Moje jízda

pondělí 15. září 2014
Nikoliv tramvají, jak se jmenuje má nejoblíbenější povídka Šimka a Grossmanna, nýbrž vlakem! V sobotu jsem si vyrazila do Prahy na milé setkání. Moc jsem se těšila. Velmi brzy ráno usedla do vlaku, do naprosto narvaného kupé a naproti mně usedla slečna zhruba v mém věku. Tři minuty po tom, co vlak vyjel ze stanice Ostrava - Svinov slečna usnula, za další tři minuty měla pusu dokořán a za dalších pár se slečna transformovala do bublifuku. Rozumějte začla vyfukovat bubliny. Možná posnídala saponát, nevím, každopádně já se křižovala, jak toto vydržím až do Prahy a přesto, že jsem se všemožně snažila koukat jinam, oči mi neustále sjížděly přímo k ní. Ha, to jsem však vůbec netušila jaká bude má cesta zpět.
Na zpáteční cestě se všechno zdálo o moc lepší. Situace v kupé byla o moc lepší. Byli jsme jen čtyři. Já naproti sobě nikoho neměla. Žádné bubliny a ještě si natáhnu nohy, konečně. Jak hrozně jsem se spletla. Já hloupá! Cožpak nevím, že se člověk nikdy nemá radovat předčasně? V Pardubicích, když jsem měla za to, že vlak se už rozjel, vpadlo zrovna (!!!) do našeho kupé podivné individuum. Dřív než jsem ho viděla, jsem ho bohužel ucítila. Vysvětlete mi, jak člověk velikosti Napoleona, může probůh vyprodukovat tolik smradu??? Čpěl po cigaretách a potu a já už přemýšlela nad skokem z rozjetého vlaku. Slečna "bublina" se mi v tu chvíli zdála jako nejlepší spolucestující pod sluncem. A to jsem vůbec netušila, že to nejhorší teprve příjde. Vpadl do kupé se stewardkou v zádech a zahlaholil, že tři stovky za lístek je lichva a že jí to teda nevyčítá, ale mluvit s Jančurou (vážený majitel společnosti Student Agency), tak tomu bý to prý řekl hezky od plic. Slečnu stewardku otituloval jako "Zlatíčko", které jí a jejim kolegyním ponechal až do cílové stanice Ostrava - Svinov, a svůj výlev k drahému jízdnému ukončil slovy, že se při placení rosí na zádech. Představa, že se bude potit víc než doteď, mě úplně dorazila. 
Byl to člověk zřejmě velmi bodrý a společenský, zvyklý na pozornost ostatních a tu si začal vynucovat i u nás. Díky bohu jsme jaksi všichni odhadli co je zač a zahájili bojkot, tedy ignoraci. Měla jsem velkou chuť jít požádat "zlatíčko" o přesun do jiného kupé, případně si vyprosit voňku z toalety. Okamžitě jsem si vzpomněla na mou nejmilejší kolegyni v práci, která neustále osvěžuje prostor po nemytých klientech pohlcovačem pachu, který má schovaný za monitorem. Proč já si něco takového nevzala na výlet do Prahy??? No, tak tady toho půlchlapa (130 cm není celý chlap) v dámských džínách zvonového střihu (???) si zapamatuju nadosmrti. Když zjistil, že nikdo z nás s ním komunikovat nebude, chopil se telefonu. "Halooo? Miláčku?......Jo, už jsem ve vlaku. Brzy budu u Tebe! Jak moc jsi dnes večer unavená???" blablablabla, bylo to hrozně dlouhé a samochvála smrděla víc než on, nebudu to rozebírat. S tou (myslím, že tam snad ani nikdo nebyl a mluvil jen tak sám) se rozloučil slovy "Miluju Tě" a po ukončení hovoru pronesl pro nás všechny "Byly doby, kdy to bylo naopak!". WTF is that??? Poté do sebe začal házet #jednolungobezmlékaacukruzlatíčko za druhým. Moc by mě zajímalo, jestli by ten člověk vypil tolik kafe ikdyby to měl platit!
Mé utrpení začlo gradovat. Neměla jsem co číst, mobil vybitý, takže přístup na net tůdle nudle a hrozně jsem potřebovala na záchod. Vypila jsem spoustu zázvorové limonády, taky bezinkové limonády a taky hodně vody a samozřejmě ve vlaku se vše projevilo. Přijíždíme do zastávky Hranice na Moravě, já připravena po opuštění této stanice aspoň na chvíli opustit kupé, když rozhlas náhle zahlaholil, že dál nejedem, a kdy se rozjedem nám dají vědět. Z halasu na chodbě jsem vyposlechla, že Leo express měl srážku s autem a koleje nejsou průjezdné. Oooo, můůůůj, bože! Smraďoch musel mít přehled, vylezl tedy na chodbu a našel si novou zábavu. Zacláněl už v tak úzké uličce a bavilo ho, jak se o něj stewardky chtě nechtě musejí otírat, když chtějí projít. Zajímavé, že stewardi procházeli bez otěru. Skvělé, na toaletu si tedy nedojdu. Náhle jsme se smraďochem měli jednu společnou věc. I já se totiž při představě, že si na tu toaletu nemůžu dojít, pokud nechci absolvovat otěr, začla rosit na zádech.
Konec dobrý, všechno dobré. Vlak dojel do cílové stanice pouze s dvacetiminutových zpožděním. Já se nepočůrala a přijela domů s vděčností, že jsem vše přežila. Ve vaně jsem pak věnovala, jinak už tak dost důkladné hygieně, ještě větší pečlivost! Jsem poznamenaná! 

