U kávy s...

úterý 25. července 2017
Se raduju jako malá. Další krásné povídání U kávy...bez kávy. Já s kávou a Myynuše s chai latte. Když se s někým seznámím, někoho potkám, stává se mi, že zatoužím po tom, abychom byli přátelé. Tak tomu bylo s Markétou. Znaly jsme se jen přes blog a komentáře u našich příspěvků. Dostala jsem od ní Dívku s čajem (pořád o tento obrázek soutěžíme) a taky jelínka. Na pořádný pokec ale přišel čas až loni na podzim. Měla jsem se setkat s Lenkou a ta vymyslela, že se přidá i Markéta a ta zase navrhla Champagnerii. Ha a od té doby kamarádíme. Hodně. A máme se rády. A vídáme se. Trávíme spolu víkendy na různých místech a máme plány. Jsme holky co milují kavárny, vydatné a dlouze pomalé snídaně, umění, víno, města, ulice a domy. Hory. Holky, co rády povídají a taky mlčí, to vše umíme i spolu. Je to moje Pařížanka. Nesmírně talentovaná, pracovitá, chytrá, krásná, stylová. Má šmrnc a vždycky je chic. Je moje kosmetická a módní guru. Mám ráda její hudební a filmové tipy a její tvorbu a ji!




Jak jsi se dostala k tomu co teď děláš? Myslím ten první nápad, myšlenka..... Čím a kdy to všechno začalo?
To je strašně dlouhý příběh, maluju asi odjakživa, mám střední umprumku, ale poslední věc, která mě nakopla začít dělat to, co mě opravdu baví bylo, že jsem měla tolik času, až jsem jedno jaro úplně sama vymalovala celý byt. To bylo před čtyřmi lety. Pak jsem se rozbrečela a řekla si, že to přece nemám zapotřebí. A šla jsem do sebe. Začala jsem si oťukávat víc zblízka grafické programy a v létě 2013 už existovala značka By Myyna. Já jsem totiž nejdřív pracovala jenom digitálně, akvarel přišel až o rok později, kdy jsem se zamilovala do obrázků Michelle Morin, jeden tisk jsem si od ní koupila a zatoužila malovat jako ona. O tři roky později můžu říct, že už jsem se v akvarelu ledasco naučila, ale klidně by to mohlo být ještě lepší. Počítačovou grafiku už používám více méně jenom pro postprodukci svých obrázků.

Co máš na své krásné práci nejradši a co je pro Tebe největší inspirace?
Já mám ráda ten klid, co k tomu potřebuju. Upřímně, jsem dost samotář a vyhovuje mi sedět nad obrázkem v úplném tichu třeba deset hodin. Inspirací je cokoliv, ale nejvíc asi příroda. Lidi nemám vůbec potřebu malovat, ale květiny a zvířata rozhodně ano.



Máš své povolání snů nebo je nějaké o kterém zatím sníš? Vyber si cokoliv!!!
Mám povolání svých snů... Můj táta mi kdysi řekl: "Nedělej nic, co by tě nebavilo." Chvíli mi trvalo, než jsem překonala pocit, že musím brát jakoukoliv práci, ale nakonec se mi to v mých pětatřiceti letech podařilo. Táta měl pravdu. Teď je to mnohem lepší, než když jsem dělala prodavačku, krupiérku, recepční, sekretářku, grafičku a já nevím, co ještě. Možná v příštím životě bych chtěla být cestovatelka, ale teď si užívám to, že jsem výtvarnice.



Nejlépe strávený den.... Čímž se dostáváme také ke koníčkům. Co tě baví?
Nerada se válím jen tak v posteli, takže ideálně bych se vzbudila brzo ráno někde u moře, dala bych si vydatnou snídani (miluju velké snídaně, však víš...), pak bych si zajógovala, malovala venku, dala si oběd se svým mužem (ten by byl někde poblíž), odpoledne bych šla na dlouhou procházku, večer bych malovala a na večeři (výjimečně, jinak totiž nevečeřím) bych se sešla se svými nejmilejšími (přijdeš?). Po jídle bychom si dali víno na pláži a povídali si dlouho do noci. A bylo by teplo. Samosebou.

Přijdu!!! <3


Na tvém blogu mě baví příspěvky věnované filmům. Je tedy film nebo knížka, jejíž příběh bys chtěla žít?
Připadám si jako barbar, ale nemám ani oblíbenou literární postavu, ani film, který bych chtěla prožít. Ale dlouho toužím po stroji času, který by mě přenesl do dvacátých let minulého století a tím mi umožnil projít si moje oblíbená místa. Třeba v Teplicích, to bych hrozně chtěla vidět, jak to tam vypadalo, jaké to bylo, když byly všechny krásné staré domy nové, stály by ty zbourané, co si pamatuju ještě z dětství, a vůbec, vlastně bych chtěla vidět, jak to kdysi vypadalo v celých Sudetech. To by bylo hodně dobrý.





Protože se na blogu věnuji bydlení....co máš doma nejradši, bez čeho by ses neobešla? Sbíráš třeba něco?
Přistihla jsem se, že sbírám šperky od mladých českých šperkařů. To je docela prima koníček, ale jde to pomalu. Nevím, čím to je... (hahahaha). Pak sbírám ryté a broušené skleničky ve starožitnostech. Hezky ilustrované knížky. (Nejlépe od Mirko Hanáka.) A razítka do cestovního pasu.





A na závěr, máš v Praze nějaké své místo, ať už je to kavárna, park nebo lavička u domu....?Jsem "panoramatový typ". Když se vyběhne na louku u nás v Troji, je tam hrozně krásně a ještě jako bonus je tam Praha jako na dlani. Tak tam to mám velmi ráda. V létě asi nejvíc. Taky výhledy na Teplice, nad kterými trůní Krušné hory. Je to kouzelné, vážně.

Děkuju! :-*

7 komentářů

  1. Děkuju moc za krásné čtení u mé ranní kávičky...
    A za seznámení s velkou sympaťačkou.Objevila jsem dnes další úžasný blog...

    OdpovědětVymazat
  2. Olív, děkuju a těším se na další naše setkání! :*

    OdpovědětVymazat
  3. Opravdu krásná žena. Její blog sleduji,znám a myslím,že toto je její nejpěknějsi fotka,co jsem viděla.Prostě PařížankaTak a od fčilek už nebudu večeřet!!!!Jsem o 10 let starší a obdivuji ji a je mi také inspiraci.Val

    OdpovědětVymazat
  4. By Myyna znám,miluju její tvorbu a tento rozhovor je krásný jako její tvorba,moc za něj děkuji a úvodní fotka je také nádherná :-)Míla

    OdpovědětVymazat
  5. Krásná a nadaná a pracovitá!
    Světlana

    OdpovědětVymazat
  6. Po ,,očku,, vás rada sledujem, o to intenzívnejšie, keď ste spolu:-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

NOTINO

ZOOT

ZOOT

NOTINO