Řasokoule

středa 21. června 2017
Moje nová zelená kámoška. Řasokoule ze Zahrady na niti. Občas si plave, většinu dnes se ale válí a ráno je rozvalená nejvíc. Já poletuju po bytě, chystám se do práce a Řasenka, jak ji říkám, se líně válí u dna a vypadá, že si to náramně užívá. Lenka o ní píše jako o "jezerním skřítkovi" a já stejně tak nějak nevěřím, že to není živočich. Myslím, že někde pod těmi "vlasy" má očička a kouká...





Květinově letní

úterý 20. června 2017

Po dlouhé době inspirace z interiéru. Celý byt je dle mého gusta a já bych se do něj hned pozvala na limču a nechala se ovívat větříkem proudícím z okna otevřeného dokořán a jen se kochala krásnými kousky nábytku a dekorací.


















Tvarohový dort (bez mouky)

pondělí 19. června 2017
Když jsem tento dezert zkoušela poprvé, nedopadlo to valně. Rozmixovala jsem přísady podle návodu a když jsem se otočila, abych si podala druhou nádobu, do které bych oddělila díl těsta, abych ho mohla promíchat s kakaem, tyčový mixér se převrátil a zvrhnul nádobu číslo jedna s těstem, které se rozprsklo po celé kuchyni a taky po mně. Tvarohy s vejcem byly všude po podlaze, nábytku, kuchyňské lince, na mých nohou a já v tom všem šlapala, abych se nějakým způsobem dostala pro kýbl a hadr. Tyto situace mají za následek to, že na recept zanevřu a už ho nikdy nezkusím.

Porušila jsem toto pravidlo a zkusila dort podruhé. Kakao jsem tentokrát vynechala, tvarohy dávám dva vaničkové odtučněné, přidávám kůru z limety a jako ovoce jsem vybrala banán. Tolik k mé obměně některých surovin. Povedl se a chutnal. Třikrát sláva!







Sunday mood

neděle 18. června 2017
...chtěla bych svůj pudingový podnik.




Kávový koutek - upgrade

sobota 17. června 2017
Chtěla jsem v kuchyni navodit pocit kavárny. Chybí mi kavárny a v našem městě žádná hezká není. Proto si o víkendu ráno na kavárnu hraju. Otevřené police ve mně kavárenskou náladu vyvolávají a tyto vyšly na pár korun, deska 49 Kč a jedna konzolka 40 Kč. Police jsme namontovali a já na ně vystavila popelnicové a blešákové úlovky a pak vše co máme rádi, oblíbené hrnečky, ze kterých pijeme kávu a konvice, do kterých vařím čaj a jsou pro mě tak krásné, že je nechci mít v šuplíku. V ložnici, která s touto policovou zdí sousedí, nám kvůli tomuto "kavárenskému projektu" spadla obrázková galerie a máme tam tři díry, velké - patina asi.






Potřebovala jsem taky místo pro suvenýry z Budapešti. Takže, když zabloudíte okem nahoru, porcelánový zajíc je z jednoho tamního blešáku, bonbóny od Cukorky, které jsem koupila jen proto, že jsou černobílé, notýsek z Fekete, protože je na něm rozkošný měděný motiv Chemexu. Oko dolů: Jeden naštvaný Ištván. Jméno mu vybral Tomáš a může za to výraz té figurky. Tomovi se při vyslovení jména Ištván vybaví někdo, kdo musí být naštvaný a druhák je to typicky maďarské jméno. A poslední suvenýr je magnetek s názvem mojí nejmilejší ulice. Jmenuje se Královská a prochodila jsem v ní podrážky!







Zbytek kuchyně se už pomaličku rýsuje a hádejte co? Na koupi židlí Dalfred nedošlo. :D Celá já! Brzy vám prozradím, na čem nakonec sedíme.

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT