Návod, jak postavit hmyzí hotel

čtvrtek 7. prosince 2017

Hmyzímu hotelu už jsem na blogu věnovala nejeden článek, podrobnější návod k jeho výrobě jsem však nikdy nepopsala. Naši zahrádku se snažíme obhospodařovávat co možná nejvíc ekologicky a to se týká také stromů, keřů či bylinek napadaných například mšicemi. Jelikož všechny výpěstky dále zpracováváme a poté konzumujeme, je důležité, jak postižené stromy a rostliny ošetřujeme. Zde se nám osvědčil právě hmyzí hotel, který zajistí, že užitečný hmyz bude na zahrádce skvěle prospívat, zabydlí se na ni a nebude mít důvod ji opouštět.

Přelom podzimu je vhodným obdobím pro jeho výrobu. Je to velmi příznivá doba pro sběr suchých trav, šišek a jiných plodů. Za druhé je kratší den, doma tak trávíme více času - a to přeje společnému tvoření. Výroba hmyzího hotelu je totiž velká zábava a jde to i s dětmi. Já vám vždy naservírovala rovnou výslednou podobu. Teď vám přináším podrobný návod, krok po kroku. To vše díky YIT, která staví nízkoenergetické byty ve finském stylu s respektem k přírodě a životnímu prostředí – a je to vidět i ve zdánlivých maličkostech. Třeba že všemožně podporuje, aby flora a fauna v bytových areálech zůstaly. Nedávno zorganizovala soutěž o nejlepší hmyzí hotel – i s návodem, jak na to (viz (https://www.yit.cz/o-nas/aktuality/blog/navod-jak-postavit-hmyzi-hotel).

Foto: YIT
Náš hmyzí hotel – pojmenován Grandhotel u sedmi teček (to na počest berušek, které jej osídlily jako první nájemníci) je vybaven:
- kůrou jehličnatých stromů
- borovicovými šiškami
- větvemi jabloně, kterou jsme museli pokácet – do jednotlivých kousků jsme pak vrtačkou vyvrtali malé otvory
-  suchými travami, které každé jaro sestřihneme těsně u země a zbyde tak dost jak pro mulčování, tak pro jiné tvoření, což  nám v případě hmyzího hotelu přišlo více než vhod
- cihlami, jejichž některé otvory jsou vyplněny drobnými klacíky
 
Materiál, který pro vyplnění jednotlivých „pokojíčků“ vyberete, je důležitý. Každému hmyzímu druhu vyhovuje jinak zařízený interiér.
Včely samotářky – jsou to včelky, které nežijí v rojích, a tedy nevyrábí med. Jsou trochu menší než včely medonosné a jsou velmi mírumilovné (když už váš píchnou, tak jen proto, že jste je třeba zmáčkli mezi prsty, a i tak vás píchnutí zřejmě příliš bolet nebude). V chodbičce si každá vybuduje vlastní hnízdo pro larvy, poznáte to tak, že vchod chodbičky bude zapečetěný hliněným víčkem. Včely samotářky umí opylovat velké množství rostlin, budou tak vaší zahrádce velmi prospěšné.
Berušky – slunéčka sedmitečná kladou larvy na spodní stranu listů a jsou neocenitelným pomocníkem při likvidaci mšic a červců.
Škvoři – sice nejsou tak roztomilí, jako včelky a berušky, v zahradě vám ale udělají kus práce, požírají totiž různé škůdce jako mšice, svilušky, vlnatky a další hmyz.
Zlatoočka – krásně zelený síťokřídlý hmyz se živí pylem, nektarem a tekutinou ze mšic, larev much, housenek, a dalších škůdců.
Foto: YIT
Já osobně preferuji přírodní materiály. Pokud bude materiál přírodního původu, hmyz se lépe aklimatizuje a nebude se zdráhat usadit. V případě použití dřeva nesmí být žádným způsobem nalakované nebo chemicky ošetřené, to vše by mohlo hmyz odradit. Vzniklý domeček by měl být ideálně 15–40 cm hluboký a měl by mít zadní stěnu (postačí i pletivo), aby se hmyz mohl usadit hluboko a nebyl ohrožen hladovým ptactvem. Při volbě rozměrů myslete i na to, kolik náplně máte k dispozici, v domečku by mělo být vše tak naskládané, aby při postavení na stranu nic nevypadávalo. Konstrukce hmyzího hotýlku by měla mít stříšku, aby do výplně nepršelo a netvořily se v ní plísně. Hotel doporučujeme umístit alespoň metr nad zem na suché místo, také by měl být na přímém slunci a směřovat na východ či na jih.
Pro výplň jednotlivých oddělení můžeme použít například: provázky, drátky, stébla rákosu, suchou trávu nebo listí, šišky, nalámané větvičky, staré cihly, prázdné makovice, kůru, mech, bukvice, žaludy, sušenou levanduli, sušené jehličí, kartonový papír, plastová brčka, bambus, kamínky…
Pokud si korpus pro hmyzí hotel nemůžete vyrobit doma, můžete použít například kokosové skořápky, květináče, krabice či plechovky. My, na naší zahrádce, máme již zmíněný Grandhotel u sedmi teček s několika pokojíčky a pak pár menších „bungalovů“ ve formě květináčků vyplněných suchou trávou (pro škvory), zavěšených na větvích ovocných stromů dnem vzhůru.
 
Foto: YIT
Z vlastní zkušenosti musím říct, že po pár měsících provozu jsme hmyzí hotel opravdu museli celý potáhnout pletivem, a to proto, že při jeho obydlení začal sloužit ptákům jako krmítko a nenechaví kosi nám každého hmyzího „turistu“ sezobli jako zákusek.
 
Detail na zavíčkovaný otvor obydlený včelkou samotářkou
Stejně jako každé jiné obydlí, i to hmyzí potřebuje občasnou údržbu - zamezíte plísním nebo usazování parazitů. Každý rok by se měla vyměnit zhuštěnější náplň a vyměnit za novou (pokud v ní nenalezneme živé larvy). Neobsazené navrtané kusy dřívek je vhodné obměňovat co dva roky - kdo by procházel plesnivými chodbami? Pravidelně bychom měli kontrolovat, zda se nám v hmyzím hotýlku místo vítaných návštěvníků neusadil nějaký nezvaný škůdce a danou část případně vyměnit za novou.
Nejlepší doba k instalaci hmyzího hotelu na vaši zahrádku je počátkem jara.
U dřívějších článků o hmyzích hotelech jste mi v komentářích často psali, že se na jejich výrobu také chystáte, tak jsem zvědavá, kolik hmyzích hotelů už spatřilo světlo světa a jak se vám na zahrádkách osvědčily! Krásné tvoření!



Forma článku, celé jeho pojetí a názory jsou mé vlastní. 




2 komentáře

  1. Moc děkuji za návod a popis a už se na hotýlku pracuje,základ hotový,ještě střechu a náplnit a hotovo,na jaro jsme připraveni...a ted ještě dokončím ten adventní věnec,pěkný den dae

    OdpovědětVymazat
  2. Mám hmyzí hotel asi už 3.rokem a zatím ani hmyzí noha. Zato z oken padají berušky, zlatoočka trůní na stropě, včela v květináči. Asi potřebují společnost, vypadají spokojeně. Alespoň že uchavci zústali venku. Mějte se krásně

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

NOTINO

ZOOT

ZOOT

NOTINO