Hezké pondělí Vám přeju!
Vaše, čistá a Chanelem vonící, Olív :*


24 komentářů

  1. Z techto duvodu nemam rada cestovani hromadnou dopravou! Ale jako cteni je to vtipne! ;-) Pekny tyden, Iveta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, že si myslíš, že je to vtipné. To jsem si přála! ...když už jsem si to musela prožít :D

      Vymazat
  2. Moc pěkné čtení, mám spoustu podobných zážitků včetně jednoho, kdy při cestě tramvají na mě spadl bezdomovec. Bylo to v zimě, takže jsem měla i kabát. Můj příchod domů vypadal následovně: zula jsem si boty, oblečená došla do koupelny, kde jsem kabát a kalhoty okamžitě dala do pračky, zbytek do špíny a hned poté jsem vlezla do sprchy, kde jsem se důkladněji než obvykle vydrhla. Naprosto šílený pocit, takže naprosto chápu tvůj zážitek ;-) bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ježiši, ne! Ještě to by mi chybělo.....:D :D

      Vymazat
  3. Jani, dávno som takto ráno nepobavila. Tvoj barvité popísanie cesty vlakom do Prahy bolo úžasné. Všetko som si do detailu predstavovala a v hlave mi súbežne bežal film o tejto ceste. Nenapíšeš knihu? Si fakt skvelá.Vďaka z vtipné ráno. Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, díky, díky. Takovou radost jsi mi udělala! Knihu zvážím ;) :D :D

      Vymazat
  4. Ach, Olí, co to čtu a tak jsme si ty vlaky chválily :-) Super napsané! Musela jsem si to přečíst dvakrát... Posílám pusu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo a přechválily, asi, ale když oni za to nemůžou...no! :D Pusůů

      Vymazat
  5. Olí, tvé barvité líčení u ranní kávy velmi pobavilo :-) Živě jsem si představovala jak sedíš v tylové sukýnce a platinové vlasy proti tomu individu, připravena seknout rudými nehtíky jako kočka ;-)
    Mávám z Provence, chanelem voňavá :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prosím Tě, mám pro Tebe velké zklamání! Nehty šedé, žádná sukýnka, ale kalhoty, platinové vlasy teda byly a já děkuju bohu, že jsem neměla sukni a červené nehty, protože bych poutala pozornost. Takhle se soustředil na stewardky! :D

      Vymazat
  6. Milá Olivko, jak já Vám rozumím... (Šest let vlakem na trase Tábor-Praha.)
    I tak jste mě vskutku pobavila. Přeji Vám krásné voňavé podzimní dny!
    P.S. Máme stejný parfémový vkus :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. OMG! TO si snad ani neumím představit. Šest??? Díky, že se bavíte. Mějte se moc hezky! :)

