Pomíjivost

pátek 24. listopadu 2017
zdroj

Návěje hodin. To pozvolné mizení zdiva
i z domu, kde pobýval blažený klid.
Stálý van života. Z celého paláce zbývá
pár sloupů, jež dávno již nenesou štít.

Přesto: je tklivější zánik než poprašek pěny
po pádu fontán, jež vteřinu smějí se skvět?
Snažme se dočista uvíznout v čelistech změny,
ať vplynem do její tváře, jež hledí jen vpřed.


Rainer Maria Rilke

Kam?

čtvrtek 23. listopadu 2017
Hezký večer přeji,

dnes mám na vás prosbu. Která města navštívit v předvánočním čase? Která jsou ta vaše nej pro top advent, pro nejlepší trhy, svařák, atmosféru, uličky a zakoutí, tradice, vánoční ozdoby a dobroty pro potěchu...? Výletujete v adventu nebo raději upřednostňujete domácí prostředí? :)

zdroj

Rosenthal králík

středa 22. listopadu 2017
Já vím, že sbírám skoro všechno, ale tvořím vlastně jen dvě sbírky. Sbírám výjimečné IKEA produkty a tvořím si své soukromé muzeum, z limitovaných kolekcí, kolekcí IKEA PS a srdcovek, které mě osloví. Druhá má sbírka jsou porcelánové sošky zvířat. Nejvíc mám králíků/zajíců, jelínků a slepic. Nerozlišuju český porcelán od toho zahraničního. Moje sbírka, moje pravidla. A co mě na tom všem baví nejvíc? Je to spousta času hledání a pátrání, hodiny na internetu a vymýšlení neskutečných výrazů pro to, abych našla konkrétní věc....a když najdu a podaří se mi věc vydražit nebo koupit? To je pocit k nezaplacení! Je to adrenalin a je to štěstí. A to je případ mé první sošky od Rosenthal.

Sošek je několik variant, ať už se to týká barevného provedení nebo velikosti. Chtěla jsem ho dlouho, ale tisíce bych za něj nedala. Všechno má svou cenu, určitě, ale mě těší hledat tak dlouho, až je i suma přijatelná, pro mě. Kouzlo okamžiku. Toto byl kup!



O splněných přáních a táák

úterý 21. listopadu 2017
Jsem přací typ. Už jsem o tom psala několikrát. Celý svůj život si něco přeju. Každý den pošlu do vesmíru přání několik. Většinou úspěšně a někdy neúspěšně, ale později si uvědomím, že i když "nic moc", tak jsem si to vážně přála. Taky se říká, že si máte dávat pozor na svá přání, mohla by se vám splnit. A je to tak. Před pár týdny jsem úplnou náhodou "nenáhodou" dostala tip na knížku od Pierra Franckha - Jak si správně přát. Po přečtení se vše vysvětlilo. Když něco chcete, buďte přesní a konkrétní, věřte a počkejte si a žádný pesimismus (to hlavně!). Funguje to! Ta knížka je vážně fajn a já si občas znovu přečtu úryvek, když bych chtěla něco vzdát.


Fantastická zvířata

pondělí 20. listopadu 2017
...a kde je najít. I když mi bude sto tři, pořád budu jako malá s velkým nadšením a rozzářenýma očima sledovat pohádky. Budu věřit na vítězství dobra nad zlem, na lásku, v dobré skutky, na přátelství, obzvláště na ta mezi člověkem a zvířetem, na šťastné konce. Fantastická zvířata a kde je najít je toho všeho, co jsem vyjmenovala, zářným důkazem. K hlavní postavě, kterou ztvárnil Eddie Redmayne mohu prohlásit opět jen "Aách". Byl úžasný jako je úžasný vždycky, ať už vzpomenu Teorii všeho nebo Dánskou dívku.
PS: Jestli se narodím ještě jednou, chci být spisovatelka a prosím ať mám aspoň čtvrtinu fantazie a talentu pro psaní příběhů J. K. Rowling! Děkuji.










Sunday mood

neděle 19. listopadu 2017
...hledám si inspiraci a těším na tvoření!

