Mně všecko tak trvá

pondělí 23. července 2018
V březnu roku 2016 jsem na aukru vydražila starý stativ s úmyslem na něj namontovat světlo. Vybrala jsem Hektar z IKEA, pro jeho industriální design a kovový materiál. No, tak sláva, po dvou letech je hotovo. Tento nápad snad ani nejde označit štítkem DIY, ale přimhouřím oko a druhé raději zavřu. Hektar se dá totiž jednoduše upevnit díky svorce (takové to, čím připevníte třeba svěrák na ponk), kterou dotažením matky zašroubujete a je to. Žádné nářadí, jen dvě ruce. Mně se to tak líbí. Konečně mám lampu na čtení.

PS: Že je stativ takto vysoký jsem rovněž zjistila až teď.



Sunday mood

neděle 22. července 2018
. . .

1 | 2 | 3 | 4

(NE)žehlící prkno

sobota 21. července 2018
Včera jsem se odhodlala a vyzbrojena (jen) odvahou vyrazila probojovat si cestu naším sklepem. Ani nevím, po čem konkrétně jsem šla pátrat a razíc si cestu krámama všeho druhu a vyhazováním překážek ven ze sklepní kóje jsem narazila na dětské žehlící prkno koupeno před cca 15 lety v IKEA. "Hmmm, fajn stojan...." říkám si.

A je to. Původně na tomto místě stála lavice, ale ta byla z ložnice přestěhována do obývacího pokoje a jsou na ní teď knihy. V ložnici bránila v otevírání křídla balkónových dveří, což je v létě více než žádané.

PS: Mám svou první Adélu (čti "masožravku").



Knihy

pátek 20. července 2018

 
zdroj

       Kdykoliv začneš číst knihu, cítíš se, jako bys nastoupil do vlaku, který tě veze na prázdniny.





Z knihy Anonia G. Iturbeho Osvětimská knihovnice

Rostlinná razítka

čtvrtek 19. července 2018
Ráda hledám na etsy. Něco, co by mě nadchlo, co ještě nemám, neznám, co by mohlo potěšit oko a rozšířit sbírku kreativního vybavení. Tentokrát jsem byla velmi úspěšná. Hned ze dvou důvodů. Téma stále aktuální, rostliny a za druhé razítka, protože z razítek nevyrostete. Ty si zamilujete jako malí a zůstane vám to napořád.

Cena přijatelná, poštovné ze Španělska rovněž, odkaz zde -  obchod CassaStamps a nenabízí pouze ty rostlinné.








Knihy jsou lék

středa 18. července 2018
. . .

Jistě, kultura není zapotřebí k tomu, aby člověk přežil. K tomu slouží chléb a voda. Je pravda, že s chlebem k jídlu a s vodou k pití člověk přežije, aby však přežilo lidství v člověku, to nestačí. Nedojímá-li nás krása, nezavřeme-li oči a neuvedeme-li do pohybu mechanismy představivosti, nejsme-li schopni klást si otázky a spatřit hranice naší nevědomosti, jsme buď mužem nebo ženou, nikdy však člověkem. Není nic, co by nás odlišilo od lososa, zebry nebo tura pižmového.

. . .

Antoni G. Iturbe
Osvětimská knihovnice





....a za pár dní popíšu můj pocit z knihy, ale teď nemůžu, teď jsem jí dočetla a vydržela 412 stran bez slz, ty poslední stránky už to nešlo.

Pro ty budapešťestké mosty

úterý 17. července 2018
...které miluju, všechny, každý je jiný a všechny spojuje vítr, který vám vynahradí dech beroucí výhled. No a? ...že váš účes je všechno jen ne účes. Na každý most mám vzpomínku a po každém jsem přecházela s láskou. Vzpomínky jsou úžasná věc. I proto sleduju instagram Lídie Gulyás a nejen proto.

