Bydlení na moři

čtvrtek 10. listopadu 2016

Bydlení na moři a nízkoenergetické k tomu, co víc si přát? Na břehu ostrova Lauttasaari v Baltském moři u Helsinek postavila společnost YIT, působící v 8 zemích Evropy včetně České republiky, ojedinělý rezidenční nízkoenergetický komplex. Jeho název Merenkulkijanranta ve volném překladu znamená „břeh námořníků“, jejichž školící centrum se na něm dříve nacházelo. Nyní zde vyrostlo celkem 10 budov s luxusními byty, které svým architektonickým pojetím vzdávají hold námořnické tradici. Komplex Merenkulkijanranta byl v roce 2011 vyhlášen finským rezidenčním projektem roku. 





© YIT

Atraktivními lokalitami města Helsinky se na počátku 21. století stále více stávají dřívější industriální zóny (přístavy, staré sklady, průmyslové pozemky) a využívají se pak pro potřeby současného životního stylu. To platí i o západní pobřežní části finské metropole. Tato lokalita, původně spojena jen s loďařským průmyslem, se postupně stává místem pro bydlení a mění ráz pobřeží Baltského moře.

Architektonický návrh projektu Merenkulkijanranta vzešel ze soutěže spoluorganizované městem Helsinky v roce 2002. V něm zvítězilo studio Arkkitehdit NRT Oy s inovativním řešením, umísťujícím část budov na pilíře přímo nad vodní hladinu. Domy tak připomínají hausbóty s výhledem na otevřené moře. Každý z bytů je, jak už je finskou tradicí, vybaven saunou. Součástí projektu jsou nejen podzemní garáže, ale také malý přístav, aby byly domy přístupné i z moře. Sen! 






 © Egert Kemerik

Nosné stěny objektů jsou z betonových prefabrikátů, fasády zděné a jejich povrchovou úpravu tvoří omítka ve světlých odstínech. Jižní fasáda je dokonce pokrytá mědí. Architekti kladli důraz na to, aby co nejvíce bytů mělo optimální sluneční orientaci a aby nové budovy nezakrývaly výhled těm již stojícím. Mám trochu pocit, že zrovna na tento důležitý "detail" se dost často zapomíná a pak si lidé hledí z okna do okna a u ranní kávy na terase si mohou se sousedem téměř potřást rukou. Zde však zvítězilo terasovité uspořádání, kdy počet podlaží stoupá směrem od pobřeží. Tři nejnižší objekty zčásti podepírají piloty zasazené do moře, což navozuje atmosféru mol a rybářských domků. Jeden z nich se dokonce bude nad hladinou moře „vznáší“ v délce až 40 metrů. Celý komplex je podle exteriérů rozdělený na jednotlivé zóny: dřevěné oddychové plošiny pod piloty jako vycházková mola, zelené plochy v kombinaci s dlážděnými a v neposlední řadě uliční zóna.


  © Egert Kemerik

Zima ve Finsku je velkou výzvou. Umístit tak část budov nad moře rovněž. Zvlášť v zemi s tak tuhými zimami, jakou je právě Finsko. Na mořské hladině se totiž vytvářejí pevné vrstvy ledu a z toho důvodu musí být použitý beton velmi pevný. Mechanické namáhání způsobené ledem je totiž větším problémem než samotné zakládání stavby pod vodní hladinou. Tři domy, zasahující do moře, jsou tedy v podstatě stavěny podobnou technologií jako mosty. V průběhu výstavby se vybudovala provizorní přehrada, kterou YIT po dokončení celého komplexu odstranila.

 © YIT


Při návrhu interiérů kladli architekti velký důraz na dostatek světla, prostor a jeho funkční dispoziční uspořádání i na krásný výhled, k němuž moře přímo vybízí. Všechny tyto aspekty podporují velké zasklené balkony a terasy obložené dřevem. Ty hrají hlavní roli v lákavém vzhledu budov. Uzavřené chráněné balkony a zimní zahrady jsou typickým prvkem finského bydlení. Finové si svůj byt bez nich nedokážou téměř představit. Já osobně také ne. Mé první bydlení po odstěhování od rodičů byl byt bez balkónu a hned jsem věděla, že toto není nic pro mě a příště už budu vybírat byt pouze s možností "vyjít si ven". Pro mě balkón znamená, jak už jsem psala u předchozího projektu Piletti Vantaa, více než místnost navíc.  


 © YIT

Kdybych tak měla vybírat mezi terasou a pokojem, volím terasu.  V projektu Merenkulkijanranta jsou balkóny orientovány na jih a navíc jsou skvěle izolované. Pokud svítí slunce, je v nich i za chladného počasí teplo jako v létě, dřevo krásně voní a vytváří tím dojem pobytu na verandě srubu. Také odstín a povrchová úprava dřeva použitého na obložení jsou zvoleny tak, aby co nejvíce připomínaly tradiční finský dřevěný domek. Tento styl severského bydlení, který klade důraz na spojení s přírodou a přírodní materiály, přináší společnost YIT i do České republiky. Ze svých finských projektů čerpala inspiraci při vytváření těch českých, například projektu Braník.




Forma článku, celé jeho pojetí a názory jsou mé vlastní.



4 komentáře

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT