Press for champagne

středa 31. prosince 2014
...tohle tlačítko by se Vám dnes mohlo víc než hodit!


Štastný nový rok!

S pravdou ven!

úterý 30. prosince 2014



Historku jsem měla původně v plánu ponechat v přísném utajení, ale Karin to tak pobavilo, že jsem se rozhodla pro veřejnou ostudu. Představte si elegantního, velmi velmi vkusně oblečeného mladého muže, se kterým vedete pracovní debatu. On Vám nabídne čokoládový bonbón. Vy víte, že ne úplně vždy (nikdy!) se Vám daří pozřít ve společnosti cokoliv bez případné hrozící katastrofy, a proto s díky odmítáte. Nedá se a přemlouvá Vás. Já Vám radím, nedejte se. Já se přemluvit nechala. Bonbón jsem vybalila z celofánu a rychle ho dala do pusy, ať už to mám (proboha!) za sebou.... Co se nestalo. Žvýkám a cítím v puse ještě cosi kromě čokolády. Bože! Byl tam ještě nějaký papír (s odstupem času si myslím, že to byl košíček, do kterého se pralinky usazují). A tady, kdyby to bylo v seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka, se film stopne a divák může vybírat, jak se bude příběh dál vyvíjet. Já se rozhodla ožužlaný kus papíru obalený v čokoládě za žádnou cenu nevyplivnout. Sníst ho ale se mi také nechtělo. A kdybych aspoň mohla mlčet. Ode mě se ale čekalo pokračování v konverzaci. Tolik se mi toho v tu chvíli honilo hlavou a já pořád vymýšlela, jak kulantně dostanu ten papír z pusy. Napadlo mě, když on sám těch bonbónů spořádal několik, jestli si také všiml, že mi toho mělo v ruce zbýt více než jen celofán. Jestli si je vědom, že mám plnou pusu papíru. Jestli čeká, jak si s tím poradím a v duchu se dobře baví. Nebo zdaleka netuší, jaká muka v tu chvíli zažívám. Až mě napadla spásná myšlenka, uklidit hrnečky od čaje a kávy, aby byl čistý stůl (haha), vypařit se tak i se špinavým nádobím a za rohem ze zbavit té hrůzy a s velkým oddychem ji vyplivnout.

PS: Tak do nového roku bez katastrof a trapasů....ale čemu bychom se pak smáli, že ano?! :)

Šedorůžově

pondělí 29. prosince 2014
Výběr barev přesně podle mého. Povlečení, za jedna. Svítidla, za jedna. Podlaha, za jedna. Předsíň snů. Prosím, já chci, aby ta naše byla aspoň o půl metru širší a o jeden delší! Abych jí mohla taky zútulnit a zařídit jako další pokoj.
Více fotek zde.





Knížky, hodně...

neděle 28. prosince 2014
V žebříčku nej dárků pro mě první příčky vždy obsadí knihy a tento rok se Ježíšek opravdu vytáh! Trocha klasiky, trocha módy a trocha vaření. Nevím, kterou prohlížet a pročítat dřív. Tady jsou:

1. Abeceda módy
2. Velký Gatsby
3. Jak se stát Pařížankou až žijete kdekoli
4. Na Větrné hůrce
5. Jana Eyrová
6. Umění francouzské kuchyně od Julie Childové
7. Kronika módy
8. Láska prochází kuchyní

 


...a teď si přeju dva roky prázdnin!

Náš vánoční strom

sobota 27. prosince 2014
Jak jsem loni avizovala, letos jsem splnila. Barevný vánoční stromek máme. Posbírala jsem od příbuzných všechno staré a hodně barevné, co měli, další vydražila na aukru a ještě další nakoupila přes inzerát. Toto vše letos visí u nás doma. Než sem dám fotky, musím zmínit obavu o zdraví mému srdci drahých "černobílých" blogerek. Holky, Marti, Šári, Radko, Andrejko, zavřete oči a dávkujte zlehounka, bude to hodně barevné! .) Seznamte se s naším cirkusem Humberto!




 

Tato konvička je má pýcha a ochraňuji ji jako oko v hlavě. Přežila cestu Českou poštou!

 
 




 


Víčka

pátek 26. prosince 2014


Přišel jsem.
V tvých očích bylo jako na tržišti.
Věci a lidé. Zmatek. Těkání.
Stál jsem v tvých víčkách jako u brány,
tak trochu v rozpacích a bezbranný.

Odešel jsem.

A ty jsi za mnou víčka uzavřela.
Teď jsem už v tobě jen já sám.
Obývám všechny pokoje tvého těla.
Rozkazuji tvým myšlenkám.

Milan Kundera
Víčka
(nejdřív otevřená, potom zavřená)

Náš vánoční dialog

čtvrtek 25. prosince 2014
....my jsme si včera nutně potřebovaly odsouhlasit outfity, bo Vánoce!

