Froken Frida

čtvrtek 24. ledna 2019
Na instagramu jsem našla další "kramářku", která kolem sebe stejně jako já potřebuje mít miliardu věcí. Zamilovala jsem si hlavně její kuchyň, se všemi vařečkami, dózičkami, poličkami, obrázky, kytkami, miskami, srdcem a atmosférou. Majitelka je velká sympoška, hledejte Fridu Lundgren.








Uplynul měsíc od Vánoc. Letí to a já se raduju, že je leden u konce. První černobílý měsíc je skoro za mnou. Tak ještě jeden. A dělám přesně to, co se dělat nemá. Žít stylem "až bude po....zkoušce/prezentaci/přestavbě/předávce/daních/výplatě...". Žádné přeskakování a těšení se . Žít a prožít každý den, zapiš si to za uši.

Mám trest

středa 23. ledna 2019
Musím dočíst včechny rozečtené knihy! Začalo to hrozným pondělím. Hrozné proto, že bylo po prozaháleném víkendu a kvůli teplotě jsem navíc nešla do práce. Takže výčitky, že nic nedělám a to mi na náladě nikdy nepřidá. Večer už jsem skoro pokousala sama sebe. Takže režim. "Když už nic neděláš, dočteš všechno, cos načala...". Navíc se vysvětlila moje hrozná nálada. Úplněk, jasnačka, že ano?! A ve zprávách říkali, že je nejdepresivnější den v roce jménem "BLUE MONDAY". Když to má i jméno a vzorec pro výpočet (fakt to říkali), tak to platí. Jakmile se vysvětlila moje blbá nálada, hned se mi zvládala lépe. Navíc mi napsala Legína a nebyla na tom o nic líp, takže sdílená starost poloviční starost, víme?!

První z rozečtených knih jsem dočetla ještě ten večer. Byl to Magický průvodce městem pod pahorkem od





, za včerejší filmové tipy, jste nejlepší a já mám seznam na několik týdnů! Jsem šťastná, máte vkus. Pusu

Potíž

úterý 22. ledna 2019
Potíž s dobrými filmy je ta, že když pár takových vidíte, je laťka nastavena tak vysoko, že vás jen tak něco nenadchne - můj aktuální stav. Tak jsem vsadila na starou dobrou klasiku a znovu zkoukla Fridu, Dívku s perlou a Malé ženy. Ty mimochodem dávají ve středu na Prima Max. Jako knížku jsem Malé ženy četla na základce a prožívala u ní své malé vnitřní drama a příběh mě nadchnul, slzavé údolí taky bylo. U filmu se to tak úplně nedostavilo. Vím, že příběh v knize bude vždycky poutavější a vyprávění se do filmu "vpašovat" nedá...ale stejně.











Malé ženy




Stále myslím na Smutnou neděli a Za zavřenými dveřmi, Tak dlouho tě miluji... Máte pro mě nějaký tip?

Předsíň

pondělí 21. ledna 2019
Po uklizení vánoční výzdoby působí byt tak nějak svěžeji. Minulý týden jsem zasvětila úklidu. Dávala věci na své místo - v tom jsme s Tomem trošku nedůslední, taky se snažila, aby naše bydlení bylo funkční a ne, že se nedostanem k zásuvce, protože jsem do cesty postavila prales. Zdaleka nejsem u konce, ale nemoc má přednost, víkend jsem proležela, pokračování příště.





Taky už se prodlužuje den, všimli jste si? Víc světla dělá zázraky, i pokojovky to cítí. Známka toho, že jaro jistě přijde je, že pilea přestala žloutnout a celá zase září svou čerstvou zelenou. Moc se těším na jaro.





Sunday mood

neděle 20. ledna 2019
Česnek, papričky habanero a slivovice. Ne, že by bylo mým přáním smrdět česnekem, být zpitá pod obraz a mít dvě hodiny nafouklý ret jak po botoxu - to zařídí ty papričky a pokud v chilli papričkách nejste kovaní, do habanera se nepouštějte! - já jsem jejich uctívačka). Nechci ani vyplašit upíry nebo Toma. Chci, aby se mě bála rýma. Takže můj 100% přírodní recept je silná česnečka, do které hodím "přiměřené" množství papriček pálivých #jakkdovydrží a dezert je ovocný čaj s medem, citrónem a panákem slivovice. Jestli vás do té chvíle pálila sliznice, věřte, že tímto ji naprosto umrtvíte. Je to náramný pocit! Oči vám polezou z důlku konečně z jiného důvodu než je nekonečné kýchání.



Rýmečková sobota

sobota 19. ledna 2019
Od včera rýma, taková ta, kdy bez kapesníku ani ránu, jinak to máte na bradě. A to jsem si plánovala, jak budu cvičit. Tak si aspoň libuji, že mám novou konvici, protože hektolitry čaje jsou teď dost aktuální. Navíc, já si obvykle potřebuji udělat černý čaj do konvice, kávu a ještě bylinkový do šálku. V této konvici uvařím 1,5 litru vody. Moje míra.

PS: A píská! (smajlík se srdíčky místo očí!)

Užívejte víkend!







IV

pátek 18. ledna 2019
zdroj


Tak vzdálená, však úsměvem
tak vždycky blízká pro naději,
jako bych zahléd za oknem
ten vějíř, který ovíjejí
prsty té útlé ruky její.
To nebyl vějíř, to byl led
a jeho květy ovíjejí
mou otázku i odpověď.

To nebyl vějíř, ledové
jen květy kreslí v okno zima,
však z divotvorné harfy tvé,
z té harfy, která strach náš snímá,
mluví k nám země před očima - 
a nehty z bílé perleti
nad nástrojem, jenž strach náš snímá,
prudce sis vryla do pleti.

Jaroslav Seifert
sbírka Vějíř Boženy Němcové

Kate M

čtvrtek 17. ledna 2019
V roce 1994 jsem byla na základní škole a bylo mi třináct - všem holkám ve třídě narostla prsa a mně ne. Pro pár "chytrých" hlav to byl důvod na mě pořvávat, že kde nic není ani smrt nebere a podobné nejapnosti a tito lidé ve mně na pár let vypěstovali dost slušné komplexy. Když jsem kolem někoho procházela, měla jsem zkřížené ruce na prsou a nosila vesty, jako by to mohlo něco změnit.

V tom samém roce začala v ČR vycházet ELLE a já byla šťastná, že ji moje starší ségra začala kupovat. Propadla jsem světu modelek, četla články jako zběsilá, umírala nedočkavostí, kdy budu mít v ruce další číslo. Toužila jsem být taky modelka (haha). Včera měla narozeniny Kate Moss a já si vzpomněla na své komplexy z puberty, ze kterých jsem se taky díky ní otřepala a přestala se trápit. Protože ona byla taky holka, co má jedničky a byla krásná a obdivovaná a byla v ELLE.




...kéž by každý z nás našel v životě svou "Kate Moss". :)

Dešťovka

středa 16. ledna 2019
Dešťovka je pro leden zvláštní téma. Navazuje však na téma péče o pokojové rostliny v zimním období. Aby bylo jasno, dešťovku mi naši na podzim načepují do zhruba dvaceti lahví, když vypouští barel dešťové vody na zahrádce a to je má zásoba na zimu pro tillandsie, parožnatky, masožravku a další vlhkomilné rostliny. V kuchyni tak máme v zimních měsících bordel a já dělám, že ty nádoby s vodou nevidím. Možná jsem praštěná, ale pro moje pokojovky všechno. Dá se "chytat" sníh, ale můžete se na sněhové přeháňky u nás spolehnout? Zvlášť po posledních zimách? Letos to je se sněhem paráda, ale nebývá to tak vždycky. Toto je náš obývák zabydlený pokojovými rostlinami (pokračování je v kuchyni i ložnici!), spousta jich je v létě na balkóně. V zimě tak máme doma džungli a topení se snažíme omezit na minimum. Tak tak je to s tou "zimní" péčí o pokojovky.

