Elafonisi

pondělí 31. července 2017
Druhá dovolená, na kterou jsme vyrazili, byla na Krétu. I když jsme měli zajištěné ubytování v hotelu a neměli v plánu nic velkého kromě koupání a poznávání města, okolnosti tomu chtěly jinak. O tom někdy příště, nebudu si kazit náladu. Výběr naší destinace, včetně hotelu, byl velký omyl, pronajali jsme si proto auto a rozhodli se nenechat se rozhodit a Krétu si užít. Jeden z výletů byl na pláž Elafonisi. Už cesta tam byla veliký zážitek, protože Kréta je prostě nádherná. Příroda umí kouzlit a na Krétě si dala záležet. V Elafonisi jsme měli pocit, že jsme snad na opačné straně zeměkoule. Jako bonus "pro mě" byly pláže s růžovým pískem! Moře pak mělo všechny odstíny tyrkysové a mintové barvy. Sen.





















    © by oliv

Sunday mood

neděle 30. července 2017
Matala, Kréta 

    © by oliv

Croatia

sobota 29. července 2017
Musím říct, že moje letošní prázdniny byly nejprázdninovější. Konečně moře. První bylo v milovaném Chorvatsku. Ať si kdo chce, co chce říká, žádné místo v této zemi mě ještě nezklamalo. Nádherné počasí, azurové nebe i moře, krásná města, nejlepší zmrzlina, ryby tak dobré, že bych pro ně jela kraj světa. Tentokrát padl výběr na Rogoznici. Jeli jsme autem, na pár dní a bylo to bezva. Neplánované akce bývají nejzdařilejší a toto byl přesně ten případ. Jedem? Jedem! Sbaleno asi za hodinu, pojištění i dálniční známky online, pár hodin spaní a vyrážíme...
















Óda

pátek 28. července 2017
zdroj


Tvé líce vnadné
jsem, lásko, zahalil na dně snů,
tvé líce vnadné
jsem, lásko! zahalil dnů svých na dně,
tvé jasné oči a pomalá ústa,
jež v ucho mi mluvila ve stínu;
ověnčil jsem ti vlahé tvé vlasy husté
korunkou z listí a fialek utočenou,
a holoubky tvé jsem k ránu pustil,
zhasil jsem nohou pochodeň tvoji černou
a zlomil jsem luk tvůj, šípy tvé rozhodil:
na paměti dnu
tvé líčko jsem, lásko, pod závoji skryl
v hlubině dnů.

...

Henri De Régnier
překlad Karel Čapek
Výbor francouzské poezie

Jak se bydlí s YIT v Česku i ve Finsku

čtvrtek 27. července 2017
S pondělním příspěvkem jsem si uvědomila, jak je pro mě - a dle sledovanosti také pro vás - zajímavé nakukovat do domovů druhých. V časopisech zaměřených na interiéry a bytové zařízení mě vždy nejvíc baví reportáže ze skutečného bydlení, ať už jsou to domy nebo byty. Ráda nahlížím, inspiruji se a taky si představuji.

Jak se žije v bytech developera YIT můžete díky webovým stránkám s příznačným názvem Nakoukněte a příběhům skutečných vlastníků a obyvatelů bytů v Česku i ve Finsku vidět také vy. Majitelé prostřednictvím reportáží sdělují své dojmy, zážitky a zkušenosti z bydlení, znají odpovědi na otázky spojené s každodenním životem nejen v bytech, ale také v okolí jejich domů. Myslím, že to je nejlepší způsob, hned po vzorových bytech,  jak si nejlépe představit reálné bydlení a život ve vámi zvoleném projektu.

Klienty společnosti YIT jsou třeba manželé Gábina a Petr Koukalovi. Nový byt Gábiny a Petra je součástí projektu Talo Kavalírka v atraktivní čtvrti na rozhraní Košíř a Smíchova. Lokalita se vyznačuje výbornou dostupností do centra města a poskytuje tak široké občanské zázemí. Díky blízkosti městského okruhu zároveň nabízí i rychlé spojení na letiště, které manželé vzhledem ke své pracovní vytíženosti a častému cestování potřebují. Poblíž bytového objektu se nachází parky Kavalírka a Klamovka skýtající možnost sportovního vyžití, včetně běhu, který je oblíbenou společnou aktivitou obou partnerů. Na dosah zůstává i přírodní park Košíře-Motol a oblíbené golfové hřiště. Do nově zařízeného bytu se Koukalovi nastěhují na podzim tohoto roku po dokončení celého projektu.






