Z pátečního sázení

úterý 25. června 2019
Mám Mariiny fotky moc ráda a tak jsem byla nadšená, když se nabídla, že celý náš společný workshop bude fotodokumentovat. Nejen proto, že moje ruce byly většinu času od hlíny, ale taky proto, že to má v oku.


Přinesla jsem i pár pileí a tuto jsem zasadila do recy vinné láhve pro první návštěvnici workshopu, byla z Karviné, takže asi osud :)






Jde do nového domova, do stejného města, ze kterého jsem ji na workshop přivezla. :)



Jediný mužský účastník workhsopu. Sadí rostlinku pro svou babičku jako dárek k narozeninam.



GDPR je neúprosné. Marie si s tím poradila hravě. Zdobení klobouků bylo další "stanoviště" v rámci oslav Midsommaru.



Bavilo to i dětičky.









Antiquetesin

pondělí 24. června 2019
Miluju kouzlo starých časů a jsem moc ráda, že se láska k věcem co mají příběh ve mně probudila. Taky miluju Český Těšín i Cieszyn. To proto, že moje babička s dědou sem rádi jezdili a já se často dojímám vzpomínkami. Proto jsem taky ráda, že to má někdo stejně jako já. Rožul a Maruška. To už jsme tři. A právě s Marií jsme se domluvily na víkend a daly si rande v Těšíně. Cestou od nádraží jsme narazily na Antiquetesin. Maru se bojí, že dopadnu jako lidi kramáři z pořadu, ve kterém ukazují jejich domácnost a jejich doma je plné harampádí a celým bytem procházíte úzkými uličkami. :D

Malý prostor o dvou místnostech "ukrytý" v suterénu. V tomto konkrétně paní á la "kolotočářka" ze střelnice. Vejdeme, ona hasí cigáro a já nadšeně spustím, jak ta její cigareta dodává celému prostoru atmosféru. Kouká trochu nechápavě a začne polsky. Už jsem zvyklá, že zatímco já polsky rozumím a nedělá mi to problém, Poláci češtině už méně...konkrétně, když já chrlila ódy na podnik, na který jsem natrefila náhodou, ale s o to větším nadšením. Málokterý artikl má cenovku, ta se stanoví až po tom, co vznesete dotaz a pak vás "vyhodnotí". Jak říkám, má to kouzlo. Cigáro a ceny střílené od boku. :)) Nádražní 7, Český Těšín.








.


Míchaná vajíčka á la Myyna

neděle 23. června 2019
Říkala, že to nevymyslela a recept má z nějaké paleo diety, ale nám to každopádně minulou neděli pomohlo - ať už to vymyslel, kdo chtěl - když jsme chtěly posnídat bez pečiva. 

Recept: na olivovém oleji lehce opražíte vlašské oříšky, rozklepnete vejce, nasypete bylinky dle chuti (my měly pažitku a petrželku), osolit, opepřit, hotovo.







PS: Pokud na vás při otevírání lednice "nevyskočí" sklenka nedopitého červeného vína z večera předešlého dne, užijete si poklidnou a delikatesní nedělní snídani. Na druhou stranu, když už vyskočí a víno se rozleje (všude!!!), se po zaschnutí vína zbarví Modrý Portugal do krásné modré a vy se tak dozvíte, proč má Modrý Portugal v názvu "modrý". A i ty kaňky se mi povedly. To mi trochu připomíná Simonu Stašovou v Pelíškách, jak se rozplývá nad střepy z plastové sklenice, jak neřežou a jak praskliny na nich vypadají jako hvězdičky. Co už taková zábava nebyla - vytřít celou kuchyň, umýt komplet celou linku (někde to zateklo i dovnitř), vyprat sedáky, očistit šicí stroj.....

 

  


Workshop s Andreou Tachezy

sobota 22. června 2019
Včerejší den nemohl být víc dokonalý. Ráno jsem vyrazila do milovaného Těšína a rovnou odtud na workshop dokreslované koláže s Andreou Tachezy do Soniny Galerie Krystal. Mít možnost prohlížet Andrey originální knižní ilustrace, to vše doprovázeno jejím vyprávěním a zážitky, záruka skvělého odpoledne.

