U kávy s...

úterý 3. dubna 2018

O špercích od yo_soy jsem psala dvakrát. Poprvé, když jsem je objevila a podruhé, když má sbírka čítala už pěkný počet kousků. Myslím, že pokud v životě máte někoho a něco potkat, tak se to stane. Péťa a její tvorba mě v tom jen utvrdila. Je tak tichá a nenápadná, přesto jsou její šperky přesným opakem. Když se koukám v čase zpět, není ani trochu nenápadná. Má skvělý vkus a styl, je originální a svá, stejně jako její šperky. Velmi jednoduché, přesto výrazné, poutající pozornost, povznesou každý outfit, dávají pocit jedinečnosti, nosíte je hrdě.... A tak nebýt kolegyně, která na projektu (můj pracovní pobyt v Praze na podzim 2016) nosila její šperky, možná bych se s Petrou ani neseznámila. U ní jsem však viděla poprvé geometrické srdce...

Petra je absolventkou oboru průmyslového designu SŠUD Brno. Při vysokoškolském studiu teorie a dějin umění se specializací na design se začala věnovat tvorbě šperku a módních doplňků, absolvovala stáž v ateliéru K.O.V. (UMPRUM Praha) a šperkařský kurz  na UUD ZČU Plzeň.
Pod značkou yo_soy tvoří od roku 2009.
...vše je jak má být a já mám svou krásnou sbírku, na kterou jsem velmi pyšná a moc ráda všechny yo_soy náhrdelníky nosím. Od žádného jiného designéra nemám tolik kusů ve sbírce. Autorské šperky mi dávají pocit výjimečnosti a já si v tomto případě připadám, jako bych měla svou dvorní šperkařku. Ach! <3



Jak ses dostala k tomu co teď děláš? Myslím ten první nápad, myšlenka..... Čím a kdy to všechno začalo?

Nevím, zda se dá mluvit o jediném okamžiku… je to spíš dlouhá cesta, na které se všechno pospojuje. ;) Od dětství mě bavila výtvarná tvorba, už od patnácti jsem věděla, že se chci věnovat užitému umění, designu. I když to pro mne bylo celé abstraktní a perspektiva, že se tím budu moci uživit, více než nejistá... Nejvíc mě to ze začátku táhlo k módě. Povedlo se mi ale už věnovat různým oblastem designu. Ta různorodost se mi líbí a je to můj život. ;)

Tento rok jsem se naplno zaměřila na šperk, svoji značku yo_soy. Založila jsem ji v roce 2009, hlavně díky impulsu kamarádek, které v té době začaly tvořit doplňky a motivovaly mne dát taky něco k prodeji na internet - bylo to tehdy něco nového, doprovázeného velkým zájmem. Společně jsme vyrazily prodávat na první fashion markety, sama za sebe bych se bála. ;) Ráda na to období vzpomínám, byla jsem tehdy na rodičovské se synem, dokončovala jsem studium a celé to okolo bylo nezávazné kreativní dobrodružství a měla jsem prostor učit se, zkoušet, hrát si...

Není tedy divu, že moje prvotiny byly hodně hravé úlety.Vzápětí mi ideově pomohla posunout stáž v ateliéru K.O.V. u Evy Eisler na UMPRUM.  Netvořím tedy tak výrazné šperky/objekty jako absolventi ateliéru, ani mne moc neláká klasická drobná šperkařina – mám spíše blíže k východiskům průmyslovému designu, který jsem studovala na střední. Myslím, že se v mé tvorbě taky odráží záliba v textilních materiálech. Ty mne baví snad od třinácti let.


Co máš na své krásné práci nejradši a co je pro Tebe největší inspirace?

Příjemné je samozřejmě právě rozvíjení nových nápadů. Myslím, že inspirace se v nás dlouhodobě střádá – je všude a jen musíme mít otevřenou vnímavost, abychom ji dokázali využít. Není špatné si občas udělat odstup, vypadnout z každodenního koloběhu, odpočinout si, vycestovat, nadechnout se… Máme pak možnost vidět věci, které běžně přehlížíme, využít  různorodé zkušenosti, věci snáze zaklapnou do sebe. 

