Čistě eklekticky

středa 31. října 2018
Interiérová inspirace z instagramu @lieblingsblicke, můj pracovní název pro tento byt je "eklektické nebe". Nic přehnaného, přeplácaného. I když je v bytě spousta věcí a dekorací, nepůsobí přeplácaným dojmem, naopak spíš za mě spíš uklizeně a přehledně. A barvy. Ty já teď tolik potřebuju. 








Vrátili mi hodinu

úterý 30. října 2018
Na jaře už je tradice můj článek na téma "ukradli mi hodinu" a s touto větou otravuju sebe a všechny kolem celý den. Ten den, kdy posunou čas. Teď mi ji vrátili a vrátili mi taky dobrou náladu, energii a chuť podnikat všechno možné. A tak jsem včera po práci vyrazila na kávu s přáteli (normálně bych se doplazila domů a jediné, co by přicházelo v úvahu by bylo jít na procházku s Edou) a pak do divadla. A dnes mám opět nabité odpoledne a ve středu akci v bistru a ve čtvrtek vernisáž u Soni. Co takový posun času zmůže, jaké se mnou dělá divy. Jsem odpočatá, vyspaná, a že je dřív tma je mi úplně jedno. A možná je to taky tím, že odeznívá ten hrozný úplněk.
 
V divadle jsem byla naposled před dvěmi lety, v Praze s  Lenkou, a od té doby ani ťuk. Jsem barbar, ale hodlám to napravit. Udělám z divadla rituál a budu chodit pravidelně. Včerejší komedie Dva úplně nazí muži mě v tom jen utvrdila. Už dlouho jsem se tak dobře nebavila. Výhled jsem měla krapet horší, to když na sedadle před vámi sedí mladík s účesem á la Maxim Velčovský #tonechceš.

"Aleš Krečmer, seriozní advokát, věrný manžel a otec dvou dětí, se jednoho dne probudí ve své posteli vedle kolegy z práce a oba jsou úplně nazí. Jeden ani druhý nevědí, jak se do této situace dostali. Když je oba posléze objeví advokátova žena, Krečmer dělá vše možné i nemožné, aby své manželství zachránil. Když začne člověk pátrat ve svém nitru, může si být vždy jistý tím, co tam objeví? Na tuto otázku se snaží nalézt odpověď komedie Dva úplně nazí muži, která je inspirovaná postupy absurdního divadla a úspěšně dobývá evropská jeviště."

Smekám, že herci dokázali odehrát spousty (jistě dlouhých nekonečných) minut jen s časopisem vepředu a zarámovaným obrazem vzadu, jinak "na Adama". Představení to bylo s tak vtipnou zápletkou, až se herci několikrát vyřadili z role a propadali v záchvaty smíchu, spolu s celým hledištěm.





Óda

pondělí 29. října 2018
S kým jsem si na Designbloku opravdu kápla do noty, a kdo je tedy ten jeden z top deset, slečna u stánku s názvem Óda. Až mám trochu pocit, že snad zasáhl někdo shora. Jinak si neumím vysvětlit, že jsem doteď o Ódě netušila zhola nic, pak napíšu článek o značce modranska, o tom, jak krásnou historii v ČR a na Slovensku máme, a za pár dní na to si skáču do řeči s éterickou bytostí, která má naprosto stejný názor na to, že naše tradice je silná, krásná a je na co být hrdý, a že je občas na škodu hledět moc vpřed než se ohlédnout zpátky. Koukněte třeba sem.
 





K dostání na objednávku nebo v:
@debutgalleryprague
@deelive_design
@harddecore.cz





"Óda je společný projekt Johany Němečkové a Barbory Vildové, ve kterém se namísto dohánění nejnovějších trendů naopak otáčíme a pomalu navracíme zpátky k tomu, co už tu dávno bylo. Hledáme ověřené principy starých forem a s rozvahou je přibližujeme současné estetice, abychom je navrátily tam, kam vždycky patřily."






Sunday mood

neděle 28. října 2018
. . .

zdroj

Designblok 2018

sobota 27. října 2018
Snad pro tu pauzu dvou let, snad pro absťák, který už jsem měla, ale nejvíc určitě pro tu spoustu talentovaných lidí soustředěných na jednom místě... JÁ JSEM SI TEN LETOŠNÍ DESIGNBLOK TAK UŽILA! Ani jsem nepomyslela na mnou neoblíbené výstavište v Holešovicích, protože já stále s láskou a slzou v oku vzpomínám na Designblok 2014, který se konal v Domě U Minuty či Grandhotelu Evropa. Kouzlo starých domů všemu dodávalo ještě větší šmrnc. 