DIY: Papírový stromeček

sobota 18. listopadu 2017
Nejjednodušší ozdoba na světě jsou tyto skládané papírové stromečky. Vybrat si můžete jakýkoliv papír, ať už balící nebo jen obyčejný bílý kancelářský. Já si na pinterestu podle "DIY paper tree" vyhledala návodů několik, nejvíc se mi líbily tyto, z notového papíru. Zrovna jsme v našem prázdninovém bydlení a protože je Tomův děda hudebník, o noty zde není nouze. Vyloudila jsem na něm pár aršíku a stromečky jsou na světě. Zvládly to mé obě ruce levé a to je to nejzaručenější měřítko obtížnosti! Super lehké! Jen vystřihnete libovolně velký trojúhelník, který poskládáte "na harmoniku".

Od původního návodu navléknout papír na špejli jsem upustila, ale úplně zcela nevylučuji, že ho nakonec nepoužiji. Já jsem papír "prošila" a na každý konec uvázala korálek. Papírové skládačky se dají navěšet do okna, na stěnu, na stromek, na větvičku....jakkoliv budete chtít.













Shledání

pátek 17. listopadu 2017
zdroj



Kdyby snad dotkla se, jak běháš po pobřeží
tam a sem,
hrdlička šedivá tvé dívčí krásy svěží
nad čelem,
kde dlouhé kadeře se zlatem rozlévají,
neměj strach.
To já tě líbala, bloudící v tomto kraji
jako v snách.
Když spolu s dětmi jdeš kvečeru usednouti,
neb sad ztich,
a náhle zneklidníš, co asi dělám doma
samotná,
poslyš pláč hrdličky. To nenaříká ona,
ale já.

Marceline Desbordes-Valmore

Cítit se jako doma

čtvrtek 16. listopadu 2017
Jedna z posledních knížek, které jsem si pořídila. Cítit se jako doma. Je to kniha z edice IKEA, bohužel u nás ji nemáme a tak mi ji Jindřiška přivezla z Polska. Díky, díky, že od mala polštině rozumím. Na polské TV měli, když jsem byla malá, vždycky lepší filmy a seriály, hranice jsou blízko a proto jsme polské kanály chytli a "čistě" česky, když ještě žila bábí s dědou, se u nás doma taky nemluvilo. :) V polštině se mi upřímně čte lépe než v angličtině, nebyla tedy žádná překážka pořídit si tuto knížku. A je skvělá. Opět, jak už je u IKEA knížek zvykem, spousta inspirace, krásného bydlení ze všech koutů světa a v této navíc DIY nápady.












U kávy s...

středa 15. listopadu 2017
Je to dva roky a kousek, kdy jsem se seznámila s Eppi. První vlaštovka od tohoto klenotnictví byla, jak jinak, vlaštovka, vlaštovky. Od Eppi už mám šperků několik, ten poslední jsem vám ukázala v sobotu. Eppi za tu dobu vyzrálo, rozšířilo nabídku o dechberoucí skvosty (můj seznam je dlouhý) a účastnilo se velkolepého projektu. Dostalo zakázku na výrobu šperků pro film. Pro Miladu. 🎥

Myslím, že nadešel správný čas představit vám, kdo za Eppi stojí. Já byla tak zvědavá. Eppi má úžasně osobní přístup k zákazníkovi, s každou objednávkou máte pocit, že vám šperk daroval někdo blízký, někdo, kdo vás má rád a komu na vás záleží. Není balíček, jako balíček a kdo už si šperk od Eppi někdy objednal, ví o čem mluvím.

Když se řekne "klenotnictví" představím si v něm pána typu...Angličan s hustým obočím a knírem, s lupou tisknutou v oku...představím si kohokoliv, jen né drobounkou holku s roztomilým holčičím úsměvem, který vám okamžitě vyloudí úsměv stejně srdečný a přátelský. Seznamte se s Eviii. Eva je jedna ze spoluzakladatelů Eppi, pečlivě vybírá nové produkty a zároveň zajišťuje, aby všichni v teamu dělali to, co je nejvíce potřeba. Její největší radostí je Ruby - nejvýznamnější čtyřnohý člen teamu!