Co se dešťovky týká. Přemýšlím, jak v tak hrozném a znečištěném ovzduší, jaké na karvinsku je, může dešťovka prospívat kytkám, ale sama vidím výsledky... Ony chrochtají blahem.




Dvě knihy jednou ranou

úterý 15. ledna 2019
Když jsem dočetla Osvětimskou knihovnici a byla té knihy plná, plná všeho, smutku, emocí, dojmů a hlavou mi proudilo milión myšlenek, dala jsem sem jen pár vět z textu a o knize se rozepsat slíbila, až se trochu uklidním a vydýchám. A tak uplynulo půl roku? K Vánocům jsem dostala Tatéra z Osvětimi. Obě knihy vystihuje totéž. Mít opravdovou hromadu štěstí a ještě větší kupu odvahy, odhodlání a daru "být nad věcí" a pak koncentrační tábor člověk přežil (???). Na každé straně knih jsem přemýšlela, zda je lepší umřít nebo přežít. Zda se poté dá žít "normálním" životem, zda se dá vyrovnat se ztrátou svých nejbližších, nemyslet na hrůzy, které denně vidíte. U Osvětimské knihovnice jsem se držela a rozbrečela až na stránce, kde se psalo o tom, že se dostaly ven důkazy o hrůzách, jaké se v Osvětimi dějí a přesto bylo pro lidi, kteří mohli zasáhnout, jednodušší vše zamést pod koberec. Taková bezmoc a to jen čtete řádky o svědectví z minulosti. U tatéra byly slzy, když se potkal se svou životní láskou, volný, na ulici...tak, jak si slíbili v Osvětimi.







Do Osvětimi se jezdilo už na základní škole na "výlet" (to slovo mi přijde nepatřičné) a já se modlila, ať mě to mine. Sama jsem se tam vypravila v roce 2017. V roce, který pro mě nebyl nejlehčí ever, ale s odstupem to byl pro mě jistě rok nejzajímavější, nejvýživnější a v jistém slova smyslu nejúspěšnější. Musím říct, že určitě také proto, že jsem se do Osvětimi podívala, jsem tyto knihy o to víc prožila. Osvětim má pochmurnou atmosféru a i když se tváří jako obyčejná vesnice, to místo tíží. Lidé tam bydlí a žijí své "obyčejné" životy, chodí nakupovat do supermarketů a mají starosti jako všichni ostatní..., ale je to tam. Po návštěvě jsem každopádně přehodnotila život a jsem vděčná každý den za to, jaký je. 

Syndrom uklizení vánočního stromu

pondělí 14. ledna 2019
Znáte to taky? Nejdřív si lámate hlavu s tím, kam ten stromek probůh letos postavíte, a když je po Vánocích a strom opustí vaše bydlení, máte najednou místa jako na letišti. Letos mě to přimělo k důkladnějšímu úklidu a pro radost, aby mě ten úklid úplně neotrávil, jsem si zas šoupla nábytkem. Já mám knížek...v každé místnosti kromě koupelny! O prvenství se perou s pokojovkami. A tak si hledám inspiraci, jak je uložit a co pro jejich ukládání ze stávajícího nábytku využít, protože na knihovnu nemáme místo.

Krásné pondělí!
 



Sunday mood

neděle 13. ledna 2019
...příprava outfitů na nový pracovní týden. Inspirace.

zdroj

Naolejuji se sama

sobota 12. ledna 2019
K napsání tohoto příspěvku mě přiměly dva články. Ten první byl od Radky z blogu kusanec, ve kterém mě navnadila na nový olej "do sbírky" a druhý článek jsem četla hned následující den na fashionbook.cz a je od Timy Crofony.

