Máme se

čtvrtek 18. ledna 2018
Mám tento můj výhled z postele moc ráda. Pohled na rostliny mě uklidňuje, stejně tak, jako jejich pěstování a péče o ně. Myslím, že si dodáváme energii a prospíváme navzájem. Těší mě zelené království, zvlášť v zimě, kdy chybí zahrádka a pohled z okna bývá občas trošku smutný.





Tiktak

středa 17. ledna 2018
V IKEA je několik obzvlášť hezkých dní v roce, ještě hezčích, než jsou ty "běžné". Jsou to dny, kdy dorazí vánoční sortiment a ty, kdy přijedou novinky. Je mi mdlo, snažím se zredukovat nákupní seznam na minimum. Týden rozdýchávám zúžení výběru, protože všechno si koupit opravdu nemůžu a pak na to vlítnu.


Z aktuálních nových produktů za mimořádně povedené považuji polštáře, nový porcelán v kuchyňských doplňcích a úplně nejvíc mi oči zazářily díky hodinám. Jednoduchý ciferník, minimalistické provedení a přesto jsou velmi výrazným solitérem. Nejroztomilejší jsou ty se stojánkem a věšákem jako má ramínko na šaty.



Růžová je dospělá

úterý 16. ledna 2018
Ve filmu, co mi běžel jako kulisa, jsem viděla pána, který měl růžový sametový cylindr. To bylo tak chic. Růžová totiž není jen sladká nebo pro děti. A navíc, jak jsem pronesla ve svém silvestrovském výlevu, růžové brýle mi nikdo z nosu nesundá - a ty v té koláži, ty teda jsou.

Přála bych si růžový cylindr, určitě by plnil přání jako buřinka pana Tau (ty jo, růžová buřinkáááá???). Vidím cylindr a už to jede... Můj šatník je už pár měsíců černý, nejbarevnějším kouskem v něm jsou mé šedé džíny. Čím víc barev doma, tím víc strohosti v šatníku, asi. :)



Příroda čaruje

pondělí 15. ledna 2018
Příroda tvoří dech beroucí krásu, takovou, že pohled na ni mě dokáže vystřelit na Mars. Vánoční kaktus jsem si koupila v IKEA. Dva roky mi doma skomírá, každé poupě zaschlo, listy nevalné, a já ho za to neměla ráda. Když letos přivezli do IKEA novou várku a já viděla tu krásu kvetoucí, řekla jsem si, tak to teda ne. A tak jsem doma tomu svému nebohému zelenému příteli vybrala nové místo, nový obal, pečovala o něj ještě víc než dřív...a on samou láskou rozkvetl. "Nejsem pyšná, neuvadl." :) Jsem pyšná, (za)na něj.





Sunday mood

neděle 14. ledna 2018
. . .

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7

Kuchařky

sobota 13. ledna 2018
Větu o tom, že kávový kout má opět novou podobu už mám trochu strach napsat. Kolikátou už???
Moje sbírka kuchařek má důstojné místo. Spousta z nich nejsou jen knížky plné receptů, jsou psány jako příběh autorů, můžete nahlédnout do jejich domovů, máte možnost tak trochu "cestovat", poznat nová města a místa, dočtete se o zvycích a tradicích různých zemí.

Kuchařky jsem měla různě po bytě, část v kuchyni, něco v obýváku, i v něm asi na třech místech. A pak hledejte tu, kterou právě potřebujete. Můj top výběr je od dnešního dne na jednom místě. Všechny mám teď po ruce a hlavně na očích.










Vítr a květina

pátek 12. ledna 2018
zdroj


Milenci, zapomeňte na Vaši lásku 
a potěšení z této touhy,
ona - okenní kvítek,
on - vítr mrazivý pouhý.
Když polední žár
roztavil mléčný závoj skel
a chycený žlutý ptáček
v melodii nad ní visel,
označil prohlubní její okenní tabuli,
nemohl si pomoci, označil
a jen se mihnul kolem,
znovu s tmou se navrátil.
Byl zimní vítr
složený z ledu a sněhu,
neživých semen a svobodných ptáků
a lásku chtěl znát, něhu.
Na parapetu kvílel,
lomcoval rámem, 
jako by svědkem být chtěl,
těch, kdo v noci leží a bdí.
Snad napůl zvítězil,
aby se jí zmocnil
ze zrcadla, jež oheň osvítil,
a horkem vypáleného okna.
Ale květina se na stranu naklonila,
nevěděla, co říct,
a ráno vítr objevila,
tisíce mil vzdálený.

