Pod kvetoucími stromy

pátek 4. ledna 2019
zdroj

Růžová s bílou, třpyt a pěna,
jen si ten závoj přes tvář spusť!
Zář ledovce, již roztavená,
padá nám z výše na ramena,
nehmotná jako pára z úst.
A dívky tato krása vábí
políbit aspoň její lem.
Jen lehounce, jen něžně, aby
nedotkly se jí ani rtem.

Když květ poboří zlaté včely,
padají plátky za výstřih.
Dívky se kradí pozachvěly,
rukávník doma zapomněly
a zdá se jim, že padá sníh.
I muže krása dívek vábí
políbit aspoň její lem.
Jen lehounce, jen něžně, aby
nedotkly se jí ani rtem.

Kam dřív se dívat? Do šeříku,
jímž vzdechnou skrytá ústa jar,
do přelétavých okamžiků
či na tu pružnost dívčích dříků,
kde zaoblil se něžný tvar?
Maria Panno pod řetězem,
ta jejich ňadra ještě střez!
I něžný šeřík, střísněn rezem,
o pomstvu volá do nebes.


Jaroslav Seifert
Sbírka Kamenný most

2 komentáře

  1. Krásná báseň, Olív, mám moc ráda tvá poetická okénka.

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za milé komentáře!

NOTINO

ZOOT

ZOOT

ZOOT