Patnáct

sobota 19. září 2015
Mám pocit, že mám otřes mozku. Tak moc mě bolí hlava. Takový šílený kolotoč v ní mám a nejde zastavit. V osm jsem měla pocit, že je půlnoc. Unavená, utahaná, ubulená. Hodně vzpomínám a hodně přemýšlím. Včera jsem odcházela a prohlížela si všechno kolem a vůbec se neuměla srovnat s pocitem, že v pondělí už nezaparkuju na svém místě, že už si nesednu na svou židli a cestou ke stolu už nebudu hulákat své "bonžůůůůůůůr"....(zas řvu). 

Patnáct let se včera uzavřelo. Naposled v mé první práci. Rozkaz zněl jasně. Žádná rozlučka, žádné slzy (se znám, ne?). Řeknem si čau, jako bychom se měli v pondělí znovu vidět. Celý týden jsem své rozhodnutí dávala velmi důrazně najevo. Neposlechli. Dojali mě. Celý pátek jsem probrečela. Nikdy jsem neměla v úmyslu odcházet ve zlém, že mi ale bude takhle smutno, to jsem opravdu nečekala. Holky přinesly dárek za všechny, první slzy se začaly kutálet. Otevřela jsem přiloženou kartičku a pak už se mi všechny podpisy slily v jednu kaňku. Tolik jich tam bylo. Všichni moji milí, ze všech našich poboček. Roztrhnu papír, ve kterém je zabalený dárek a poznala jsem obálku své "vypřané" (od hodně si přát) knížky. Lavina slz podruhé. A pak mi svitlo. Ségra nedávno sondovala, co že chci k Vánocům a jak že vypadala ta knížka, po které tak toužím a co jsem si ji u nich v knihkupectví tak dlouho prohlížela. Tolik práce si dali s dárkem pro mě, že zapojili mou rodinu. Tak moc mi chtěli udělat radost. Plán B byl psát Martině do Bella Rose, co by mi tak mohlo udělat radost. :))) A vy to víte, jak moc si vážím toho, když mě chce někdo opravdu hrozně moc potěšit, když nad dárkem přemýšlí. Když jsem těsně před koncem pracovní doby zahlédla šefíčka s kytkou, moje brada cukala, jako by mi do ní někdou pouštěl "dvěstědvacet". Napsal mi ten nej vzkaz na rozloučenou..... Děkuju!!



Co mi má práce dala a vzala. Dala hodně a nevzala nic. Mám Tomáše a mám Karin, jedny z nejdůležitějších lidí v mém životě, které bych třeba jinak neměla možnost potkat. Měla jsem ty nej kolegyně a kolegy s jejich chybama, co vůbec nejsou chyby,  a přesně takového šéfa :), tak jako já jsem byla kolegyně a některých "vedoucí" a podřízená, zase se svými nedostatky. Naučila jsem se mluvit s lidmi, nenechat se zaskočit, umět rychle reagovat, křičet, manipulovat, umět vyhovět, pomoct, podržet, být nekompromisní, být tolerantní, být spravedlivá, být hodná, být zlá a být kámoš a parťák. Už chápu, že nikdo není dokonalý ani robot, že každý má svoje a je svůj a tak je to dobře, protože když se to všechno nakombinuje, tak vznikne hodně veselá parta. Sranda musí být a taky, že byla. :)) A nakonec? Má práce mě přivedla k hezkým věcem, designu, umění a k nadšení pro to, mít to kolem sebe hezké...a taky chuť psát blog a to všechno mi otevřelo dveře k mé nové práci. :))

Jsem ráda, že jsem odešla s brekem, protože to znamená, že jsem to měla ráda tam a že jsem měla ráda je a vždycky budu! 

PS: Ti smajlíci v textu jsou velká přetvářka a měli by mít tu "hubu" přesně naopak, ale doufám, že brzy mi zas bude veselo!

20 komentářů

  1. Krásně napsáno. Až mi to taky vehnalo slzy do očí. Jak říká klasik: "na každém konci je krásné, že něco nového začíná...". Do nové životní etapy přeju jen to nejlepší!.

    Z.

    P.S. Nedá mi to se nezaptat... Jakou práci jsi to vlastně dělala?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Z., moc děkuji za milý komentář, takový já potřebuju! :) Začala jsem pracovat jako asistentka účetní, pak se ze mě stala asistentka majitele a pak jsem dostala šanci pracovat jako manažer poprodejních služeb, což bylo posledních sedm let práce a znamenalo to starat se o autoservisy našich čtyř poboček, všechno ohledně oprav a prodeje náhradních dílů pro auta, kontakt se zákazníkem, reklamace a hodně taky personální věci, ale zůstala mi taky část práce týkající se účetnictví, u kterého jsem si mohla odpočinout hlavně od "kontaktu se zákazníky". :))))

