Čí prsty utkaly vám,
mé stromy, závoj váš?
Je jaro, já si zpívám,
nemyslím na rubáš.
Nemyslím na rubáš,
nač ty však myslíš asi,
když v květ se zadíváš?
Řekni, nač myslila jsi?
Řekni, nač myslila jsi.
Já vím, ty vidíš snad
v závojích svoje vlasy
a bílý, bílý šat.
Jaroslav Seifert
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Vám za milé komentáře!