Přestože je byt zařízený ve střízlivém finském stylu, není ochuzen o originální doplňky a vtipné detaily. Například noční stolky v přiznané naturální podobě. Právě ty nejvíce zaujaly Gábinu. „Noční stolky díky svému provedení navozují dojem, jako bychom si je před chvílí přinesli přímo z lesa," usmívá se a dodává: „v severském stylu bydlení od YIT jsme hledali funkčnost, eleganci, střídmost i dostatek úložných prostor. Potěšilo nás, že všechny tyto naše představy došly naplnění."


Že jsou obyvateli bytu právě sportovci podtrhují obrázky se siluetami obou manželů, dekorativní grafika či unikátní černobílá tapeta s biatlonovou a badmintonovou tematikou.








Forma článku, celé jeho pojetí a názory jsou mé vlastní.

Liekeland

středa 26. července 2017
Kdo by ji nemiloval? O kom mluvím? O nizozemské ilustrátorce Lieke van der Vorst. Její obrázky mi ukázala kamarádka a mohli jste je vidět při pondělní "návštěvě".



Více slov netřeba. Dál už se jen stačí kochat obrázky.














U kávy s...

úterý 25. července 2017
Se raduju jako malá. Další krásné povídání U kávy...bez kávy. Já s kávou a Myynuše s chai latte. Když se s někým seznámím, někoho potkám, stává se mi, že zatoužím po tom, abychom byli přátelé. Tak tomu bylo s Markétou. Znaly jsme se jen přes blog a komentáře u našich příspěvků. Dostala jsem od ní Dívku s čajem (pořád o tento obrázek soutěžíme) a taky jelínka. Na pořádný pokec ale přišel čas až loni na podzim. Měla jsem se setkat s Lenkou a ta vymyslela, že se přidá i Markéta a ta zase navrhla Champagnerii. Ha a od té doby kamarádíme. Hodně. A máme se rády. A vídáme se. Trávíme spolu víkendy na různých místech a máme plány. Jsme holky co milují kavárny, vydatné a dlouze pomalé snídaně, umění, víno, města, ulice a domy. Hory. Holky, co rády povídají a taky mlčí, to vše umíme i spolu. Je to moje Pařížanka. Nesmírně talentovaná, pracovitá, chytrá, krásná, stylová. Má šmrnc a vždycky je chic. Je moje kosmetická a módní guru. Mám ráda její hudební a filmové tipy a její tvorbu a ji!




Jak jsi se dostala k tomu co teď děláš? Myslím ten první nápad, myšlenka..... Čím a kdy to všechno začalo?
To je strašně dlouhý příběh, maluju asi odjakživa, mám střední umprumku, ale poslední věc, která mě nakopla začít dělat to, co mě opravdu baví bylo, že jsem měla tolik času, až jsem jedno jaro úplně sama vymalovala celý byt. To bylo před čtyřmi lety. Pak jsem se rozbrečela a řekla si, že to přece nemám zapotřebí. A šla jsem do sebe. Začala jsem si oťukávat víc zblízka grafické programy a v létě 2013 už existovala značka By Myyna. Já jsem totiž nejdřív pracovala jenom digitálně, akvarel přišel až o rok později, kdy jsem se zamilovala do obrázků Michelle Morin, jeden tisk jsem si od ní koupila a zatoužila malovat jako ona. O tři roky později můžu říct, že už jsem se v akvarelu ledasco naučila, ale klidně by to mohlo být ještě lepší. Počítačovou grafiku už používám více méně jenom pro postprodukci svých obrázků.

Co máš na své krásné práci nejradši a co je pro Tebe největší inspirace?
Já mám ráda ten klid, co k tomu potřebuju. Upřímně, jsem dost samotář a vyhovuje mi sedět nad obrázkem v úplném tichu třeba deset hodin. Inspirací je cokoliv, ale nejvíc asi příroda. Lidi nemám vůbec potřebu malovat, ale květiny a zvířata rozhodně ano.



Máš své povolání snů nebo je nějaké o kterém zatím sníš? Vyber si cokoliv!!!
Mám povolání svých snů... Můj táta mi kdysi řekl: "Nedělej nic, co by tě nebavilo." Chvíli mi trvalo, než jsem překonala pocit, že musím brát jakoukoliv práci, ale nakonec se mi to v mých pětatřiceti letech podařilo. Táta měl pravdu. Teď je to mnohem lepší, než když jsem dělala prodavačku, krupiérku, recepční, sekretářku, grafičku a já nevím, co ještě. Možná v příštím životě bych chtěla být cestovatelka, ale teď si užívám to, že jsem výtvarnice.



