Umění básnické

pátek 7. dubna 2017


Především ať verš hudbou žije,
dej přednost verši lichému,
bez tíhy, nestrojenému,
ať rozptylnější, vzdušnější je!

Vol slova nečekaná, až
matoucí smyslem: jak je milý
zpěv, kde se mlhy zasnoubily
s tím jádrem, o němž zpívat máš!

Toť krásné oči pod závojem,
polední slunce v plameni,
toť chladné nebe jesenní,
v němž blýská se to hvězdným rojem.

My chceme básnit odstínem,
nikoli barvou. V odstínu je,
co lesní rohy zasnubuje
jen flétnám a snu zas jen sen.

Pointa báseň zabít stačí,
i krutý vtip a kluzký smích,
pryč od těch zvyků kuchyňských,
kde česnek nutí Blankyt v pláči!

Zardousi, když jí v hrsti máš,
výmluvnost, při tom také rýmu
dej uzdu, vážnost neškodí mu.
Kam půjde, když jej nehlídáš?

Co všechno spáchal!
Děcko hluché či blázen
černoch pro tvou zlost
našli ten haléřový skvost,
co cinká z písně slaboduché?

Víc ještě hudby veršům tvým,
Ať verš je tím, co vznáší se tu
po lidské duši na odletu
k nebesům, k láskám šťastnějším.

Tím bud‘ verš, co se rozptýlilo
tvým žitím jako ranní van,
v němž voní máta, tymián.
A literátům nech, co zbylo!


Paul Verlaine
Umění básnické
překlad František Hrubín

2 komentáře

Děkuji Vám za milé komentáře!

ZOOT

ZOOT

ZOOT

ZOOT