      Vymazat
  2. Oli.... krásné čtení... To je ŽIVOT:-))...Přeji Ti vyšlápnutí správnou nohou do nového zaměstnání, po kterém jsi tak toužila...budu čekat na tvé první zprávy....každé ráno v 5 nakukuji k tobě na blog...Ať tě posune kamkoliv.... Bude to dobré.. jsi odvážná holka...
    PS: i já bych chtěla vědět, jakou práci jsi těch 15 let dělala:-))))))))
    Hanka A.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Hanko, děkuju moc a věřím, že to bude dobré! K mé práci jsem více napsala výše. :)) Měj hezký den! :)

      Vymazat
  3. A bulím zase :-)
    Ještě jednou hodně štěstí a dobrou partu kolem sebe, ať tě práce baví a máš usměv na rtech. Lidka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za všechno, Lidunko moje!! :* ♥ ♥ ♥

      Vymazat
  4. Dojala jsi i mě. Přeju Ti ať za novým snem vykročíš pravou a ať se Ti daří, o čemž vůbec nepochybuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Baru, děkuju moc!! Moc si tvé podpory vážím a budu ji opravdu potřebovat. ♥

      Vymazat
  5. Jsem dojatá s tebou. ;-) A těším se, že odteď budeš o práci psát konkrétněji, protože se ti bude hodit do poslání blogu. Nastupuješ hned v pondělí, nebo ještě dovolená?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Veru, mám dovolenou a myslím, že to byl nejlepší nápad, takto to udělat. Aspoň se vyklidním. :)) Nastupuju 1.10. Taky se těším, že budu psát a že Vás to snad všechny bude bavit. :)

      Vymazat
  6. Milá Jani, já jsem taky tvor co zapustí emoční kořeny a odejít, změnit, rozloučit se pak rve srdce... jenomže bez toho se neposuneme... a tebe čeká posun tím nejsprávnějším směrem... z celého srdce přeji krásný začátek nového života, krásného....
    Dokázala jsi získat práci snů, až se slzy dokutálí přepni výhybku a užij si to!!! moc objímám, silně stiskám... bude dobře... pa In

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Emoční kořeny je termín opravdu velmi výstižný, to budu říkat. :)) Stiskat, to je prostě naše tady, že jo? A já teď opravdu postiskat potřebuju, tak moc děkuju a velkou pusu posílám ♥ :))

      Vymazat
  7. Olívečko, utři slzy ♡ Něco krásného končí, aby něco krásnějšího mohlo začít :-) Do nového povolání snů ladně pravou s růžovou balerínkou, moře štěstí a nezapomeň si dál vypřávat bo přání se plní ;-)
    Bisous :-*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jedne milion bisous ti posílám a moc děkuju!! Anýýý, kdybys viděla, jaké boty jsem vyfasovala, tak zemřeš. To je nic proti tomu, jak jste v Japonsku ke svým róbám vyfasovali fusekle. Já si koupila do práce růžové New Balance a byla jsem okamžitě vyvedena z omylu. Dostala jsem obuv vážící asi dvacet kilo, mající ocelovou špičku (špička je pro tuto botu úplně hodně špatný výraz) a suchý zip. Tomáš, když je viděl, tak jen řekl "To ne!" a propukl v hurónský smích! :D :D :D Ale budu je hrdě nosit, tak jak to umím jen já!

      Vymazat
  8. Ma nejdrazsi Oliv ze vsech oliv:-) Jak Te chapu...taky jsem placka a nesnasim louceni( ted jsem si vzpomela na Kubika, ktery bude zrejme po mne- nosil plavky temer do roztrhani a kdyz dostal nove a videl, ze ty stare jdu vyhodit-plakal tak moc, ze se mu po tech starych bude styskat, ze jsem je musela ulozit do skrine a asi tam uz budou na vzdy...)
    Preju Ti, aby 1.10. byl tim nejuzasnejsim prvnim dnem dalsi nejuzasnejsi etapy Tveho zivota. Aby jsi v ni byla stastna a aby treba i predcila Tve ocekavani...
    T

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teri ♡, děkuji. Jak já tomu tvému Kubíčkovi rozumím. Od dnešního dne, na počest Kubíka, budu takovým situacím říkat "staré plavky"! :-*

      Vymazat
  9. Trochu slziciek nezaskodi...aspon clovek vie, ze ma aj city....
    Oddychni si, priprav sa na dalsiu etapu zivota... A ja sa uz teraz tesim na tvoje prispevky... Jana

    OdpovědětVymazat
  10. Jani, taky jsem se dojala... Moc přeju jen lepší a lepší zítřky, spoustu prima nápadů, báječných kolegů, a taky luxusních pracovních outfitů (viz zmínka o botách :-))
    Krásný večer, a hezkou dovolenou! L.

    OdpovědětVymazat
  11. Jani, utrieš si slzy a o chvíľu sa budeš opäť smiať a prinášať si nové zážitky z práce pre Teba vytúženej. Ja Ti želám veľa zdaru. Andrea

    OdpovědětVymazat
  12. Tak to už se dnes málokdy vidí - takový odchod. Super parta! Akorát jsem nikdy nevyluštila, co že jste to vlastně dělala :) Hodně štěstí i dál!

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

TCHIBO

ZOOT

NOTINO

BAŤA