Škoda, že tu skutečnou něžnost a krásu ilustrací telefonem prostě nezachytíte.















Moc jsem si užila úvod workshopu, doporučení na skvělé knihy o umění koláže, povídání o ní, o tom, jak různě se dá pojmout. Andreu bych mohla poslouchat hodiny. Gabka z Papidu a Soňa měly spoustu zajímavých dotazů což pro mě znamenalo "bez práce" se dozvědět spoustu nového, ať už o ilustrování pro nakladatelství, o celkovém procesu, kdy vznikne nejdřív příběh a pak obrázky, ale taky naopak.

Nikdy jsem nebyla příznivcem zájmových kroužků a podobných společenských aktivit, workshopy však mění můj názor. Líbí se mi potkávat lidi, které baví podobné věci, chci si s nimi povídat, nabíjí mě dobrou náladou a nadšením. Ráda s nimi trávím čas a proto děkuji všem, se kterými jsem se tuto i minulou sobotu potkala. Bylo mi obrovským potěšením.♥ A díky všem, kteří mají tu energii a chuť pro nás nadšené tvořivé duše workshopy pořádat.








Část mojí koláže






Pod kvetoucími stromy

pátek 21. června 2019




Jaroslav Seifert

PLATO Zahrada

čtvrtek 20. června 2019
Galerii PLATO kvituji hlavně a nejvíc pro využití prostoru, který by byl jinak prázdný a chátral. Bývalý Bauhaus si pamatuji jako zákazník a tak mě moc baví jeho současná funkce. Jako holku nadšenou pro zeleň, hlavně Zahrada.

"Zahrada jako společné dílo umělců Matyáše Chocholy, Rustana Söderlinga a zahradních architektů Mirky Svorové a Jakuba Fingera (Atelier Partero). Propojení dvou alternativních představ o budoucnosti světa bez lidí. Na jedné straně opojení vizuální silou toho, co zbylo z ikonických míst velkých civilizací. Na straně druhé důvěra v obnovitelnou sílu přírody. Venkovní prostor bývalého hobbymarketu postupně proměňujeme v zahradu využívanou našimi návštěvníky."




















Více tu.

Restaurace [49]

úterý 18. června 2019
S návštěvou ostravské Restaurace 49 jsem bůhví proč otálela. Vyrazila jsem až s Lenkou a Myynou a vlastně úplnou náhodou. To když jsem je chtěla do Ostravy dovézt jinou cestou, ať to mají holky pestřejší. Michálkovice mám ráda, holky se industriálu nebrání a v Michálkovicích stojí Důl Michal, takže jedem přes Michálkovice....a nápad. Vyberu zatáčku smykem (no úplně takové drama to nebylo) a zvýšeným hlasem vykřikuju "Mám nápad, mám nápad..." a tak jsme poprvé vešli do 49!

Krása, krása, už od parkoviště, po vstupu - nejmilejší personál, který absolutně dodržel tu tenoučkou hranici mezi vlezlostí a nejvíc milým jednáním. Nejlepší všichni, od obsluhy po kuchaře. Všechno odsejpalo, starali se o nás jako o královny. O všechny hosty se starají jako o královny. A to jídlo. Panebože, krém z pečeného česneku (to jsou ty tři šálky dole na fotce a doporučení znělo - vynechte lžíci a užívejte si doušky přímo z šálku) mě vystřelil do gastronomického nebe, byl vesmírně lahodný a já to taky nezapomněla zmínit. Já měla radost, kuchař měl radost a já mám plán. Do konce roku zvládnu celý jídelní lístek. I swear. 

Prosím vás, jestli budete mít cestu do Ostravy, nebo jste odsud a ještě jste nebyli ve 49, BĚŽTE!

Tak dobrou!









     






Ty modré koberce mě víc než baví a kdyby se chvíli nekoukali, což se nestane, protože jak jsem psala "jako o královny", tak by se jim jeden ztratil.

NOTINO

NOTINO

Baťa