Jak jste se dostala k tomu, co teď děláte? Myslím ten první nápad, myšlenka... Čím a kdy to všechno začalo? 
Písal sa rok 2011 :) Ja aj priateľ Kiril sme obaja študovali aj pracovali v marketingu, sústredili sme sa na online svet, pracovali sme na viacerých projektoch pre rôzne firmy a pohrávali sme sa s myšlienkou tej našej vlastnej. Do toho prišiel môj brat Matej s nápadom šperkov, odmalička veľký nadšenec pre kamene s podnikateľským duchom. Spravili sme si dôkladný prieskum slovenského trhu a videli sme tam dieru, na Slovensku sa vtedy predávali buď veľmi drahé alebo lacné šperky, obmedzená ponuka, limitovaný zákaznícky servis, chýbalo dobré online klenotníctvo. Založili sme stránku Sperky-A-Diamanty.sk a začali sme tú dieru na trhu vyplňovať. Žili sme v zahraničí a pracovali sme na tom popri našich štúdiach a prácach. Bol to taký pokus, a postupne sa to začalo rozbiehať, až do bodu, že sme sa rozhodli, že sa tomu budeme venovať naplno. Všetci traja sme sa presťahovali do Prahy a expandovali aj na český trh, ale už s našou vlastnou značkou. Tak vzniklo Eppi. Pamätám si moment, ako sme vymýšľali meno, designovali logo, hľadanie kancelárií, či redesign stránok, tých momentov je mnoho. A potom samozrejme hľadanie správnych ľudí :) V Prahe sme začali postupne budovať stabilný team ľudí, ktorí zdieľajú podobné nadšenie a hodnoty ako my, a bez ktorých by to nešlo.
  
Co máte na své krásné práci nejraději, co je pro Vás největší inspirace?
Úplne najväčšia inšpirácia pre mňa je vidieť, že máme šancu veci zmeniť a vylepšiť. Od našich začiatkov sme mali nebojácnu víziu, že nebudeme klasické klenotníctvo, ale že veci budeme robiť inak, staviať na transparentnosť a úprimnosť. Chceli sme, aby zákazníci odchádzali s čo najlepším pocitom a kvalitným šperkom pre ďalšie generácie a hlavne, aby sa k nám radi vracali. Naše stránky stále inovujeme a  pripravujeme množstvo vzdelávacích článkov, ponuku šperkov a služieb neustále vylepšujeme. Tých oblastí pre vylepšenie je mnoho a tá veľká vízia a výzva, ktorú sme si  stanovili, je niečo, čo ma motivuje a poskytuje mi ten ‘drive’ pre denodenné fungovanie.

A co je na Vaší práci největší zábava, co pro Vás znamená a kterou její část považujete za nejlepší?
Baví ma,  keď sa naše nápady premenia v realitu. My tých nápadov máme dosť, ale nie na všetky je práve ten správny čas. A keď ten čas príde a na zrealizovaní nápadu pracujeme s ľuďmi, ktorí zdieľajú podobné nadšenie, to je pocit na nazaplatenie :) Či už je to vylepšovanie našich online stránok, pridávanie nových produktov,  zariadzovanie showroomu, vymýšľanie nových marketingových projektov či vylepšovanie našich balíčkov. Ja sa strašne teším aj keď nám prídu nové krabičky na šperky :))

V Eppi taktiež vyrábame mnoho šperkov na mieru. Pred skoro 2 rokmi sme vyrobili prsteň v tvare kozorožca pre film o Milade Horákovej. Boli sme nadšení, keď sme sa dozvedeli, že film si zobral do produkcie Netflix a dokonca sme si film mohli pozrieť v predpremiére.. Mám rada, keď máme šancu spolupracovať aj s inými odvetviami a podieľať sa na zaujímavých projektoch.

Protože se na blogu věnuju také bydlení, co máte doma nejraději, bez čeho byste se neobešla? Sbíráte třeba něco?
Časté sťahovanie medzi krajinami u nás znamenalo zredukovanie našich osobných vecí, aj keď ja rada zbieram všetko a myslím, že v predošlom živote som bola tzv. hoarder :)) Doma máme zbierku obrazov z rôznych miest, na ktoré sa mi viaže kopec spomienok. Tie s nami putujú a hneď ako si ich zavesím na stenu, viem, že som doma, kdekoľvek to je.