Chystám články o mé top "desítce"...ještě vlastně ani nevím, kolik jich bude, ale deset jistě. Moje královna je však jasná. Nastassia Aleinikava. Tak tady střípky ze včerejška, ve fotkách.




















Večerní písně

pátek 26. října 2018
 
zdroj


V tom světě vše teď usnulo,
až na to srdce v těle.
Bůh sám ví, že to srdce jen
si nikdy neustele.
V tom božím světě zmlklo vše,
až na zvuk srdce hravý.
Bůh sám ví, žže to srdce jen
se nikdy neunaví.
Myšlenku spánek přemáhá,
s dnem noc se v bdění střídá –
jen srdce v prsou stále bdí
a tam si lásku hlídá.
Vítězslav Hálek

Úplněk úplňků

čtvrtek 25. října 2018
Nevím, jak to máte s úplňkem vy, ale já se měním ve vlkodlaka. Většinou už dva dny předem. Ani se nemusím dívat do kalendáře. Já úplněk poznám v sobě a to doslova. Stane se ze mě zuřivá saň a není ani trochu dobré si to v tyto dny se mnou rozházet (to vlastně není dobré tak nějak obecně). Taky je velmi dobrá kombinace úplněk a PMS, to se pak bojíte sama sebe. Ta včerejší svítící koule na noční obloze mi dala pěkně zabrat.

No, každopádně po včerejšku jsem se odhodlala a rozhodla a budu na sobě pracovat. Celkově jsem za poslední rok hodně věcí změnila a chci v tom pokračovat (záměrně nepíšu "ráda bych" jelikož se mám vyvarovat podmiňovacího způsobu - to je další věc, kterou jsem se naučila....a taky neříkat "hrozně moc líbí" a "strašně krásné"...ale říkat "velmi líbí" a "velmi krásné"....). :D :D Tolik k mé proměně.


Úplněk? Poznáte? Má na vás vliv? Migréna? Nespavost? Nebo nic????




Co mi dnes zlepšilo den? Moje trpělivé a empatické kamarádky v práci. Velmi chic a milá paní, která mě v IKEA přišla pozdravit a říct, že čte blog. Děkuji, zdravím a mávám, potěšila jste mě převelice. Do třetice, nové vlasy.

Peršany

středa 24. října 2018
Jsem zblázněná do perských koberců. Jestli jsem si nikdy nepomyslela, že budu milovat starožitnosti typu porcelánová soška, tak perský koberec byl ještě asi sto tisíc kilometrů za tou porcelánovou soškou. No, ale něco se změnilo a já je miluju, v IKEA je chodím ráno hladit a zkoumat, jak jsou tkané, přemýšlím si, kdo je utkal a proč pro něj vybral právě tento vzor. Jediné, proč ho ještě nemáme je náš Eda a jeho bílá srst.

Líbí se vám tento typ koberce?











Modranska

úterý 23. října 2018
Značka s úžasným sortimentem a tradicí. A já si pořád říkám, proč my se honíme po všem trendy a skandinávském, když máme cibulák a české sklo a nebo blízko na Slovensku tuto krásu jménem modranska. V Modré, kde sídlí, jsem kdysi byla na svatbě úplně cizích lidí, dělala jsem garde kamarádce, a náramně si to tam užila. Jako dárek jsme my svatebčané dostali malou keramickou drobnost se jménem nevěsty a ženicha. Moc milé.









Zpátky k výrobkům a samotné značce, jejíž příběh začal v roce 1975 díky Marianu Liškovi. Ten nastoupil jako učeň do vyhlášené modranské keramické školy, kde zůstal i po ukončení studií pracovat jako hrnčíř a později jako mistr. V roce 1990 si založil vlastní dílnu, které se později stala základem té současné. Dnešní podobu dostala modranska  díky synovi Jakubovi, který se po studiích keramiky, architektury a designu na ŠÚV a VŠVU v Bratislavě a University of Plymouth v roce 2009 vrátil do otcovy dílny a vnesl do ní nové postupy a nápady.











Já jsem tradiční a folklórní vzory miluju a u značek s historií preferuji tradici. Nemám potřebu pořídit si celý "servis", ale pár kousků rozzáří domácí sbírku nádobí, jsem si jistá. Pro toho, kdo není klasik a je pro něho tradiční vzor příliš, Modranska jde s dobou a má taky minimalistické vzory


 zdroj modranska

NOTINO

NOTINO.CZ

ZOOT

ZOOT