Robert Frost
 

Pytlíkov

čtvrtek 11. ledna 2018
Tímto termínem nedávno okomentovala má kamarádka příspěvek, který jsem sdílela na svém soukromém profilu na facebooku. Sdílela jsem video Greenpeace a pitvy žaludku velryby a taky reakce, kdy se státy rozhodly bojovat proti plastům a hlavně proti igelitkám a sáčkům. Ona napsala "Jsme tady jak v Pytlíkově". Myslím, že výstižněji to ani pojmenovat nelze. Je to přesně tak. Aspoň já mám pocit, že co je zadarmo, tak beru. V případě igeliťáků, tak škubu. Opravdu má téměř každý potřebu si zakoupené pomeranče, rajčata a banány umístit do plastového pytlíku? A důvod? Co teprve kdejaká bylinka, prodávaná rovněž v plastu. Ať už roste, či je naporcovaná.

Včera jsem procházela obchody, abych vyplnila čekací chvilku. Nekoupila jsem nic, za odměnu jsem byla svědkem zajímavého dialogu v H&M.

Zákaznice: A tašku?
Prodavačka: Za tři koruny, paní. Podle nového zákona.
Zákaznice: Noooooooooooooooooooooooo, tak mi ji teda dejte.
Prodavačka: Chcete ji za tři koruny?
Zákaznice štěkne: Samozřejmě!!!!!!!!!!!!!!!!! (hromy, blesky)
Prodavačka: Na mě se nezlobte. To je ze zákona! (já bych jí dala přednášku na téma plasty a životní prostředí!).
Zákaznice: Hmmmmmmmmmmm.......ehm ehm, sakra a hromy blesky znovu.
Prodavačka: Paní, tak to mají všichni. Je zákaz igelitových tašek. Buď to zaplatíte nebo nic.

Já osobně to nechápu. Igelitku bych si nevzala, nezaplatila, mám triliardu chic plátěných tašek a za plast nemíním platit ani po něm netoužím, ani zadarmo mě nikdo nedojme. Nechci. Tečka.

Jaký je váš názor?

zdroj


Se češu

středa 10. ledna 2018
Vlasy už mi dorostly tak, že můžu začít hledat účesy. Už to nemusí být každý den totéž jako tomu bylo u krátkých. Mašle, jak jsem si naordinovala ve svém visionboardu, nosím. Nově jsem si nechala ustřihnout ofinu. Ta mě baví, ale občas překáží při práci. Hledala jsem co s tím. Mám řešení (fotka slečny č. 4). V žádném případě nemám takovou hřívu, tipuju to tak na pětinu. Ale rozježený drdol v kombinaci s čelenkou z toho vytvořím, juch. O level výš postoupím, až se naučím plést "pinterestí" copy (mám jich plnou složku), z těch mi jde vážně hlava kolem a kolik srandy si užiju před zrcadlem, když se pokouším zaplést něco sama sobě.

Mám z těch mých vlasů až dětinskou radost a živě si vzpomínám na to, když jsem se o letních prázdninách před vstupem do druhé třídy rozhodla nechat si narůst ohon. Cítím to stejně jako tehdy, já vážně nikdy nedospěju. A taky jsem zvědavá, kdy to zase ostříhám. Právě teď mě ale baví nakupovat tyto holčičí nezbytnosti do vlasů.

Malá změna, velká změna

úterý 9. ledna 2018
Ten samý prostor několikrát jinak a pokaždé má šmrnc a šťávu. Téměř ve všech případech stejná pohovka, stačí jen vyměnit polštáře, přidat nebo vynechat koberec, s obrázky na zdi nebo taky ne, konferák maličko doleva a změna neuvěřitelná. Pro mou povahu, která má potřebu mít kolem sebe neustále něco jinak, úžasná věc. Rychle, jednoduše, bez velkých finančních investic.


A barvy, ty mě pořád tak baví.







zdroj 

Mr. Church - Děkujte Myyně

pondělí 8. ledna 2018
Pokud mám jednoho jediného čtenáře, který nesleduje Myyny blog, tak budu šťastná. Ne proto, že nečtete Myyny blog (každý svého štěstí strůjcem :), ale že nebudete ochuzeni o film, o kterém na svém blogu v sobotu psala. Proto o něm píšu dnes na blogu já. Jsem vděčná za každý film, na který mě někdo upozorní a jsem šťastná, že jsem viděla právě tento. Nezmíním o něm vůbec nic, ostatně jako vždy, když vám píšu o knize nebo filmu. Nechci vám nikdy nic prozradit, nechci vás ochudit o jeden jediný prožitý detail, který si vychutnáte sami, protože si ho sami všimnete a nebudete na něj upozorněni předem.

Mr. Church. Milou podívanou přeji, protože jestli film může mít srdce, tak tento ho má.


Sunday mood

neděle 7. ledna 2018
...color of the new year! PANTONE, Ultra Violet 18-3838.



Jen jedna

sobota 6. ledna 2018
Někdy stačí jen jedna poutavá a zdařilá fotka interiéru k tomu, aby vás natolik zaujala, že najednou vidíte i to, co na fotce vůbec není. Přesně víte, jak pokoj pokračuje v místech, která nejsou v záběru, jaký pokoj sousedí s tím na fotografii, kdo v něm bydlí, možná máte dokonce pocit, že v něm bydlíte vy. Cítíte vůni kávy, kterou jste si uvařili k dokončení rozmalovaného obrazu...i když vůbec nejste malíř a neumíte malovat obrazy.

Mám moc ráda, když bydlení vzbuzuje fantazii, vybízí vás k přemýšlení a tvoření, když vás inspiruje. Proto je moc důležité bydlet tak, jak vy sami chcete, protože vaše bydlení musí působit na vás. Nemá ohromovat a těšit nikoho jiného, jen toho, kdo v něm bydlí. Barvy nebarvy, design nedesign, staré nebo nové. Bydlení je umění a je moc fajn, že pro to, aby výsledek stál za to, nepotřebujete žádnou školu ani návod, žádná pravidla, žádné hranice. Jen se u toho dobře bavte.

To vše jsem vymyslela na té červené židli... ;)


picture via pinterest


Sen ve snu

pátek 5. ledna 2018
zdroj


Polibek na čelo dejte mi!
Teď, v tuhle chvíli loučení,
pak mě nechte učinit doznání -
nejste tak špatná, za jakou považují Vás,
a že mé dny byly sen, zdá se mi to snad.
Teď, když naděje odletěla, pryč je,
v noci i ve dne,
nikdy nebo v iluzi,
je to proto, že méně mizí?
Vše, co vidíme nebo se nám zdá,
je ale sen uvnitř sna.
Stojím uprostřed vřavy
vlnobití pobřeží trápí,
a držím v ruce mé
zrnko písku zlatavé.
Jak málo! Zatímco mizí
skrz prsty do hlubiny.
Přestože nikdy nepláču, plakal jsem nyní!
Bože! Jsou snad mimo mé chápání
tahle spojení pevná?
Ó Bože! Mohu snad najít záchranu
alespoň pro jednu, pro jednu tuto nelítostnou vlnu?
Je vše, co vidíme nebo se nám zdá,
jen sen uvnitř sna?

Edgar Allen Poe

To mě ba

čtvrtek 4. ledna 2018
Ráda projíždím pinterest, pro radost, inspiraci, uklidnění, bo obrázky. Je to pro mě zároveň nejlepší inspirace co se oblékání týká. Mám několik oblíbených módních blogů, ale nepřispívají s takovou intenzitou, jakou bych si představovala. Pinterest je tedy jistota. :) A když najdu povedený outfit, pustím se do toho, jak ho "poskládat" a hlavně upravit sobě na míru. :) Relax.



IVAR slaví 50. narozeniny

středa 3. ledna 2018
O IVARU, jednom z nejvariabilnějších výrobků, které IKEA nabízí,  jsem už jednu ódu sepsala. Bylo to předloni v červnu, zde. Letos však slaví 50. narozeniny a já jsem měla to štěstí realizovat jednu výstavu. Byla to velká zábava, ale taky pěkná dřina, i to však k tomu všemu patří a když si po navrtání a zavěšení nábytku můžete zanatírat, jste ve svém živlu. To mi věřte. Pár fotek z realizace a v pátek "otvíráme", tak se přijďte podívat. :)







Plánování: Terka
Realizace: Andy, Peťka a já

Visionboard pro nový rok

úterý 2. ledna 2018
 . . .






Moodboardy tvořím celý rok, motivační hesla na mě fungují, ale o visionbordu jsem se dozvěděla až díky mé nové kolegyni a kamarádce (je to moje guru také přes knížky). Měla svůj visionboard připíchnutý na nástěnce v práci. Musela jsem vyzvědět, co je to a zatoužila po svém vlastním. Děkuji, Peti! <3


Asi to není všechno úplně čitelné, ale já si to vytisknu na velký formát a budu to mít stále na očích. 

Ve zkratce asi takto:
Jsem na sebe pyšná, věřím si, mám pořád spoustu inspirace pro svou práci, cestuju, čtu, čtu a čtu, dělám si radost, nesnažím se zavděčit lidem, kterým je to putna, jsem zdravá a do života se mi vrací káva, mám dlouhé vlasy a nosím mašli:) (musím být trošku marnivá a né mít pouze ušlechtilé cíle, to proto, abych se cítila v pohodě a měla dobrou náladu), nepřibírám, maluju, móda a design mě pořád baví, mám stále dost lásky a radosti, tolik, abych ji mohla posílat dál a pomáhat, jsem vděčná.

P(S)F 2018

pondělí 1. ledna 2018
. . .


Nechte se popíchnout, ale ať vaše cesta novým rokem není příliš trnitá... :)

ZOOT

ZOOT

NOTINO

NOTINO