Na co jste v životě nejvíc pyšná? 
Určite som hrdá na Eppi, keďže je za tým množstvo práce, a nie je lepší pocit, ako keď vidíte, že to všetko má význam.  Tiež som pyšná, keď môj pes reaguje na moje povely, trénovanie mi nikdy nešlo a stále obdivujem na slovo vycvičených psov :)) A celkovo som pyšná na momenty, ktoré neboli úplne ružové, ale nešla som nejakú tú vnútornú silu a zvládla som ich.

A Vaše povolání snů? Můžete si vybrat cokoliv!!!
Práca v Eppi mi dáva šancu získať kopec skúseností, ktoré žiadna škola ponúknuť nemôže. Avšak už počas vysokej školy mi imponoval akademický svet a fascinovali ma spoločenské otázky ako vplyv globalizácie či politických systémov na našu generáciu. Na škole som mala šancu spoznať rovesníkov z rôznych kútov sveta, fascinovalo ma, v koľkých sférach sme si boli podobní a  tiež ako veľmi dokáže človeka ovplyvniť, v akom prostredí vyrastá. Týmto témam by som sa určite rada venovala ďalej.

Nejlépe strávený den.... Čímž se dostáváme také ke koníčkům. Co Vás baví?
Máme dva typy ideálnych dní pre dobitie bateriek. Prvý je, keď prší, ja som doma v teplúčku, pijem čaj, čítam knihy, hrajeme board games alebo pozerám seriály a vonku sa dostanem len po naliehaní môjho psa. Takéto dni som sa naučila mať rada, až keď som žila v Škótsku, kde upršané počasie bolo na dennom poriadku. Druhý ideálny deň by bol strávený v spoločnosti, s rodinou alebo kamarátmi, niekde pri vode, ideálne na lodi s hudbou a dobrým jedlom.

Čo sa týka koníčkov, tak sa musím priznať, že ich posledné roky dosť zanedbávam. Rada robím sviečky zo sójoveho vosku, pri tom sa úplne odreagujem, vymýšľam farebné kombinácie a nové vône :)

Bez čeho by Váš den nemohl začít?
Mám ďaleko od ranného vtáčaťa, takže pre mňa je to káva a sprcha. A posledných zopár rokov ranná prechádzka s Rubym, ale stále je to ráno boj :)
 
Je film nebo knížka, jejíž příběh byste chtěla žít?
Všetky knihy či seriály, ktoré pozerám, majú v sebe nejakú drámu a ja si svoj život predstavujem tak kľudný, až nudný :) K narodeninám som raz dostala knihu od Solzhenitsyna, Jeden den Ivana Denisoviča, ktorá opisuje jeden deň v sovietskom gulagu. Pri čítaní tej knihy som dostala taký reality-check a uvedomenie, ako dobre sa my teraz v živote máme. Necelých 150 strán zanechalo veľký dojem, a často si na tú knihu spomínam a napadla ma aj teraz. Takže knihu ani film, ktorý by som chcela prežiť nemám, teším sa z toho, čo mám.


Jaká jsou Vaše tři nejoblíbenější místa na světě, nemusí to být konkrétní město nebo stát nebo kontinent, klidně třeba na kopci u lesa…
Jedným z nich by bol môj domov na Slovensku. Druhým by bol škótský Edinburgh a tretie miesto by bolo kdekoľvek pri mori, na lodi, ostrove, v Severnom mori, či Karibskom :) A ešte by som tam rada pridala Prahu, ktorá je teraz mojím ďalším domovom.
  

Děkuji, Evi!

Krasohled

úterý 14. listopadu 2017
Před týdnem mi to při procházce nedalo a nasbírala jsem si pár barevných listů. Na zahrádce jsem sbírku doplnila o červený japonský javor, pro doplnění barevné škály. Původní záměr co vytvořit z listí byl jiný, ale nakonec mi v neděli padlo oko na poklop (pod který jsem teda taky chtěla nadekorovat něco jiného - to jsem odložila až na dobu příhodnou pro vánoční výzdobu - typická já) a vzniklo toto. Občas poklop protřepu, lístky se promíchají a vznikne nový obraz, je to jako krasohled.