Hodně mne inspirují samotné materiály, co se mi dostanou pod ruku, a hra s nimi… Když trávím čas dílenskou prací, je to pohlcující, čas utíká rychleji, než by člověk chtěl – a to je vždy pozitivním znakem – není přece nic horšího, než dělat práci, při které se čas nekonečně vleče. :)

Mám taky hodně ráda fázi focení a prezentování výsledných šperků, ať už na internetu nebo na marketech. Setkávání se zákazníky, komunitou dalších tvůrců nebo majiteli obchodů je to, co mně dává obrovskou energii a chuť v tom koloběhu pokračovat. Je super být součástí tohoto „ekosystému“.


Máš své povolání snů nebo je nějaké, o kterém zatím sníš? Vyber si cokoliv!!!

To, že se můžu živit designem, je splněný sen! Sním ale o tom, aby to tak šlo i dál, abych měla energii a chuť se stále posouvat. Do budoucna bych ráda měla svůj showroom, anebo rovnou obchod, kde bych představovala nejen svoji tvorbu, ale hlavně dalších autorů… Je to ale zároveň velký závazek, teď si vážím svém svobody. :) Jsem takový pragmatický sníč. ;)


Nejlépe strávený den...? Čímž se dostáváme také ke koníčkům. Co tě baví?

Vždy se těším na den strávený „na cestě“. Je jedno, zda jde o výlet do přírody nebo města; jednodenní či vícedenní; jedu sama, nebo s doprovodem.  Může být i pracovní (u mne se to stejně propojuje). Naplňující jsou pro mne nové impulsy, otevřená vnímavost kolem jinému světu okolo. Je to pro nadechnutí se,  svoboda a zároveň těšení se domů. ;)

A co mne dál baví? Důležitá je pro mne hudba – i když jen poslechově, sama jsem hudební antitalent. :) Ze sportu vede jóga. Hodně ráda koukám po architektuře, hlavně po poválečném modernismu, brutalismu a tak.


Existuje film nebo knížka, jejíž příběh bys chtěla žít?

To plynule navazuje na moji předchozí odpověď, protože bych zvolila z žánru road movie. ;)  Ta svoboda, otevřenost vůči následujícímu okamžiku …  Mám ráda třeba českou Jízdu nebo Mexickou jízdu. Jen ty konce bývají poněkud osudově tragické, těch už bych se účastnit nemusela. ;)


Protože se na blogu věnuji bydlení...co máš doma nejradši, bez čeho by ses neobešla? Sbíráš třeba něco?

Abych se cítila dobře, potřebuji vzdušný prostor, světlo a trošku zeleně ( jsem moc ráda, že mám i balkón). Necítím se dobře v zahlceném prostředí. Nezavalit se ale věcmi, je v dnešní době náročné, zvlášť, když se  pohybujme v designu a vidíme tolik krásných věcí, že? Podvědomou potřebu je vlastnit mi naštěstí znesnadňuje podnájem a představa stěhování. ;)

Pár pěkných předmětů jen tak pro radost samozřejmě mám, připomínají mi většinou nějaký okamžik, osobu, místo. Jestli mám něco tendenci sbírat, je to sklo -  snad k němu mám blízko kvůli jeho transcendentálnosti, která opticky nezatěžuje prostor. Fyzicky je ale těžké dost, takže brzdím, mám jen pár kousků. :)


Tvé vysněné místo pro život? Nemusí to být město nebo kontinent, klidně třeba chalupa....řekni cokoliv, co tě napadne. :))

Líbilo by se mi mít svoje malé zázemí a odtud občas vyrazit na pár měsíců na jedno místo, objevovat je, nasávat atmosféru, tak lehce zpovzdálí... Vybrat si jen jedno místo je hodně limitující - Skandinávie je úžasná… ale jižní Evropa taky… Takto bych měla svůj domov v Brně, kde se cítím dobře, a občas se jela „obohatit“ jinam a s radostí se vracela domů...
 


Děkuju, Peti! <3

2 komentáře

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

NOTINO

NOTINO