Rosa: Oli, black and white pruhovaná sukňa.
Tělové mako triko.
Na krk starorůžový ptáček od Najs.
Starorůžová rtěnka.
Černočerné štrample.
Co ty?

Olív: Malé černé a leopardí baleríny. Rtěnka vínová. Štrample černé! Linky á la Audrey.


Rosa: Bože!!!

Holka ty jsi prostě dycky nejvíc.
Nosíte doma boty, hej, vy jste prostě Paříž v Karviné!!!!

Veselé Vánoce!

středa 24. prosince 2014
My  krátkovlasé toho na hlavě nic moc slavnostního nevytvoříme. Na drdoly do třetího patra, lokny nebo copy omotané po nastěnkovsku třikrát dokola můžeme zapomenout. Já však přesto trvám na vánoční "frizúře". Krátké vlasy nerovná se krátký rozum. Vyzrála jsem na to a už od loňska razím trend květinových čelenek.  To abych měla hlavinku, i přes vlasy krátké, speciální.
Přeji Vám ty nejkrásnější Vánoce! ♥ Mějte úsměv na tváři, nasávejte kouzlo Vánoc plnými doušky, užijte se dnešní den!



Pusu, Vaše Olí

Plakáty od SOFFA

úterý 23. prosince 2014
Prodávaly se v SOFFA pokojíčku v říjnu na Designbloku v domě U minuty. Protože jsem z Prahy cestovala vlakem s hordou zavazadel, jejich koupě tak musela počkat až na návrat domů a nechala jsem si je poslat poštou. Jedná se celkem o tři motivy (třetí uvidíte někdy příště). Dva máme v obývacím pokoji a já se přistihuju, že sedím na pohovce a koukám na ně dlouhé minuty. Nádherné fotografie, za kterými hledejte fotografky týmu SOFFA, Linu Neméth a Adélu Havelkovou.

 



Bubbles Ronyho Plesla

pondělí 22. prosince 2014
Ježíšek se u mě stavil o pár dní dřív a já mám pro Vás nadílku. Dnes si můžete zasoutěžit o tyto úžasné skleněné talíře z kolekce Bubbles od BOMMA, které navrhnul Rony Plesl. Bublinková fólie, kterou je kolekce Bubbles inspirována, je pro mě nepostradatelná, ale nikdy mě nenapadlo na ni koukat, jako na designově zajímavou věc. Až na Designbloku, kdy do ní Asia zabalila krabici z lustru, kterou nejdřív obalila balícím papírem a pak ji ještě zamotala do bublinek. Úžasný odkládací stolek byl na světě. Dekor těchto misek je neskutečný a poutavý a svádí k dotyku. Budou nepřehlédnutelnou dekorací, ať už je postavíte jen tak, nebo je budete skutečně využívat jako nádobí. Tak mi, prosím, napište, proč je právě Vy musíte mít! Soutěž ukončím 1.1.2015 a vylosuji vítěze. Děkuji za možnost tuto soutěž uspořádat!
Já Bubbles obmotala světýlky, pro navození vánoční nálady a dala tak vyniknout krásné struktuře bublinek. Nemůžu se vynadívat... Originál fotky najdete zde.









Podmínky pro zařazení do soutěže jsou:

Like stránce BOMMA, zde na facebooku.
Dát like Mode De Boulangerie, tady    
Sdílet odkaz na tuto giveaway na svém facebokovém profilu.   
V komentářích ponechat svůj e-mail.

Hodně štěstí!

Perník...

neděle 21. prosince 2014
...nebo sušenka. Kolik nadělá parády. Určitě už máte napečeno, vyuklízeno, nakoupeno, dárky zabalené. Ten čas, pár dní před Štědrým dnem mám nejraději. Všechno je připraveno a já mám čas na blbnutí. Proto dnes pár tipů na dekorace z perníčků/sušenek. A já si upeču sušenky pepparkaka.









Vločky a hvězdy

sobota 20. prosince 2014
Sobotou se prostříhám. Budu si celý den užívat, zdobit stromeček a balit dárky a hlavně budu vyrábět ozdoby z papíru. Zavěsím je do oken a taky jsem naprosto okouzlena nápadem využít papírové hvězdy a vločky i jako dekoraci k dárku. Těším se moc. Tyto krásné fotky jsou z blogu Giochi di carta a nápadu je zde spousta.





Jarní rondó

pátek 19. prosince 2014
....s ohledem na jarní počasí vybrala jsem Jarní rondó. A je dlouhá. Hrozně moc. Obvykle, když je báseň dlouhá, vyberu jen úryvek. Ale tady to nešlo. Musela jsem jí sem přepsat celou. A děkuji ze srdce té třetině čtenářů, kteří sem v pátky věrně chodí a čtou!



Máš po sněžence bledou pleť,
však ústa po růži ti voní.
Jsou slova lásky monotónní,
co počít mám si s nimi teď,

když čekám na tvou odpověď
a zmaten pospíchám si pro ni.
Máš po sněžence bledou pleť,
však ústa po růži ti voní.

Jen nakonec mě nepodveď
a strach, který ti oči cloní,
ať zmizí rychle, prosím, hleď,
jako ten sníh, co padal loni.
Máš po sněžence bledou pleť,
však ústa po růži ti voní.

V tvých polibcích je příchuť vín,
čím je jich více, tím jsou sladší,
ale to vše mi nepostačí,
chci s tebou jít, jak chodí stín.

Jsi zlá jak proutí ostružin
a myslím na tě jenom v pláči.
V tvých polibcích je příchuť vín,
čím je jich více, tím jsou sladší.

Vezmi mou hlavu ve svůj klín,
je hebký jako peří ptačí.
Zaženem rychle můry vin,
které tě svými křídly tlačí.
V tvých polibcích je příchuť vín,
čím je jich více, tím jsou sladší.

Už vím, proč jaro přišlo hned,
to jaro plné nepokoje,
když vezmeš poupě v ruce svoje,
počne si tiše rozvíjet.

Jen ještě jednou, naposled,
říkám si, trochu se tě boje:
už vím, proč jaro přišlo hned,
to jaro plné nepokoje.

To nebyl život, to byl let,
ó mládí! Jak už vzdáleno je!
Moci se vrátit jednou zpět
a usednouti u orloje.
Už vím, proč jaro přišlo hned,
to jaro plné nepokoje.

Já ptám se, ty však nejspíše
zavrtíš hlavou odmítavě,
však jaro, jaro ve vší slávě
jde po Petříně do výše. 

Počkám, až Mácha dopíše
tu báseň započatou právě,
já ptám se, ty však nejspíše
zavrtíš hlavou odmítavě.

Ty verše psal jsem do plyše,
smazat je může každý hravě,
kdo v jejich slova zadýše
jak v chmýří pampelišek v trávě.
Já ptám se, ty však nejspíše
zavrtíš hlavou odmítavě.

Kdybych v tvých očích mohl číst,
tak jako čte se v breviáři,
a obrátit strach na tvé tváři,
jak v knize obrací se list. 

Kdybych si jenom byl tak jist,
že je to touha, jež v nich září.
Kdybych v tvých očích mohl číst,
tak jako čte se v breviáři.

Ve spleti větví, v tichu hnízd,
jež zahlédnout se nepodaří,
plaše se ozve ptačí hvizd;
proč ještě lžeš mi, jaro, lháři?
Kdybych v tvých očích mohl číst,
tak jako čte se v breviáři.

Z konečků prstů poslal bych
ti polibek svůj plný smutku,
ať skane k ňadrům do živůtku
a rozplyne se jako sníh.

Když jsem je sevřel v rukou svých,
ta krása pomátla mě vskutku, 
z konečků prstů poslal bych
ti polibek svůj plný smutku.

Ty červenáš se, je to hřích,
já zasloužím si za to důtku,
vrať mi jej dlaní; na očích
budu mít slzu bez zármutku.
Z konečků prstů poslal bych
ti polibek svůj plný smutku.

Jen věř mi, byl bych k smrti rád,
by se tvé oči usmívaly,
až budeš večer přišívat,
co ti mé ruce potrhaly.

Ty ruce, jež mi posavad
se bez tvých ňader prázdné zdály.
Jen věř mi, byl bych k smrti rád,
by se tvé oči usmívaly.

Až budeš potom usínat,
ať spí se ti, jak spí se králi,
jenž vyhrál bitvu o svůj hrad
strmící na vrcholu skály.
Jen věř mi, byl bych k smrti rád,
by se tvé oči usmívaly.

Proč, jaro, vždy tak pospícháš,
třeba tě vidím naposledy.
Dívám se teskně na jehnědy
svítící jako čerstvý kvaš.

Ty si však šátkem rychle smaž
ten křížek z Popeleční středy.
Proč, jaro, vždy tak pospícháš,
třeba tě vidím naposledy.

Jen od fialek neumaž
si ret svůj, trochu ještě bledý,
vždyť přece jistě dávno znáš,
jak prudké jsou ty jarní jedy.
Proč, jaro, vždy tak pospícháš,
třeba tě vidím naposledy.


 Jaroslav Seifert
Čas plný písní




Svítící řetěz

čtvrtek 18. prosince 2014
Miluju ho. Jedna z nejlepších koupí posledních týdnů. Řeč je o světelném řetězu od House Doctor. Sluší mu to v jakékoliv místnosti, v každé bude nepřehlédnutelný. Světla dává dost, je však krásný ikdyž zrovna nesvítí. Praktický, ale efektní na pohled. Zbožňuju, když jsou věci funkční a zároveň parádní pro oko. Je to prostě stylovka a myslím, že hrozně nadčasová.

NOTINO

ZOOT

ZOOT

NOTINO