Ve zkratce, dva roky zpět - Zhubla jsem, odjela od Budapešti, tam měla hezky opálený obličej, nepotřebovala se malovat a tak jsem zůstala u řasenky a občas rtěnky. Odbourala jsem mou svatou trojici make-up, pudr, tvářenka a svět se nezačal točit opačným směrem. Dokážu se na sebe podívat do zrcadla a nezhrozit se. Bonus? Cítím se mladší a svěží víc než kdy dřív. 

Letos na konci léta jsem si nakoupila oleje a vyřadila krémy. Mám ricinový olej, olej z hroznových jader, meduňku, hořčíkový....a matlám se. Ráno, večer, obličej, tělo, nehty, chodidla, vlasy, řasy...olej nanáším na navlhčenou pokožku, pro hydrataci, kdesi to psali, tak to dělám a opravdu nevím, zda je to realita, nebo se jen změnil můj pohled na samu sebe, ale je to fajn. Mně je fajn. Taky ta pohoda, když vyrazíte na cesty a do kosmetičky hodíte maximálně pět lahviček/tubiček místo původního denní krém, noční krém, krém na ruce, na nohy, tělové mléko, plětová voda, odličující přípravek, šminky..... A ty peníze, ty ušetřené, za všechny krámy, co jsem kupovala dřív, na ty si zřídím kasičku.






Oříšky pro černého papouška (23)

pátek 11. ledna 2019
zdroj

 
zas u konce a roku skon
(a my s ním také trochu hynem)
je jako ticho bez záclon
ve starém domě s mezaninem


 Jan Skácel
 

Objev týdne - The Cloud Store

čtvrtek 10. ledna 2019
Když jsem včera dávala příspěvky do stories BoBistra, reagoval na to jeden náš zákazník opravdu velmi vtipnou větou - ještě to tam běží, tak se koukněte, pokud se vám bude chtít. No každopádně jsme si pak vyměnili pár vět a on je nejen vtipný, ale navíc zručný a já už mám domluvenou schůzku a uděláme spolu rozhovor sem na blog. Cesty osudu nejsou náhoda a já jsem šťastná za život v době sociálních sítí, protože najít zajímavé lidi je o mnoho jednodušší. Takže na rozhovor se můžete brzy těšit, ale jeho práci vám chci představit hned a kromě těchto stylových lampiček, vyrábí taky svícny nebo prstýnky ze zlomených skateových desek. Recykluje! Vojta je bourák a jeho The Cloud Store můžete navštívit tu.




zdroj





Na zelené vlně

středa 9. ledna 2019
Jeden z nejzelenější instagramových profilů  - @kiki_nekko - jsem začala sledovat díky reportáži v nápadech IKEA. Nejen spousta pokojových rostlin, ale také velmi krásný a osobitý interiér. Pokud jsem luštila správně, jeho obyvatelé bydlí v Osace. Je to mladá rodina s dvěmi dětmi a jejich bydlení je můj šálek čaje. Fandové do kombinování IKEA a starých kousků, to vše doplněno o spoustu zelených přátel. Musím se vám přiznat, že jsem interiéry v Japonsku do dnešního dne považovala za minimalistické a strohé. Všechno "zenové", bambus, rohože, bonsaje, papírová stínidla. Zjištění, že tomu tak nemusí být vždycky, mě příjemně překvapilo. 













Sílá fotky

úterý 8. ledna 2019
Určitě už jsem to tady na blogu zmiňovala, síla fotky. Celkové pojetí, kombinace výrobků a na samotný konec, cvak. Fotka je to, co prodává. Instagram je toho zářný příklad. Opravdu mě fotka často přesvědčí, nebo je tím posledním "argumentem", zda ano či ne. IKEA je velká a často máte tolik práce na svém oddělení, že nový výrobek na oddělení jiného kolegy naprosto unikne vaší pozornosti. Ano, pořád platí, že kovářova kobyla chodí bosa. Případ konvice METALLISK a kávového filtru.








zdroj

NOTINO

NOTINO

ZOOT

ZOOT