Jak je to doopravdy

sobota 9. března 2019
Doopravdy já nešiju. Neumím to a ani nemám ambice, že bych si zpíchla jakékoliv oblečení. Jednou jsem ušila šaty a bylo to pro mě natolik vyčerpávající, že radost z díla téměř vyprchala. To, čemu se teď věnuji poslední dny bych nazvala "hraní si se šicím strojem". Až po "x" letech oceňuji výběr různých stehů, které stroj nabízí a celý impuls vznikl na workshopu výšivky - to je to Ivanino kouzlo, co jsem o něm psala, po setkání s ní chcete být umělec - a to spojit výšivku a aplikaci látek na už hotové oděvy, případně tvořit malá látková dílka, obrazy, lapače, dekorace. Textil a rozmanité potisky látek mě baví, návrhářkou jsem vždycky být chtěla, tvořit roztodivné výrobky je zábava. Improvizace je mi vlastní, to, že výsledek dopředu není znám je úžasný pocit svobody a volnosti a je to přesně to, co potřebuji, aby mě věc či činnost, které se věnuji když tvořím, nijak nesvazovala. Je to jen relax, čištění hlavy, zaměstnání rukou a radost z výsledku. Kde se co třepí nebo kde mi ujel steh na stranu mě netrápí.


Staré vytahané triko z H&M, které je po pěti letech praní čím dál kratší, za to o to širší - vše ostatní je z Peony Garden: nůžky, tkaloun, odstřižek látky, magnet i špendlíky - jen pár starých je po babičce.





6 komentářů

  1. ...no a doopravdy dobrý, gratuluju, labutě jako když vyšije :-)
    jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nazvala bych to "seznamka se strojem". :D

      Krásný den, Jarko.

      Vymazat
  2. "Cesta dlhá tisíce míľ sa začína jediným krokom" Lao-c´
    Marta♥

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

NOTINO

ZOOT

ZOOT

ZOOT