      Vymazat
  7. Mám podobné zážitky z vlaků a autobusů z tohoto víkendu...většina spolucestujících vypadala normáleně, ale po čuchu jsem měla pocit, že většina cestujících je mokrý pes křížený s ještě mokřejší gorilou. A ani přesuny do jiných vagónů nepomohly. Jezdím s ČD, jednak nikdo jiný mým směrem nejezdí, druhak je to dobrodružnější - najdu místo k sezení? odvážím se vstoupit na záchod? zvládnu otevřít okýnko, abych se mohla nadechnout? zvládnu otevřít dveře, abych mohla zbaběle prchnout z vlaku? A co se týká čurání ve vlaku, zkušenost mě naučila, že musím jít hned, dokud je příležitost...žádné čekání až po příští zastávce, to by pak mohla být prekérka...:-)
    Cestování českými vlaky zdar!
    Zu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Druhák bych si fakt nelajzla! :D Šťastné cesty do budoucna! :)

      Vymazat
  8. A proto vlakem nejezdím :-) Mám podobný zážitek, když jsem jela 4.12.2012 do Prahy a zpět vlakem. Cesta tam v pohodě, cesta nazpět úděsná! Jela jsem v noci a dokonce to zašlo tak daleko, že mě průvodčí separoval do jiného kupéčka a chodil kontrolovat. Vlakem do Prahy tedy nikdy více. Zlatá D1. Ale jinak mě to pobavilo, promiň :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čtyřista tam, čtyřista zpět....brzy ráno, pozdě v noci...volila jsem raději vlak než řídit takovou štreku. Tohle je má první špatná zkušenost ve vlaku, já si jindy libuju, jak se mám! :))

      Vymazat
  9. Mám taky podobné "štěstí". Nejhorší ovšem bylo, když tak nějak smrděla jedna moje kolegyně, která se necítila a teď jak jí to říct, aby se neurazila. Byl to oříšek. Nakonec jsme jí to jemně řekli a kupodivu o sebe začala pečovat a stala se z ní krásná a voňavá ženská.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To musel být hrozně dobrý pocit jí dát takhle "dokupy"! :)) Ale odvaha jí to sdělit, to klobouk dolů. .)

      Vymazat
  10. Nikdy jsem nepochopila, že potkáte někoho už v časném ránu, kdy se pomalu ještě nestihl hnout, na flamendra po těžké akci nevypadá, zjevně jde do práce, ale už v šest smrdí jak rasův pytel a puch se za ním táhne jak vlečka na svatbě princezny Diany - a nejsou to jen chlapi! Moje kamarádka všeobecná lékařka tvrdí, že se bohužel nemyje 70% lidí.Ale s cestováním v Regio chválabohu tyto zkušenosti nemám, nejhorší byly zatím dvě Rusky, které napáchly, ale ustavičně mlely pantem a hulákaly svojí mateřštinou do mobilů v domnění, že jim nikdo nerozumí a ke stewardkám se chovaly jak Kleopatry k otrokům, taky dost nechutné. A co zadarmo, toho co nejvíc!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vtipná slovní zásoba a obsah komentáře taky pobavil. Blogujete?? :))

      Vymazat
  11. :)) olivko ja z tvych popisu zivota odpadnu :)))) jezdim vlakem rada, nejak se mi (TUK TUK) dari vychytavat relativne klid.. ale kamaradka s detmi (2 a 4,5) jela v detskem kupe v regiojetu (s tou hernou), kde sedel opily a smrdici kovboj, ktery sproste nadaval, co to jsou za zk-- napady cestovat nekam s detma atd.. no, tak priste vic stesti preju :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nepadej!!! :) Já taky jezdím ráda právě. Opravdu tohle se mi stalo poprvé. Ať žijí smrdící kovbojové! :D :D

      Vymazat
  12. Ou jeee...ale pro nás čtenáře zábavný článek :o) Přeji pěkný den! Štěpka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ou jeee, to mám radost! Hezký den :))

      Vymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT