titulcích zarputile dál seděla v sále a vůbec se mi nechtělo odcházet. Chtěla jsem si tam jen tak sedět a přemýšlet si. Máte rádi filmy, které ve Vás ještě nějakou dobu zůstanou? Takové, ke kterým se v myšlenkách několik dnů vracíte.... Nádherná hudba jen umocnila skvělý dojem z filmu!!! Noah Saavedra jako Egon, k tomu už snad ani není co dodat. .)


zdroj




Sunday mood

neděle 13. listopadu 2016
. . .

1 | 2 | 3 | 4

TCHIBO

ZOOT

NOTINO

BAŤA