Zasazeno

sobota 16. února 2019
Měly stejný osud, mini orchidej i miska. Nikdo je nechtěl. Orchidej jsem si koupila v IKEA slevovém koutku a misku našla u popelnic. Dělají mi radost, obě.

Juchůůů, dnešní jarní sobota je nejnádhernější den po dlouhé dlouhé době. Brzy jsem vstávala a s Edou jsme den začali vydatnou procházkou, po x týdnech nemám nudli u nosu ani žádný jiný neduh, celý den trávíme venku, poved se mi oběd, do toho přesazuju kytky... Ještě!
 






Vzkazuje Jan Werich

pátek 15. února 2019
... „Vy víte, že jsem neroztrhal moc podrážek cestou do kostela a kalhoty nemám na kolenou moc prošoupané od klečení. Ale na jedno jsem vždycky věřil, že nás „Pánbu“ udělal všechny stejné. Jeden je bílý a druhý černý, jeden je krásný, jako vy a já (prohodí směrem ke Škutinovi) anebo poďobanej od neštovic. Ale všem je nám zima, když venku mrzne a všichni se potíme, když praží slunce. A všichni musíme dýchat, abychom se neudusili. A všechny nás nakonec odvezou, no. Jsme smrtelní i nesmrtelní? Ale pro tohle nesmíme jeden z druhého dělat otroka. Pro tohle každý, ať jeho táta byl prezident nebo dráteník, musí mít stejnou příležitost žít plný život. Nikdo si nikdy nesmí myslet, že je něco víc nebo lepšího než ten druhý. Možná, že toho má víc v makovici, možná, že nosí lepší košili, možná, že má fortelnější ruce, možná, že má větší bicepsy. Ale tohle všechno ho jenom zavazuje, jenom zavazuje, aby toho udělal tím víc, tím víc pro ty s menšími bicepsy a s horší košilí. Jenomže tomuhle můžou věřit a rozumět jenom ti lidi, kteří mají rádi lidi. Mít rád lidi a milovat lidi, to je to celé tajemství a jediný recept na štěstí. A to platí pro všechny."


Jan Werich



Polly Fern

čtvrtek 14. února 2019
Nejkrásnější, nejmilejší. Aspoň jeden talířek bych si přála. Ilustrátorka a keramička žijící v Norfolku tvoří rozkošné nádobí, brože, ale i tisky a pohlednice. Sledujte instragram Polly Fern, moc mě baví její malovaný veselý svět.
 






Kaa-wa

středa 13. února 2019
Znáte šperky Anny Steinové? Kávové šperky? Šperky znázorňující zrnko kávy, kávovou třešeň nebo květ kávovníku... Miluju kávu a den bez ní si neumím představit. Jsem vděčná za Tomovo BoBistro, díky němu jsem mohla absolvovat baristický kurz s našimi nejmilejšími dodavateli kávy, pražírnou Dos Mundos - no báječnější kávu a lidi, kteří za ní stojí, jsme si ke spolupráci vybrat nemohli. To musel být osud. ♥

...a baristka Eliška Jandová, která v Dos Mundos pracuje, měla na pozdim na ostravském Barista Cupu šperk, kávový a díky ní jsem poznala značku Kaa-wa.

Koukejte na tu krásu! #tochceš









Stylistka Therese Ericsson

úterý 12. února 2019
Nevím, kdy začala má láska ke kolážím a kdy jsem koláže začala sama tvořit. Nejspíš to bylo i tím, že je to jediná možnost vyjádření se, protože nic jiného než skládat k sobě obrázky a věci spolu ladící, neumím. Různě je kombinovat, tak aby se co nejlépe doplňovaly, tak aby je něco spojovalo a je jedno, zda to bude barva, téma, materiál nebo nálada. Nehledejte v kolážích vědu. Zkuste to, je to úžasný relax. Koláž tvoří denně každý z nás. Je to výběr oblečení, které na sebe ráno hodíme, je to vaše polička s hrnky, šálky a dózami, koláž je taky vaše knihovna či televizní stolek. Koláž je styling.

Ráda proto prohlížím portfolia stylistů, spoustu jsem jich objevila díky fotkám na IKEA webovkách. Dnes je to Theresa Ericsson, její instagram tady.






Fotograf Lina Arvidsson




Fotograf Fanny Hansson

Fotograf Henrik Pettersson






Fotograf Björn Dahlgren

Zase změna

pondělí 11. února 2019
Už ani nevím, jak vznikla další proměna nejvíc proměňovaného koutu v naší milované kuchyni, ale udála se. Myslím, že původně jsem šla přitloukat obraz na stěnu. Ten co tam byl původně je v obýváku :) a u jeho přemístění vypadl hřebík... A tak jsem rovnou ještě přeskládala police, roztřídila kuchařky a snažila se o trochu organizace. Kupříkladu velké skleněné dózy, o které jsem se při každé manipulaci s nimi - horní police nebyla ideál - bála, že je rozbiju a je to design Ilse Crawford, takže to nechceš - jsou nyní dole na stolku...a ták. Ano, hledám záminky, proč jsem opět měla potřebu hrát si na dekoratéra.
 




Nedělní koláž III

neděle 10. února 2019
. . .

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7

Krabičky

sobota 9. února 2019
Nevzpomínám si, zda jsem na blogu zmiňovala IKEA kolekci Sammanhang. Limitku, která je zaměřena na sběratele a vetešníky všeho druhu. Myslí na ty "chudáky" nebohé jako jsem kupříkladu já, aby si měli své sbírky také kam ukládat. Proto je Sammanhang o krabičkách, dózách, poličkách a mini regálech. Já jsem si vypřála sady korkových a papírových krabiček - díky mami, díky tati ♥.
Kouzelné na krabicích je, že jsou uvnitř vytapetovány - sada obsahuje tři boxy a každý má jiný pattern. Což má za následek, že se vám je chce všechno, jen ne přiklopit víkem. Součástí kolekce je i krásná kniha s poetickým názvem Milujeme domov, která má od prvního dne prodeje čestné místo v mé knihovně. Ikea knížky jsou úžasnou interiérovou inspirací plné krásných fotek a v porovnání se zahraničními publikacemi podobného zaměření jsou za opravdu více než přijatelné peníze.

Představuji vám tímto část své sbírky nůžek. Nůžky mě fascinují svými rozličnými tvary a provedením. I když mi to s nimi moc nejde a rovně ustřihnout papír je pro mě holá nemožnost a největší kámoška jsem s řezačkou (díky tomu, kdo ji vymyslel!), zvládám třeba odstřihnout suché listy rostlin...







Ze Sammanhang mám ještě zálusk na sklěnéné kupole.

Když...

pátek 8. února 2019
Když hasne sníh už nad krovy
do smutné barvy cínu,
když hrčí pramen růžový
pod sandál kapucínů,
pták letí z oblak vzrušeně
na světcův prst tu na stěně
jak na cukrovou třtinu.

Vlahý van padá očima,
hladě jak měkká ruka,
po sté se srdce dojímá,
když srdce zvonků puká.
Však ani šelest pápěří
se neozve, když do dveří
kloub prstu tvrdě ťuká.

Paprskem světla otevřít
- ach, to by byla pýcha!
Jen zůstaň stát a neruš klid
pod hradbou u Jericha.
Dveře jak oblak z kamene
jsou na tři zámky zamčené
a pod pečetí ticha.

...
 
Jaroslav Seifert
sbírka Jaro v Loretě

John Derian

čtvrtek 7. února 2019
Jsou lidé, kteří mě inspirují jen kytkou ve váze a taky tím, že vlastně ve váze nemusí být jen kytka, ale třeba šlahouny ostříhaných muškátů nebo jen neobyčejně obyčejné větve. Takoví, co mě přesvědčí, že omatlaný kus dřeva znázorňující starou zašlou malířskou paletu, je ta nejbáječnější dekorace, která může u vchodových dveří vítat vaše hosty. Taky, že umění, které si zarámujete, můžete vytvořit vy sami a stačit vám k tomu bude obyčejný hnědý papír na balíky a cokoliv, čím na něj načmáráte pár klikyháků, pak tu krásu zarámujete do rámu od popelnic nebo z bazaru a je to. Instagram John Deriana je plný toho, o čem píšu.








Cukrář

středa 6. února 2019
Film, který se mi líbil opravdu moc. Jen se bojím, že za vše může má romantická duše, protože já bych udělala vše jako Thomas, protože prostě já taková jsem. Jenom mám za svůj život pocit, že taková jsem já a teď taky Thomas.  Cukrář.

Ať to tedy rozmotáme. Baví mě příběh, baví mě děj, baví mě to, kam vše směřuje, taky města a země a kultury a cukrárna, následně kavárna, rodinné vazby, náboženství a vztahy, také důsledek toho všeho...bavil mě závěr! Děj maličko předvídatelný, přesto neztrácíte pozornost, ani se nenudíte... Za mě opravdu jeden z výjimečných a nejhezčích filmů, které jsem měla možnost vidět. 79 % na ČSFD.





Správný poměr

úterý 5. února 2019
Jsou interiéry, kde je vidět, že jejich majitele moc baví zařizování svého doma. Podle mě se však s bydlením jeho majitel chvíli zžívá. V žádné fotce se člověku nemůže bydlet dobře. Inspirace je hezká věc, ale vytvořit si byt, kde se vám bude hezky žít, je o vás. Sleduju pár skupin na facebooku a líbí se mi vášeň a nadšení členek, co však pro mě postrádá smysl je, že chtějí bydlet/bydlí všechny v jednom a tom samém bytě. "Odkud jsou ty úchytky, kdo vám dělal kuchyň, kde jste pořídila tento květináč..." Je moc důležité, aby se člověk doma cítil dobře a pokud mu toto vyhovuje, je to v pořádku. Pro mě je však důležité mít to doma svoje. Mít tam své oblíbené věci a knihy, ne věci mé spolučlenky z facebookovské skupiny.


Můj osvědčený recept: Trocha IKEA, špetka designových kousků a pro osvěžení "harampádí" z druhé ruky. Tímto se dle mého názoru nedá vůbec nic pokazit a výsledek bude útulné osobité bydlení. Stejně jako to na fotkách.

Chápu a rozumím, že mít doma blešák není pro každého, stejně jako minimalistický holobyt, ale mít to svoje, je ta hlavní a správná cesta. Proto je zařizování bydlení moc fajn, protože je to jen vaše věc. 

Reportážní fotky interiéru jsou z blogu A cup of Jo, majitelka, která v bytě bydlí má svůj blog The Street Where I Live.















ZOOT

NOTINO

ZOOT

NOTINO