Nejlépe strávený den.... Čímž se dostáváme také ke koníčkům. Co tě baví?
Nerada se válím jen tak v posteli, takže ideálně bych se vzbudila brzo ráno někde u moře, dala bych si vydatnou snídani (miluju velké snídaně, však víš...), pak bych si zajógovala, malovala venku, dala si oběd se svým mužem (ten by byl někde poblíž), odpoledne bych šla na dlouhou procházku, večer bych malovala a na večeři (výjimečně, jinak totiž nevečeřím) bych se sešla se svými nejmilejšími (přijdeš?). Po jídle bychom si dali víno na pláži a povídali si dlouho do noci. A bylo by teplo. Samosebou.

Přijdu!!! <3


Na tvém blogu mě baví příspěvky věnované filmům. Je tedy film nebo knížka, jejíž příběh bys chtěla žít?
Připadám si jako barbar, ale nemám ani oblíbenou literární postavu, ani film, který bych chtěla prožít. Ale dlouho toužím po stroji času, který by mě přenesl do dvacátých let minulého století a tím mi umožnil projít si moje oblíbená místa. Třeba v Teplicích, to bych hrozně chtěla vidět, jak to tam vypadalo, jaké to bylo, když byly všechny krásné staré domy nové, stály by ty zbourané, co si pamatuju ještě z dětství, a vůbec, vlastně bych chtěla vidět, jak to kdysi vypadalo v celých Sudetech. To by bylo hodně dobrý.





Protože se na blogu věnuji bydlení....co máš doma nejradši, bez čeho by ses neobešla? Sbíráš třeba něco?
Přistihla jsem se, že sbírám šperky od mladých českých šperkařů. To je docela prima koníček, ale jde to pomalu. Nevím, čím to je... (hahahaha). Pak sbírám ryté a broušené skleničky ve starožitnostech. Hezky ilustrované knížky. (Nejlépe od Mirko Hanáka.) A razítka do cestovního pasu.





A na závěr, máš v Praze nějaké své místo, ať už je to kavárna, park nebo lavička u domu....?Jsem "panoramatový typ". Když se vyběhne na louku u nás v Troji, je tam hrozně krásně a ještě jako bonus je tam Praha jako na dlani. Tak tam to mám velmi ráda. V létě asi nejvíc. Taky výhledy na Teplice, nad kterými trůní Krušné hory. Je to kouzelné, vážně.

Děkuju! :-*

Premiéra

pondělí 24. července 2017
Myslím, že se na blogu jedná o premiéru. Čeho? Je to zřejmě poprvé, a doufám pevně, že ne naposled, co mám dovoleno zveřejnit bydlení mé kamarádky. Je to výtvarnice a o to je pro mě interiér větší inspirací. Však vy už víte, jak moc jsem zatížená na ateliéry. Bylo mi u ní tak dobře. Nevím, jestli to tak vnímají všichni, ale já když k někomu přijdu poprvé, soustředím se na to, jak se u dotyčného cítím. Tady mi bylo hned jako doma. Jako bych tu ani nebyla poprvé. Pusa dokořán. Líbil se mi každý kout, každá věc a nejvíc, jak je celý dům jednotný. To já neumím. Vytvořit interiér působící jako jeden celek, vše jeden styl. Já to plácám páté přes deváté. S malou dušičkou jsem se ptala, zda si můžu pořídit pár fotek (po ruce jen telefon, chjooo)....s ještě menší pak..."...a mohla bych z fotek udělat malililinkatý článek na blog?". Tady to je. :)

Bydlení je přesně můj styl. IKEA kousky, některé z limitovaných kolekcí, kombinované s úlovky z bleších trhů a věcma, ve kterých druzí nenašli kouzlo a rádi je podarovali. Kameny a talismany, materiál na tvoření, šití, malbu, keramiku. Každá věc vystihuje majitele domu, každá věc má příběh. Naše přátelství ho má taky. Rozdílnější povahy byste jen těžko hledaly a my se našly. Máme se rády, a i když nás dělí stovky kilometrů, není den, kdy bychom si nenapsaly. ❤ 

Děkuju za všechno! :) 




























Oleandry

sobota 22. července 2017
Já tu vázu prostě zbožňuju. Stačí pár větví a dělá parádu. Myslím, že dekor hezky ladí s obsahem. Musela jsem ostříhat oleandr. On ty moje razantní sestřihy dává a zvládá a potřebuje. Za á už se nedalo projít na balkón, za bé začal vyholovat a za třetí, kam bych ho, "topol", po létě dala? Jenomže, on v té váze určitě zakoření. Mně to pak bude líto vyhodit a budu mít milion malých oleandrů. Toto není jediná váza v bytě, ve které ty větve jsou.






 ...psovi je to "salám buřt".



ZOOT

ZOOT

FOOTSHOP

NOTINO