Knihy všude

pondělí 13. listopadu 2017
V poslední době jsem nakoupila tolik knih, že už nehrozí, aby se všechny vešly do knihoven. Proto přišla na řadu předsíň. Stejně se mi už noční stolek s bílou lampičkou zdál přiliš sterilní, díky knihám se celá předsíň hezky zútulnila a knížky do ní vnesly barvy. Navíc můžete vidět jablka v akci. .)


 




Sunday mood

neděle 12. listopadu 2017
. . .

1 | 2 | 3 | 4

Jenom můj

sobota 11. listopadu 2017
Toužila jsem po šperku, který by pro mě měl význam. Po takovém, který si můžu malinko přizpůsobit, jednoduše řečeno "trochu do toho kecat". Měl být jednoduchý a čistý, přesto být zajímavý a mít neotřelý design. Jako tento. Eppi opět nezklamalo. Ještě mám zálusk na náhrdelník Hamsa a kdybych měla být požádána o ruku :D :D, tak prosím s tímto.

Rozhodla jsem se pro růžové zlato, vybrala si font a nechala vygravírovat počáteční písmeno slov mající pro mě význam. V tomto fontu navíc "T" malinko připomíná křížek. Mám svůj vysněný prsten a je to můj talisman. Mám takovou radost.




Mezi řádky

pátek 10. listopadu 2017


Milión sto tisíc milostných psaní,
svobodných dívek a vdaných paní
- včera jsem napsal o půlnoci
v miliónté stétisící první
a bylo mi jak po nemoci.

Na kávovou lžičku třikrát denně
lék užíval jsem umíněně,
láska však, zdá se,
je smrt v krásné masce.

Milión dvakrát sto tisíc básní,
to se lidé utěšují když blázní,
napsal jsem dneska
milióntou dvakrát stotisící první,
a není hezká.

Kdybych tě viděl nahou na dně vany
s koleny v těsném semknutí,
tvé břicho by se podobalo psaní
uprostřed s černou pečetí

Milión třikrát sto tisíc telegramů,
celou noc plakal jsem na otomanu,
srdíčka zvonků na telegrafním drátu,
vlaštovky štěbetají do aparátu
a chystají se do Itálie.

Milióntý třikrát stotisící první telegram:
Usměj se na mě, umírám!

Jaroslav Seifert
Mezi řádky 

Za láskou vzhůru

čtvrtek 9. listopadu 2017
Za sebe můžu prohlásit, že mám ráda francouzské filmy, bez ohledu na žánr. Nedotknutelní, Láska, Tak dlouho tě miluji...o všech jsem na blogu psala. Poslední, který jsem viděla byl Za láskou vzhůru. Měla jsem chuť na něco lehčího a je to bezva tip na páteční večer. Nezařadila bych ho mezi úplně klasický slaďák, ale romantika to je. Za mě to filmu na kvalitě nic neubírá, bavila jsem se, bavil mě hlavní hrdina dosahující výšky 136 cm, bez komplexů, se zdravým sebevědomím a co do centimetrů chybělo, vtip, šarm a rozum dotáhl na dva deset! Chlap snů nemusí být o hlavu vyšší, hlavně když s ním propovídáte hodiny.

Bavte se! :)





Mešíky

středa 8. listopadu 2017
Vytvořila jsem si pár meších aerárií. Z nedělní procházky jsem si přinesla několik meších koblížků. Byly tak úžasné, že se mi je nechtělo nechat na staré betonové cestě... Už jsou u nás. Myslím a také doufám, že se jim bydlí královsky. Rosím dešťovkou.

Stará zavařovačka je můj první prvňoucí kup z antiku. Byl to nejhorší a nejšpinavější prostor ever. Skvělý antik v Opavě, který už není. Teď, když jsem propadla vetešnictví, sama nad sebou kroutím hlavou, jak jsem štítivě stála v rohu, ohrnovala nos nad sestrou a mamkou, které jako smyslu zbavené pobíhaly antikem. Já utratila celý pět korun právě za tuto lahev a jen proto, že byla skleněná a garantovala tak 100% úspěšnost v "odvšivení".





ZOOT

ZOOT

FOOTSHOP

NOTINO