#budapešťjeláska






Jak je to s tím mým vstáváním

pondělí 16. července 2018
Mám dovolenou a v prvních dnech  jsem si řekla, že se naučím odpočívat = déle spát. Předsevzetí. Když mám to volno, nemusím vstávat v pět. V pět nebo před pátou se stejně každý den budím, ale já se otočila na druhý bok a spala dál. Vydržela jsem to pár dní...výsledek? Celý den úplně blbá nálada, unavená, nevěděla jsem, co bych jako měla dělat, žádný nápad, žádná radost, žádná inspirace, rozmrzelá. Měla jsem pocit, že poledne je tu nějak brzy a že ten den celý utekl hrozně rychle. Nic pro mě. A tak zase vstávám, já potřebuju režim (stejně jako to mám tady s blogem, článek každý den!) a mám opět radost z celého dne. Jsem posedlá časem. A vyspávání není pro mě, jsem z něj unavená víc než bez něj. Někdo je sova, já jsem skřivan. Četla jsem studii, kde podle vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy mezi Čechy převažují sovy a já musím říct, že mám kolem sebe samé ponocovače. Klobouček! Jak to máte vy?

zdroj

Sunday mood

neděle 15. července 2018
Mámě ♥ 






Vázy IKEA PS u nás

sobota 14. července 2018
Prvního února jsem se o nich tady zmínila a ke koupi se dostala až před pár týdny. IKEA PS vázy Iiny Vuorivirty slouží jako jako květináč pro orchideje a obal pro pryšec. Třetí prozatím nemá obyvatele.

PS: Mám i jejich šedou verzi. Jsou totiž ve slevě.











Za trochu lásky

pátek 13. července 2018
zdroj


Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel  v ledu - ale v duši věčný máj,
šel v poušti - a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

Jaroslav Vrchlický

Jen černá a bílá...a rudé rty

čtvrtek 12. července 2018
Netvrdím, že jsem svůj šatník omezila jen na dvě barvy, ale téměř. Navíc nejde jen o barvy, ale taky o základní kousky. Džíny, černé kalhoty, košile bílá a džínová, triko bílé a černé, tílko, šaty, krajka, Conversky, sandále/pantofle, sneakers a slip on, křivák, cardigan. Dost mi tento systém usnadňuje život. Každé ráno je vytvoření oblečku velmi jednoduché. Nepatřím totiž mezi ten typ lidí, kteří si věci chystají den předem večer - změnit šatník pro mě bylo jednodušší v tom, že mi už spousta věcí nebyla díky úbytku váhy, takže o důvod víc do toho jít. Bonus, balení na dovolenou, prázdniny na venkově, rande s městem, snídaně s kamarádkou...brnkačka. Toto je důkaz, že říkám pravdu, blog F*** it... Going to New York!










Další věc, která mi v létě usnadňuje život je opálení. No make-up, většinou i bez řasenky, sem tam ledabyle natřu rty červenou a hlavně, SLUNEČNÍ BRÝLE. Prosím si prázdniny napořád. Tolik mě baví.




Ateliér "skleníkoidního" typu

středa 11. července 2018
Ateliér si přeji hlavně proto, aby mělo mých "třitisíceosmsetdvacetčtyři" rozpracovaných projektů domov. Respektive, abych, když něco nedodělám, což je má každodenní realita, nemusela všechno uklízet, neboť úklid oddálí dokončení mého nápadu o měsíce až roky. Když bych vše mohla nechat ležet a za den, dva, čtyři se k tomu vrátit, jistě bych pak byla v dokončování důslednější.

Přeji si takový prostor, ve kterém bude dost světla, já budu koukat do korun stromů...a po práci legraci, vyjdu na terásku a dám si limonádu. A teď zpátky na zem, to jsem se jen zasnila u těchto fotek. Užijte si prohlížení a sněte a pro více obrázků můžete sem.












NOTINO

ZOOT

NOTINO

ZOOT