Věnování

pátek 13. října 2017
Já v pozdrav slunci pozvednout chtěl témě:
vždyť po mhách dvojnásob se zaskví zas!

Tvé jméno nevyřknu. Ve všedním kruhu
tě leckdo jmenuje a zve tě svou,
všech lidí zraky ve tvou míří duhu,
však bodavé tvé záře nesnesou.
Ach, když jsem bloudil, měl jsem tolik druhů,
a skoro sám teď stojím před tebou:
své štěstí v samotě jen mohu najít,
tvou milou záři musím skrýt a ztajit.

V mé krvi bouří radost, vůle, vznět,
můj život bude úrodný a živný.
Tvých darů zříci bych se nedoved,
však zahrabávat nechci už své hřivny!

Ten šťastný tvor vždy vzlétat bude k výším,
jenž duši tichou a dar tento má:
V něm slunce zář a ranní vůně žije;
zde, z rukou Pravdy, závoj Poesie!

J. W. Goethe

2 komentáře

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

FOOTSHOP

NOTINO